You are here: BP HOME > BPG > Euclid: Elementa > record
Euclid: Elementa

Choose languages

Choose images, etc.

Choose languages
Choose display
    Enter number of multiples in view:
  • Enable images
  • Enable footnotes
    • Show all footnotes
    • Minimize footnotes
Search-help
Choose specific texts..
Click to Expand/Collapse OptionTitle
Click to Expand/Collapse OptionPreface
Click to Expand/Collapse OptionBook I
Click to Expand/Collapse OptionBook ΙI
Click to Expand/Collapse OptionBook IΙΙ
Click to Expand/Collapse OptionBook IV
Click to Expand/Collapse OptionBook V
Click to Expand/Collapse OptionBook VI
Click to Expand/Collapse OptionBook VII
Click to Expand/Collapse OptionBook VIII
Click to Expand/Collapse OptionBook ΙΧ
Click to Expand/Collapse OptionBook Χ
Click to Expand/Collapse OptionBook ΧI
Click to Expand/Collapse OptionBook ΧIΙ
Click to Expand/Collapse OptionBook ΧIΙΙ
gre I,5
No Greek
Pic88
Pic634
eng
No English
lat Sic
No Latin
lat Gerard
No Latin
lat Adelard
No Latin
lat Hermann
No Latin
ara Tuṣi p. 6
اقول هذا الشكل يلقب بالمأمونى ويمكن ان تبين المطلوب الاول من غير اخراج الساقين وذلك بان نعين نقطة (د) على ساق (ا ب) نجعل (ا ه) مثل (ا د) [ج] ونصل بين (ب ه) (ه د) (د ج) و تبين بمساواة (ب ا) و (ا ه) وزاوية (ا) من مثلث (ا ب ه) ل(ج ا) (ا د) وزاوية (ا) من مثلث (ا ج د) تساوى زاويتى (ا ب ه) (ا ج د) وضلعى (ب ه) (ج د) [د] ثم بتساويهما ويساوى ضلعى (ب د) (ج ه) من مثلث (ب د ه) (ج ه د) تساوى زاويتى (ب د ه) (ج ه د) وزاويتى (ب ه د) (ج د ه) ثم تساوى زاويتى (ب د ج) (ب ه ج) الباقيتين من الاوليين بعد القاء الا خيرتين و يتساويهما و مساواة ضلعى (ب د) (د ج) لضلعى (ج ه) (ه ب) يتساوى زاويتى (ا ب ج) (ا ج ب)
ara Nairizi p. 56-58
السكل الزائد ان قيل لنا لم قال البرهان على الزاويتين اللتين تحت القاعدة ولم نجده استعملهما فى كتابه قلنا انه علم ما يتشكك فى الشكل السبع وفى الشكل التاسع فقدم بيان ذلك ليحل به الذك سنبين ٥٨ ذلك فيهما
فانه قد كان يتهيأ ان نبين ان الزاويتين اللتين على القاعدة متساويتان غير استعمال تساوى سللين تحت القاعدة على هذا الطريق
ليكن ساقا (ا ب) (ا ج) من مثلث (ا ب ج) متساويين
فاقول ان زاوية (ا ب ج) مثل زاوية (ا ج ب)
برهان انا نعلم على خط (ا ب) نقطة (د) ونفصل من خط (ا ج) خط (ا ه) مساويا لخط (ا د)
ونحرج خطوط (د ه) (د ج) (ه ب)
فلان (ب ا) مثل (ا ج) وخط (ا د) مثل خط (ا ه) فان كل ضلعى (ا ج) (ا د) من مثلث (ا ج د) كل ضلع مساو لنظيرهوزاوية (ا) مشتركة للمثلثين
فبحسب برهان (د) من (ا) تكون قاعدة (ب ه) مثل قاعدة (ج د) وزاية (ا ه ب) مثل زاويدة (ا د ج) وزاوية (ا ب ه) مثل زاوية (ا ج د)
فنسقط خطى (ا د) (ا ه) المتساويين من خطى (ا ب) (ا ج) امتساويين فيبقى خط (د ب) مثل خط (ه ج)
وقد كنا بينا ان خط (ب ه) مثل خط (ج د) وان زاوية (د ب ه) مثل زاوية (ه ب د)
وقاعده (د ه) مشتركة
فبحسب برهان (د) من (ا) تكون زاوية (ب د ه) مثل زاوية (ج ه د)
وزاوية (ب ه د) مثل زاوية (ج د ه) فاذا اسقطناهما من زاويتى (ب د ه) و(ج ه د) المتساويتين بقيت زاوية (ب د ج) مساوية لزاويه (ب ه ج)
والاضلع المحيطة بهما متساوية كل ضلع مساو لنظيره وقاعدمة (ب ج) مشتركة لهما
فبحسب برهان (د) من (ا) تكون زاوية (ا ب ج) مثل زاوية (ا ج ب)
وذلك ما اردنا ان نبين.
per Shirazi p. 24,7
و من می کویم این شکل را شکل مامونی خوانند
san 12,12-26
(12) prakārāntareṇa pañcamaṃ kṣetram |
(13) tatra abarekhāyāṃ dacihnaṃ1 kāryam | adarekhātulyā aharekhā bhinnā (14) kāryā | tato daharekhā dajarekhā habarekhā (15) ca kāryā |
(16) adajatribhuje daabhujaḥ ajabhujaḥ a(17)koṇaś ca ahabatribhujasthena haabhujena a(18)babhujena akoṇena krameṇa samānaḥ |
tato (19) baharekhā dajarekhā parasparaṃ samānā jātā | abahakoṇaḥ ajadako(20)ṇaś caitāv api samānau jātau |
evaṃ badahatribhuje dababhujaḥ bahabhujaḥ (21) dabahakoṇaś ca dahajatribhujasya jahabhujena jadabhujena hajadakoṇena (22) samānaḥ |
punaḥ badahakoṇajajadakoṇau parasparaṃ samānau staḥ | bahada(23)koṇaḥ jadahakoṇaś ca parasparaṃ samānaḥ |
punaḥ badajakoṇaḥ bahajakoṇaś cai(24)tāv api samānau |
evaṃ badajatribhuje badabhujaḥ dajabhujaḥ badajakoṇaś ca (25) vahajatribhujasya jahabhujena hababhujena jahabakoṇena ca samānaḥ |
tato (26) abajakoṇaajabakoṇau samānau jātau |
tad evam abhīṣṭau koṇau siddhau ||
Pic391
1. MS:...cinhaṃ
lat Clavius
SCHOLION
HÆC propositio vera etiam est in triangulis æquilateris, cum in quolibet reperiantur duo laterainter se æqualia, licet eam Euclides solis isoscelibus triangulis videatur accommodasse. Existentibus enim duobus lateribus A B, A C, trianguli A B C, æqualibus; siue reliquum latus B C, ipsis quoque sit æquale, ut contingit in triangulo æquilatero, siue inæquale, ut in isoscele accidit, necessario consequitur, & angulos supra basim inter se, & angulos infra eandem inter se quoque esse æquales, vt constat ex demonstratione prædicta. Solet autem theorema hoc tyronibus subdifficile, & obscuriusculum videri, propter multitudinem linearum, & angulorum, quibus nondum sunt assueti. Verum tamen, si diligenter theorematis præcedentis uis ac demonstratio ponderetur, non multo labore boc, quod præ manibus babemus, a quolibet percipietur, si modo memor sit, illos angulos triangulorum probari æquales esse in antecedenti theoremate, qui æqualibus lateribus opponuntur. Quod quidem, quoniam Campanus non apposuit, causa fuit, ut confusa esse videatur, & subobscura eius demonstratio.
COROLLARIUM
Ex hac propofitione quinta liquet, omne triangulum æquilaterum esse æquiangulum quoque: Hoc est, tres angulos cuiuslibet trianguli æquilateri esse inter se æquales. Sit enim triangulum æquilaterum A B C. Quoniam igitur duo latera A B, A C, sunt æqualia, erunt duo anguli B, C æquales. Item quia duo latera A B, B C, sunt æqualia, erunt & anguli C, & A, æquales. Quare omnes tres A, B, & C, æquales erunt. Quod ostendendum erat.
http://www2.hf.uio.no/common/apps/permlink/permlink.php?app=polyglotta&context=record&uid=a9fed3ea-561b-11df-870c-00215aecadea
Go to Wiki Documentation
Enhet: Det humanistiske fakultet   Utviklet av: IT-seksjonen ved HF
Login