You are here: BP HOME > Vasubandhu: Abhidharmakośabhāṣya > fulltext
Vasubandhu: Abhidharmakośabhāṣya

Choose languages

Choose images, etc.

Choose languages
Choose display
  • Enable images
  • Enable footnotes
    • Show all footnotes
    • Minimize footnotes
Search-help
Choose specific texts..
    Click to Expand/Collapse Option Complete text
Click to Expand/Collapse OptionTitle
Click to Expand/Collapse OptionPreface
Click to Expand/Collapse OptionChapter I: Dhātunirdeśa
Click to Expand/Collapse OptionChapter II: Indriyanirdeśa
Click to Expand/Collapse OptionChapter III: Lokanirdeśa
Click to Expand/Collapse OptionChapter IV: Karmanirdeśa
Click to Expand/Collapse OptionChapter V: Anuśayanirdeśa
Click to Expand/Collapse OptionChapter VI: Mārgapudgalanirdeśa
Click to Expand/Collapse OptionChapter VII: Jñānanirdeśa
Click to Expand/Collapse OptionChapter VIII: Samāpattinirdeśa
Click to Expand/Collapse OptionChapter IX: Conclusions
prāvṛṇmāse dvitīye ’ntyanavamyāṃ vardhate niśā | 
偈曰。雨際(6)二後九。夜則漸漸長。 
See the full verse quoted previously 
 
varṣāṇāṃ dvitīye māse bhādrapade dvitīyasya pakṣasya navamyāṃ vardhate rātriḥ | 
釋曰。雨時第二月第(7)二半第九日。從此去夜漸漸長。 
從雨際第二月後半第九日夜(9)漸増。 
 
hemantānāṃ caturthe tu hīyate 
偈曰。寒際第(8)四月夜短。 
See the full verse quoted previously 
 
saiva hemantānāṃ caturthe māse punar hīyate | antyanavamyām iti varttate |  phālgunamāsasya dvitīyapakṣanavamyām | 
釋曰。於冬時第四月第二半第九(9)日。從此去夜漸短。  See the previous record 
從寒際第四月後半第九日夜漸減。  See the previous record 
   
aharviparyayāt || 3.61 || 
偈曰。日翻此。 
晝(10)増減位與此相違。See the also full verse quoted previously 
 
yadā rātrirvardhate tadā divaso hīyate | yadā rātrirhīyate tadā divaso vardhate |  kiyatyā mātrayā vardhate | 
釋曰。是時(10)夜若増。是時日即減。是時夜若減。是時日(11)即増。  幾量増幾量減。 
夜漸増時晝便漸減。夜若(11)漸減晝則漸増。  晝夜増時一晝夜増幾。 
   
lavaśo rātryaharvṛddhī 
偈曰。日夜長羅婆。 
See the full verse quoted previously 
 
lavaṃ lavaṃ rātrirvardhate divaso vā | te ca hānivṛddhī yathākramaṃ 
釋(12)曰。夜若増増一羅婆。日増亦爾。此増次第(13)應知。 
増一(12)臘縛。晝夜減亦然。 
 
dakṣiṇottarage ravau | 
偈曰。日行南北時。 
See the full verse quoted previously 
 
jambūdvipasya dakṣiṇaṃ pārśvaṃ gacchati bhāskare rātrivṛddhiḥ uttaraṃ gacchatyaharvṛddhiḥ | 
釋曰。若日行剡浮(14)洲南邊夜則長。若日行剡浮洲北邊日即長。 
日行此洲向南向北。如(13)其次第夜増晝増。 
 
śuklapakṣasyādau candramaso vikalaṃ maṇḍalaṃ dṛśyate | kiṃ tatra kāraṇam | 
(15)於白半初。云何見月輪不圓。此有何因。 
何故月輪於黒半末白半(14)初位。見有缺耶。 
 
svacchāyayā ’rkasāmīpyādvikalendusamīkṣaṇam || 3.62 || 
偈(16)曰。由自影近日。故見月不圓。 
See the full verse quoted previously 
 
yadā hi saurasya vimānasyāsanne cāndramasaṃ vimānaṃ vahati tadā kila sauryo bhāsastasmin vimāne patanti |  tato ’parapārśve chāyā patantī vikalaṃ maṇḍalaṃ darśayatīti prājñaptiko nirdeśaḥ |  vāhayogaḥ sa tādṛśo bhavati yatkadācidvimānasyārdhaṃ dṛśyata iti pūrvācāryāḥ |  athaitāni sūryādivimānāni katame sattvā adhyāvasanti |  devāścāturmahārājakāyikāḥ | kimetānyeva teṣāṃ sthānāni |  vimānavāsināmetāni | bhūminivāsināṃ punaḥ sumerūpariṣaṇḍādīni |  kati cāsya pariṣaṇḍāḥ kiyatyo vā | 
釋曰。若月宮(17)殿行近日宮殿。是時日光侵照月宮殿。  由此(18)日影覆月餘邊。是影顯月輪不圓。分別世經(19)説。  如此先舊諸師説。日月行相應有如此。有(20)時見不圓及半。  復次日等宮殿何衆生於中(21)住。  四大天王所部天。此諸天爲唯住此中。  更(22)有別處。若住宮殿唯住此處。若依地住在須(23)彌婁山諸層中住。  此山有幾層。一一層其量(24)云何。 
世施設中作如是釋。以月(15)宮殿行近日輪。月被日輪光所侵照。  餘邊(16)發影自覆月輪。令於爾時見不圓滿。  先舊(17)師釋。由日月輪行度不同現有圓缺。  日等(18)宮殿何有情居。  四大天王所部天衆。是諸天(19)衆唯住此耶。  若空居天唯住如是日等宮(20)殿。若地居天住妙高山諸層級等。  有幾層(21)級。其量云何。何等諸天住何層級。 
             
pariṣaṇḍāś catasro ’sya daśasāhasrikāntarāḥ | 
偈曰。山王層有四。相去各十千。 
頌曰(22)妙高層有四 相去各十千
(23)傍出十六千 八四二千量
(24)堅手及持鬘 恒憍大王衆
(25)如次居四級 亦住餘七山 
 
daśayojanasahasrāṇyudgamyaikā | evaṃ yāvaccaturthī | tābhiḥ sumerorardhamākṣiptam |  tāś ca tato yathāsaṃkhyaṃ 
釋曰。(25)須彌婁山。從水際取初層。中間相去十千由(26)旬。乃至第四層。相去亦爾。由此四層山王(27)半量。  層層所圍繞。此四層次第出。復有幾(28)量。 
(26)論曰。蘇迷盧山有四層級。始從水際盡第(27)一層。相去十千踰繕那量。如是乃至從第(28)三層盡第四層亦十千量。此四層級從妙(29)高山傍出圍繞盡其下半。  See the previous record 
   
ṣoḍaśāṣṭau sahasrāṇi catvāri dve ca nirgatāḥ || 3.63 || 
偈曰。十六八四二千由旬傍出。 
See the full verse quoted previously 
 
prathamā pariṣaṇḍā ṣoḍaśa sahasrāṇi yojanānāṃ sumerornirgatā |  dvitīyā ’ṣṭau tṛtīyā catvāri caturthī dve | 
釋曰。初(29)層從須彌婁傍出十六千由旬。  第二八千。第(217a1)三四千。第四二千由旬出。 
最初層級出十六(59c1)千。  第二第三第四層級。如其次第。八四二(2)千。 
   
karoṭapāṇayastāsu mālādhārāssadāmadāḥ |
mahārājikadevāś ca
 
何衆生得住此中。(2)偈曰。倶盧多波尼。持鬘恒醉神。諸四大王(3)天。 
See the full verse quoted previously 
 
prathamāyāṃ pariṣaṇḍāyāṃ karoṭapāṇayo nāma yakṣāḥ prativasanti |  dvitīyāyāṃ mālādhārāstṛtīyāyāṃ sadāmadāḥ sadāmattāḥ |  sarva ete caturmahārājakāyikāḥ |  caturthyāṃ tu catvāro mahārājāḥ svayaṃ prativasanti tatparicārāś ca |  atastasyāṃ mahārājakāyikā devā ity uktam |  yathā pariṣaṇḍāsu caturmahārājakāyikā devā evaṃ 
釋曰。有夜叉神名倶盧多波尼住初層。  (4)復有諸天神名持鬘住第二層。復有天神名(5)恒醉住第三層。  如此等皆是四大王天軍衆。  (6)四天王自身及餘眷屬。  住第四層。  如於四層(7)中四大王天眷屬住。 
有藥叉神名爲堅手住初層級。  有名(3)持鬘住第二級。有名恒憍住第三級。  此三(4)皆是四大天王所部天衆。  第四層級四大天(5)王及諸眷屬共所居止故。  經依此説四大(6)王衆天。  如妙高山四外層級四大王衆及眷(7)屬居。 
           
parvateṣv api saptasu || 3.64 || 
偈曰。於餘山亦爾。 
See the full verse quoted previously 
 
yugandharādiṣu parvateṣu teṣāṃ grāmanigamāḥ | ata evaiṣa devanikāyaḥ sarveṣāṃ mahiṣṭhaḥ | 
釋(8)曰。於由乾陀羅等七山小大國土。四大天王(9)所餘眷屬住皆遍滿。是故四天王天衆皆依(10)地住。三十三天住須彌婁頂。 
如是持雙持軸山等七金山上亦有天(8)居。是四大王所部封邑。是名依地住四大(9)王衆天。於欲天中此天最廣。三十三天住(10)在何處。 
 
merumūrdhni trayastriṃśāḥ 
偈曰。三十三(11)住頂。縱廣二十千。 
頌曰(11)妙高頂八萬 三十三天居
(12)四角有四峯 金剛手所住
(13)中宮名善見 周萬踰繕那
(14)高一半金城 雜飾地柔軟
(15)中有殊勝殿 周千踰繕那
(16)外四苑莊嚴 衆車麁雜喜
(17)妙池居四方 相去各二十
(18)東北圓生樹 西南善法堂 
 
atha kiyānmerumūrdhā | 
釋曰。於須彌婁山上。帝(12)釋及三十三天住此最勝處。此處縱廣云何。 
(19)論曰。三十三天住迷盧頂。 
 
sa cāśītisahasradik | 
(13)有餘師説。一一邊各八萬由旬。 
See the full verse quoted previously 
 
ekaikapārśvamaśītisahasrāṇi yathaivādhastāt |  anye punar āhuḥ |  sa viṃśatisahasradik |  catvāri pārśvanyasya catasro diśaḥ |  ekaikaṃ pārśvaṃ viṃśatiryojanasahasrāṇi samantāt parikṣepeṇāśītiriti ||  tasya ca 
如下際。此名(14)最勝處。  有餘師説。  於須彌婁頂中央。一一邊(15)各二萬由旬。  See the previous record  周圍八萬由旬爲最勝處。三十(16)三天於其中住。   
其頂四面各八十(20)千。與下四邊其量無別。  有餘師説。  周八十(21)千別説四邊各唯二萬。  See the previous record  See the previous record   
           
vidikṣu kūṭāś catvāra uṣitā vajrapāṇibhiḥ || 3.65 || 
偈曰。方角有四峯。金剛神所(17)住。 
See the full verse quoted previously 
 
sūmerumūrdhno vidiśaḥ koṇāḥ |  tāsu pañcayojanaśatapramāṇāś catvāraḥ kūṭā abhyudgatā yeṣu vajrapāṇayo nāma yakṣāḥ prativasanti |  tasya ca merumūrdhnaḥ 
釋曰。須彌婁四維各有一峯。  此峯徑五百(18)由旬。高量亦爾。有*夜叉神名金剛手。於此(19)中住守護諸天。  此須彌婁頂。 
山頂四角各有一(22)峯。  其高廣量各有五百。有藥叉神名金剛(23)手。於中止住守護諸天。  於山頂中 
     
madhye sārdhadvisāhasrapārśvamadhyardhayojanam |
puraṃ sudarśanaṃ nāma haimaṃ citratalaṃ mṛdu
|| 3.66 || 
偈曰。中央二千(20)半。高一由旬半。有城名善見。金軟多愛相。 
See the full verse quoted previously 
 
sumerutalasya madhye sudarśanaṃ nāma nagaram dairdhye sārdhatṛtīyayojanasahasre ekaikaṃ parśvamucchrāyeṇādhyardhayojanam |  prākāraḥ sauvarṇa ekottareṇa dhātuśatenāsya bhumiścitritā |  tacca bhūmitalaṃ tūlapicuvat mṛdusaṃsparśaṃ pādakṣepotkṣepābhyāṃ natonnataṃ śakrasya devānām indrasya rājadhānī | 
(21)釋曰。須彌婁山王頂。中央有大城名善見。縱(22)廣各二千五百由旬。高一由旬半。  皆金所成。(23)百一種類寶之所莊飾。城地亦爾。  地觸柔軟(24)猶如綿聚。下足即沒擧足還滿。此城是帝釋(25)所都之處。 
有宮名(24)善見。面二千半。周萬踰繕那。金城量高一踰(25)繕那半。  其地平坦亦眞金所成。倶用百一雜(26)寶嚴飾。  地觸柔軟如妬羅綿。於踐躡時隨(27)足高下。是天帝釋所都大城。 
     
sārdhadviśatapāśrvo ’tra vaijayantaḥ 
偈曰。一邊二百半。皮闍延多殿。 
See the full verse quoted previously 
 
śakrasya devānām indrasya vaijayanto nāma prāsādo nagarasya madhye nānāratnasthānavidhānasaṃpadā sarvānyabhavanaśrīmahimnā hrepaṇo dairdhyeṇārdhatṛtīye yojanaśate pārśvaṃ pārśvam |  iyaṃ tāvannagarasyābhir āmatā | 
(26)釋曰。天帝釋所住宮殿。在大城中央。名皮闍(27)延多。由種種寶類所莊飾故。此處最勝。能映(28)奪諸天宮殿可愛相貌。此殿縱廣各二百五(29)十由旬。  於大城内有如是等最勝可愛相。 
於其城中有(28)殊勝殿。種種妙寶具足莊嚴。蔽餘天宮故(29)名殊勝。面二百五十。周千踰繕那。  是謂城(60a1)中諸可愛事。 
   
bahiḥ punaḥ |
taccaitrarathapāruṣyamiśranandanabhūṣitam
|| 3.67 || 
偈(217b1)曰。外衆車惡口。雜喜園莊嚴。 
See the full verse quoted previously 
 
tasya hi nagarasya bahiś caturṣu pārśveṣu catvāryudyānādīni devānāṃ kriḍābhūmayaḥ |  caitrarathamudyānaṃ pāruṣyakaṃ miśrakāvaṇaṃ nandanavanaṃ ca | tais tannagaraṃ bahiralaṅkṛtam | 
釋曰。城外四(2)面最勝可愛處。有四種園。是諸天所遊戲處  (3)一衆車園。二惡口園。三相雜園。四歡喜園。此(4)園於外莊嚴大城。 
城外四面四苑莊嚴。是彼諸天(2)共遊戲處。  一衆車苑。二麁惡苑。三雜林苑。四(3)喜林苑。此爲外飾莊嚴大城。 
   
viṃśatyantaritānyeṣāṃ subhūmīni caturdiśam | 
偈曰。中二十由旬。四善地(5)四方。 
See the full verse quoted previously 
 
eṣāṃ codyānānāṃ caturdiśaṃ catvāri sumūmīni viṃśatiyojanāntaritāni krīḍāsthānānyeva devānāṃ parasparaspardhayaiva śobhāṃ vitanvanti |  vahir eva nagarasya pārśve 
釋曰。衆車等園四方各有別處名善地。(6)中間相去二十由旬。是諸天最勝希有遊戲(7)處。如互相妬生可愛想。餘園所不及。  大城外(8)邊。 
四苑四邊有(4)四妙池。中間各去苑二十踰繕那。是彼諸(5)天勝遊戲處。諸天於彼捔勝歡娯。  城外 
   
pūrvottare pārijātaḥ sudharmā dakṣiṇāvare || 3.68 || 
偈曰。東北波利園。西南善法堂。 
See the full verse quoted previously 
 
pārijāto nāma kovidārastrāyastriṃśānāṃ devānāṃ kāmaratiprakarṣāśrayaḥ |  tasya pañca yojanāni mūlāhiniveśo yojanaśatamucchrāyaḥ |  pañcāśat yojanāni śākhāpatrapalāśaṃ skaritvā tiṣṭhati |  tasya khalu sarvapariphullasya yojanaśatamanuvātaṃ gandho vāti pañcāśadyojana yojanāni prativātam |  yuktaṃ tāvad anuvātam |  prativātaṃ tu katham |  vṛkṣānatikramaṃ saṃdhāyoktam ity eke |  na hi nāma sprativātaṃ vāto vāti |  tasyaiva tu sā gandhasya tādṛśo prabhāvasaṃpadeṣṭavyā yāt pratibadhyamāno ’pi divyairmṛdumārutairgandhāntaraṃ saṃtanoti |  mandataratamasamārambhāttu saṃtāna āśveva samucchidyate yato na tathā viprakṛṣṭamadhvānaṃ prasarpati |  kiṃ punaḥ svabhūtāśrita evam apuṣpagandhasaṃtāno vartate utāho vāyuradhivāsito jāyate |  nātra niyamaḥ |  ubhayathāpi hy ācāryeṣṭiḥ | yat tarhi bhagavatoktaṃ 
釋曰。天(9)中有樹。名波利闍多。是三十三天欲塵遊戲(10)最勝處。  樹徑五由旬。高百由旬。  枝葉至杪四(11)邊各出五十由旬。周圍覆三百由旬。  住此樹(12)華開敷時。香順風薫滿百由旬。香逆風薫滿(13)五十由旬。  若順風薫。此乃可然。  説逆風薫云(14)何可信。  有餘師説。不過樹界故。故説此言。  (15)何以故。無香得逆風薫故。  有餘師説。此一樹(16)花香威徳有如此事。謂天上調和香風所遮(17)隔。此香猶相續不斷。餘香若爲風所吹。則漸(18)歇薄乃至都盡。  是故餘香去不得遠。相形比(19)勝餘樹。故説此言。  花香相續。爲依止自四(20)大能薫餘處。爲但薫風不出餘處。  此中無定。  (21)諸師許有二種。若爾云何。世尊説此偈 
東(6)北有圓生樹。是三十三天受欲樂勝所。    盤(7)根深廣五十踰繕那。聳幹上昇枝條傍布。高(8)廣量等百踰繕那。  挺葉開花妙香芬馥。順風(9)熏滿百踰繕那。若逆風時猶遍五十。  順風可(10)爾。  云何逆熏。  有餘師言。香無逆熏義。依不(11)越樹界故説逆熏。  理實圓生有如是徳。所(12)流香氣能逆風熏。  雖天和風力所擁遏。然能(13)相續流趣餘方。漸劣漸微近處便歇。[See the also previous record]  非能遠(14)至如順風熏。  如是花香。爲依自地隨風相(15)續轉至餘方。爲但熏風別生香氣。  此義無(16)定。  諸軌範師於此二門倶許無失。若爾何(17)故薄伽梵言 
                         
“na puṣpagandhaḥ prativātameti na maulikastāgaraścāndano vā |
satāṃ tu gandhaḥ prativātameti sarvā diśaḥ satpuruṣaḥ pravātīti” | 
(22)花香非能逆風薫 根實諸香亦皆爾
(23)善人戒香逆風薫 正行芳流遍國界 
(18)花香不能逆風熏 根莖等香亦復爾
(19)善士功徳香芬馥 逆風流美遍諸方 
 
mānuṣyakaṃ puṣpagandhaṃ saṃdhāyoktam | taddhi pratītaṃ loke |  na ca tasya tādṛśī śaktiḥ mahīsāsakāstu pathanti “yojanaśatamanuvātaṃ gandho vāti pañcāśadyojanāni prativātam iti |  sudharmā nāma devasabhā dakṣiṇapaścime digbhāge yasyāṃ niṣadya devāḥ kṛtyākṛtyaṃ samarthayanti |  eṣa tāvat tridaśānāṃ bhājanasaṃniveśaḥ | 
(24)依人中香氣。故説此偈。何以故。此香是世間(25)共知。  無如此能。彌嬉沙塞部説。此香順風(26)薫百由旬。逆風薫五十由旬。  有諸天集會堂(27)名善法。對大城西南角。諸天於中坐。論量世(28)間應作不應作事。  四大天王及三十三天。安(29)立器世其相如此。 
(20)據人間香故作是説。以世共了  無如是(21)能。化地部經説。此香氣順風熏滿百踰繕那。(22)若無風時唯遍五十。  外西南角有善法堂。(23)三十三天時集於彼詳論如法不如法事。  如(24)是已辯三十三天所居外器。 
       
tata ūrdhvaṃ vimāneṣu devāḥ 
偈曰。從此上宮殿。天住。 
餘有色天衆所(25)住器云何。頌曰(26)此上有色天 住依空宮殿 
 
tridaśebhya ūrdhvaṃ devā vimāneṣu pratiṣṭhitāḥ |  te punar yāmāstuṣitā nirmāṇaratayaḥ paranirmitavaśavartinaś ca brahmakāyikādayaś ca pūrvoktāḥ ṣoḍaśasthānāntaragatāḥ |  ity ete dvāviṃśatidevanikāyāḥ samāsena yeṣāṃ bhājanaṃ prajñāyate | 
釋(217c1)曰。三十三天上各有宮殿。所餘諸天依其中(2)住。  何者所餘。謂夜摩兜率多化樂他化自在(3)梵衆等。如前所説。合有十六處。  如此若略(4)説。合二十二部諸天所。此等皆有別器世(5)界。 
(27)論曰。此前所説三十三天上有色諸天。住依(28)空宮殿。  云何名上有色諸天。謂夜摩天。覩(29)史多天。樂變化天。他化自在天。及前所説梵(60b1)衆天等有十六處。  并前合有二十二天。皆(2)依外器。如是所説諸天衆中。 
     
kāmabhujas tu ṣaṭ | 
偈曰。六受欲。 
頌曰(3)六受欲交抱 執手笑視婬 
 
teṣāṃ tu ṣaṭ kāmāvacarā devanikāyāḥ kāmān paribhuñjate na śeṣāḥ |  tadyathā caturmahārājakāyikā yāvat paranirmitavaśavartinaḥ |  te punaḥ 
釋曰。於二十二中有六欲(6)界天。能受用塵欲非餘。  謂四大王天。乃至他(7)化自在天。  此六天。 
(4)論曰。唯六欲天受妙欲境。     
     
dvandvāliṅganapāṇyāptihasitekṣitamaithunāḥ || 3.69 || 
偈曰。身交抱捉手。笑相(8)視爲婬。 
See the full verse quoted previously 
 
dvandvena maithunaṃ bhūmisambaddhavāsinām |  cāturmahārājakāyikānāṃ trāyastriṅkśānāṃ yathā manuṣyāṇām |  teṣāṃ tu vāyunirmokṣāt dāhavigamaḥ śukrābhāvāt |  āliṅganena maithunaṃ yāmānām āliṅganamātreṇa dāhavigamāt |  pāṇisaṃprāptyā tuṣitānāṃ hasitena nirmāṇaratīnāṃ prekṣitena paranirmitavaśavartinām |  svavartināṃ sarveṣāṃ dvandvasamāpattyā |  kālaparimānaṃ tu prajñaptāvuktam iti vaibhāṣikāḥ |  yāvad yāvadviṣayāṇāṃ tīvrataratā tāvat tāvad rāgo ’pi tīvrataraḥ |  yasya devasya devyā vā utsaṅge devakumāro devakanyā vā jāyate sa tayoḥ putro bhavati sā ca duhitā |  kiyatpramāṇo jāyate | 
釋曰。依地住相應故。皆二身交爲(9)婬。  謂四大王天及三十三天。與人道不異。  是(10)諸天由風出故心熱即息。以無不淨故。  夜摩(11)天以相抱爲婬。心熱即息。  兜率陀天以捉手(12)爲婬化樂天以共笑爲婬。他化自在天以相(13)視爲婬。  一切欲天同以二身交爲婬。後相抱(14)等四。  從譬時量得名。分別世經説如此。  向上(15)諸天。如欲塵次第轉勝妙。欲樂亦爾。向上轉(16)重。  於男天膝上及女天膝上。若有童男童女(17)天生。此童男童女即是二天之子。  初生身量(18)云何。 
於中初二依地(5)居天。形交成婬  與人無別。  然風氣泄熱惱(6)便除。非如人間有餘不淨。  夜摩天衆纔抱(7)成婬。  覩史多天但由執手。樂變化天唯相(8)向笑。他化自在相視成婬。  毘婆沙師作如(9)是釋六天皆以形交成婬。  世施設中説相(10)抱等。但爲顯彼時量差別。  以上諸天欲境轉(11)妙貪心轉捷故使之然。  隨彼諸天男女膝上。(12)有童男童女欻爾化生。即説爲彼天所生男(13)女。  初生天衆身量云何。 
                   
pañcavarṣopamo yāvat daśavarṣopamaḥ śiśuḥ |
saṃbhavatyeṣu
 
偈曰。譬五年乃至。譬十年初生。生中。 
頌曰(14)初如五至十 色圓滿有衣 
 
yathāsaṃkhyaṃ ṣaṭsu devanikāyeṣu | te tu kṣipramevābhivardhante | 
(19)釋曰。次第於六欲天處。第一天新生天子。(20)如人中五歳童子。乃至第六天新生天子。如(21)人中十歳童子。此新生天子速得身量圓滿(22)成就。 
(15)論曰。且六欲諸天初生如次如五六七八九(16)十歳人。生已身形速得成滿。 
 
saṃpūrṇāḥ savastrāś caiva rūpiṇaḥ || 3.70 || 
偈曰。皆具根。有衣色界爾。 
See the full verse quoted previously 
 
rūpāvacarā devāḥ saṃpūrṇakāyāḥ vastreṇa saṃvītā upapadyante |  sarve devā āryabhāṣābhāṣiṇaḥ |  tadatra kāmadhātau veditavyāḥ 
釋曰。色(23)界諸天具足身量。衣裳被服自然著體。以慚(24)羞重故。  一切天同中國語。説婆羅門言。  於欲(25)界中此義應知。 
色界天衆於初(17)生時身量周圓具妙衣服。  一切天衆皆作聖(18)言。謂彼言詞同中印度。  欲樂生別云何應(19)知。 
     
 
Go to Wiki Documentation
Enhet: Det humanistiske fakultet   Utviklet av: IT-seksjonen ved HF
Login