sūtra uktaṃ “dve karmaṇī cetanā karma cetayitvā ceti” |
yattaccetayitvā cetanākṛṭaṃ ca tat |
te ete dve karmaṇī trīṇi bhavanti | kāyavāṅmanaskarmāṇi |
kathameṣāṃ karmaṇāṃ vyavasthānam |
kimāśrayataḥ āhosvit svabhāvataḥ samutthānato vā |
āśrayataścedekaṃ kāyakarma prāpnoti |
sarveṣāṃ kāyāśritatvāt svabhāvataś ced vākkarmaikaṃ prāpnoti |
vacasaḥ karmasvabhāvatvāt | samutthānataścenmanaskarmaikaṃ prāpnoti |
sarveṣāṃ manaḥ samutthitatvāt |
yathākramaṃ tribhiḥ kāraṇaistrayāṇām iti vaibhāṣikāḥ | tatra punaḥ
釋曰。經中説。業有二種。(28)一故意業。二故意所造業。
此所造但故意所(29)作。非身口所作。
此二業或成三業。謂身口(225b1)意。
云何安立此三。
爲由依止。爲由自性。爲(2)由縁起。
若由依止但一身業。
一切依止身故。(3)若由自性但一口業。
於一切中但口是業故。(4)若由縁起但一意業。
一切皆故意所起故。
次(5)第由此三因安立三業。毘婆沙師説如此。此(6)中
謂心所思及(18)思所作。故契經説。有二種業。一者思業。二(19)思已業。
思已業者謂思所作。
如是二業分別(20)爲三。謂即有情身語意業。
如何建立此三(21)業耶。
爲約所依。爲據自性。爲就等起。縱(22)爾何違。
若約所依應唯一業。
以一切業並(23)依身故。若據自性應唯語是業。
以三種中(24)唯語即業故。若就等起亦應唯一業。
以一(25)切業皆意等起故。
毘婆沙師説。立三業如(26)其次第由上三因。