You are here:
BP HOME
>
Khuddakanikāya: Apadāna
> fulltext
Khuddakanikāya: Apadāna
Choose languages
Choose images, etc.
Choose languages
Pāli: Ap,
Thai: ฉบับมหาจุฬาฯ,
Choose display
Enable images
Enable footnotes
Show all footnotes
Minimize footnotes
Search-help
Search for exact phrase
Search for exact phrase (regex)
Search for every word in one record
Search for every word fragment in one record
Search in all libraries
Search in Khuddakanikāya: Apadāna
Choose specific texts..
Khuddakanikāya: Apadāna
Complete text
Buddhāpadānaṃ
Paccekabuddhāpadānaṃ
Therāpadānaṃ
Vaggo 1
Sāriputta
Mahā-Moggallāna
Mahā-Kassapa
Anuruddha
Puṇṇa-Mantāniputta
Upāli
Aññākoṇḍañña
Piṇḍola-Bhāradvāja
Khadiravaniya Revata
Ānanda
Vaggo 2
Sīhāsanadāyaka
Ekatthambhika
Nanda
Culla-Panthaka
Pilindavaccha
Rāhula
Upasena
Ratthapāla
Sopāka
Sumaṅgala
Vaggo 3
Subhūti
Upavāna
Tīṇisaraṇāgamaniya
Pañcasīlasamādāniya
Annasaṃsāvaka
Dhūpadāyaka
Puḷinapājaka
Uttiya
Ekañjalika
Khomadāyaka
Vaggo 4
Kuṇḍadhāna
Sāgata
Mahā-Kaccāna
Kāludāyi
Mogharāja
Adhimutta
Lasuṇadāyaka
Āyāgadāyaka
Dhammacakkika
Kapparukkhiya
Vaggo 5
Upāli
Koliyavessa
Bhaddiya-Kaḷigodhāya-putta
Sannidhāpaka
Pañcahatthiya
Padumacchadaniya
Sayanadāyaka
Caṅkamadāyaka
Subhadda
Cunda
Vaggo 6
Vidhūpanadāyaka
Sataraṃsika
Sayanadāyaka
Gandhodaka
Opavuyha
Saparivārāsana
Pañcadīpika
Dhajadāyaka
Paduma
Asanabodhiya
Vaggo 7
Sakacittaniya
Āvopupphiya
Paccāgamanīya
Parappasādaka
Bhisadāyaka
Sucintita
Vatthadāyaka
Ambadāyaka
Sumana
Pupphacaṅgoṭiya
Vaggo 8
Nāgasamāla
Padasaññaka
Saññaka
Bhisāluvadāyaka
Ekasaññaka
Tiṇasanthāradāyaka
Sūcidāyaka
Pāṭalipupphiya
Ṭhitañjaliya
Tīṇipadumiya
Vaggo 9
Timirapupphiya
Gatasaññaka
Pannañjalika
Adhopupphiya
Raṃsisaññika
Raṃsisaññaka
Phaladāyaka
Saddasaññaka
Bodhisaññaka
Padumapupphiya
Sudhāpiṇḍiya
Sucintita
Aḍḍhacelaka
Sūcidāyaka
Gandhamāliya
Tipupphiya
Madhupiṇḍika
Senāsanadāyaka
Veyyāvaccaka
Buddhūpaṭṭhāka
Bhikkhadāyaka
Ñāṇasaññaka
Uppalahatthiya
Padapūjaka
Muṭṭhipupphiya
Udakapūjaka
Nalamāliya
Āsanūpaṭṭhāyaka
Biḷālidāyaka
Reṇupūjaka
Mahāparivāra
Sumaṅgala
Saraṇāgamaniya
Ekāsanīya
Suvaṇṇapupphiya
Citakapūjaka
Buddhasaññaka
Maggasaññaka
Paccupaṭṭhānasaññaka
Jātipūjaka
Sereyyaka
Pupphathūpiya
Pāyāsadāyaka
Gandhodakiya
Sammukhāthavika
Kusumāsaniya
Phaladāyaka
Ñāṇasaññaka
Gaṇṭhipupphiya
Padumapūjaka
Sobhita
Sudassana
Candanapūjaka
Pupphachadanīya
Rahosaññaka
Campakapupphiya
Atthasandassaka
Ekadaṃsaniya
Sālapupphadāyaka
Phaladāyaka
Adhicchattiya
Thambhāropaka
Vedikāraka
Saparivāriya
Ummāpupphiya
Anulomadāyaka
Maggadāyaka
Phalakadāyaka
Vaṭaṃsakiya
Pallaṅkadāyaka
Bandhujīvaka
Tambapupphiya
Vīthisammajjaka
Kakkārupūjaka
Mandāravapūjaka
Kadambapupphiya
Tiṇasūlaka
Nāgapupphiya
Punnāgapupphiya
Kumudadāyaka
Supāricariya
Kaṇaverapupphiya
Khajjakadāyaka
Desapūjaka
Kaṇikāracchadaniya
Sappidāyaka
Yūthikapupphiya
Dussadāyaka
Samādapaka
Pañcaṅguliya
Kumudamāliya
Nisseṇidāyaka
Rattipupphiya
Udapānadāyaka
Sīhāsanadāyaka
Maggadattika
Ekadīpiya
Maṇipūjaka
Tikicchaka
Saṅghupaṭṭhāka
Kuṭajapupphiya
Bandhujīvaka
Koṭumbariya
Pañcahatthiya
Isimuggadāyaka
Bodhiupaṭṭhāyaka
Ekacintita
Tikaṇṇipupphiya
Ekacāriya
Tivaṇṭipupphiya
Tamālapupphiya
Tiṇasantharadāyaka
Khaṇḍaphulliya
Asokapūjaka
Aṅkoḷaka
Kisalayapūjaka
Tindukadāyaka
Muṭṭhipūjaka
Tikaṇḍipupphiya
Yūthikapupphiya
Kaṇikārapupphiya
Vinelapupphiya
Kiṅkhaṇikapupphiya
Taraṇiya
Nigguṇḍipupphiya
Udakadāyaka
Salaḷamāliya
Koraṇḍapupphiya
Ādhāradāyaka
Vātātapanivāriya
Hatthidāyaka
Pānadhidāyaka
Saccasaññaka
Ekasaññaka
Raṃsisaññaka
Saṇṭhita
Tālavaṇṭadāyaka
Akkantasaññaka
Sappidāyaka
Pāpanivāriya
Ālambanadāyaka
Ajinadāyaka
Dverataniya
Ārakkhadāyaka
Avyādhika
Caṅkolapupphiya
Vataṃsakiya
Miñjavaṭaṃsakiya
Sukatāveḷiya
Ekavandiya
Udakāsanadāyaka
Bhājanadāyaka
Sālapupphiya
Kilañjadāyaka
Vediyadāyaka
Vaṇṇakāraka
Piyālapupphiya
Ambayāgadāyaka
Jagatikāraka
Vāsidāyaka
Tuvaradāyaka
Nāgakesariya
Naḷinakesariya
Viravapupphiya
Kuṭidhūpaka
Pattadāyaka
Dhātupūjaka
Pāṭalipūjaka
Bimbijāliya
Uddāladāyaka
Thomadāyaka
Ekāsanadāyaka
Citakapūjaka
Ticampakapupphiya
Sattapāṭaliya
Pāhanadāyaka
Mañjaripūjaka
Paṇṇadāyaka
Kuṭidāyaka
Aggapupphiya
Ākāsukkhipiya
Telamakkhiya
Aḍḍhacandiya
Araṇadīpiya
Biḷālidāyaka
Macchadāyaka
Javahaṃsaka
Saḷalapupphiya
Upāgatabhāsaniya
Taraṇiya
Suvaṇṇabibbohaniya
Tilamuṭṭhidāyaka
Caṅgoṭakiya
Abbhañjanadāyaka
Ekañjaliya
Potthadāyaka
Citakapūjaka
Āluvadāyaka
Ekapuṇḍarīka
Taraṇiya
Paṇṇadāyaka
Phaladāyaka
Paccuggamaniya
Ekapupphiya
Maghavapupphiya
Upaṭṭhāyaka
Apadāniya
Sattāhapabbajita
Buddhūpaṭṭhāyaka
Pubbaṅgamaniya
Citapūjaka
Pupphadhāraka
Chattadāyaka
Saddasaññaka
Gosīsanikkhepa
Pādapūjaka
Desakittiyo
Saraṇagamaniya
Ambapiṇḍiya
Anusaṃsāvaka
Padumakesariya
Sabbagandhiya
Paramannadāyaka
Dhammasaññaka
Phaladāyaka
Sampasādaka
Ārāmadāyaka
Anulepadāyaka
Buddhasaññaka
Pabbhāradāyaka
Ārakkhadāyaka
Bhojanadāyaka
Gatasaññaka
Sattapaduminiya
Pupphāsaniya
Āsanatthavika
Saddasaññaka
Tiraṃsiya
Kandalīpupphiya
Kumudamāliya
Ummāpupphiya
Pulinapūjaka
Hāsajanaka
Saññasāmika
Nimittasaññaka
Annasaṃsāvaka
Nigguṇṭhipupphiya
Sumanāveḷiya
Pupphacchattiya
Saparivārachattadāyaka
Gandhathūpiya
Phussitakammiya
Pabhaṅkara
Tiṇakuṭidāyaka
Uttareyyadāyaka
Dhammasavaniya
Ukkhittapadumiya
Ekapadumiya
Tīṇuppalamāliya
Dhajadāyaka
Tīṇikiṅkhaṇikapūjaka
Nalāgārika
Campakapupphiya
Padumapūjaka
Tiṇamuṭṭhidāyaka
Tiṇḍukaphaladāyaka
Ekañjaliya
Saddasaññaka
Yavakalāpiya
Kiṃsukapūjaka
Sakoṭakakoraṇḍadāyaka
Daṇḍadāyaka
Ambayāgudāyaka
Supuṭakapūjaka
Sajjhadāyaka
Saraṇāgamaniya
Piṇḍapātika
Ekamandāriya
Kekkhārupupphiya
Bhisamuḷāladāyaka
Kesarapupphiya
Aṅkolapupphiya
Kadambapupphiya
Uddālapupphiya
Ekacampakapupphiya
Timirapupphiya
Salaḷapupphiya
Bodhivandaka
Pāṭalipupphiya
Tīṇuppalamāliya
Pattipupphiyo
Sattapaṇṇiya
Gandhamuṭṭhiya
Citapūjaka
Sumanatālavaṇṭiya
Sumanadāmadāyaka
Kāsumāriphaladāyaka
Avaṇṭaphaladāyaka
Labujaphaladāyaka
Udumbaraphaladāyaka
Pilakkhaphaladāyaka
Phārusaphaladāyaka
Valliphaladāyaka
Kadalīphaladāyaka
Panasaphaladāyaka
Soṇakoṭivīsa
Pubbakammapiloti
Pilindavaccha
Sela
Sabbakittika
Madhudāyaka
Padumakūṭāgāriya
Bakkula
Girimānanda
Salaḷamaṇḍapiya
Sabbadāyaka
Ajita
Tissametteyya
Puṇṇaka
Dhotaka
Upasīva
Nanda
Hemaka
Todeyya
Jatukaṇṇika
Udena
Bhaddāli
Ekachattiya
Tiṇasūlakachādaniya
Madhumaṃsadāyaka
Nāgapallavaka
Ekadīpiya
Ucchaṅgapupphiya
Yāgudāyaka
Patthodanadāyaka
Mañcadāyaka
Sakiṃsammajjaka
Ekadussadāyaka
Ekāsanadāyaka
Sattakadambapupphiya
Koraṇḍapupphiya
Ghatamaṇḍadāyaka
Ekadhammasavanīya
Sucintita
Sovaṇṇakiṅkhaniya
Sovaṇṇakattarika
Ekavihāriya
Ekasaṅkhiya
Pāṭihīrasaññaka
Nāṇathavika
Ucchukaṇḍika
Kalambadāyaka
Ambāṭaka
Harīṭakadāyaka
Ambapiṇḍiya
Jambuphaliya
Vibhīṭakamiñjiya
Koladāyaka
Billaphaliya
Bhallātakadāyaka
Utuḷhipupphiya
Ambāṭakiya
Sīhāsanika
Pādapīṭhiya
Vedikāraka
Bodhighariya
Jagatidāyaka
Morahatthiya
Sīhāsanavījanīya
Tiṇukkadhāriya
Akkamanadāyaka
Vanakoraṇḍiya
Ekachattiya
Jātipupphiya
Sattipaṇṇiya
Gandhapūjaka
Sālakusumiya
Citapūjaka
Citakanibbāpaka
Setudāyaka
Sumanatālavaṇṭiya
Avaṭaphaliya
Labujadāyaka
Pilakkhuphaladāyaka
Sayampaṭibhāniya
Nimittavyākaraṇīya
Naḷamāliya
Maṇipūjaka
Ukkāsatika
Sumanavījaniya
Kummāsadāyaka
Kusaṭṭhakadāyaka
Giripunnāgiya
Vallikaraphaladāyaka
Pānadhidāyaka
Pānadhidāyaka
Paṃsukūlasaññika
Buddhasaññaka
Bhisadāyaka
Ñāṇatthavika
Candanamāliya
Dhātupūjaka
Puḷinuppādaka
Taraṇiya
Dhammaruci
Sālamaṇḍapiya
Tīṇikiṅkhanipupphiya
Paṃsukūlapūjaka
Koraṇḍapupphiya
Kiṃsukapupphiya
Upaḍḍhadussadāyaka
Ghatamaṇḍadāyaka
Udakadāyaka
Puḷinathūpiya
Naḷakuṭikadāyaka
Piyālaphaladāyaka
Tīṇikaṇikārapupphiya
Ekapattadāyaka
Kāsumāraphaladāyaka
Avaṭaphaliya
Pāraphaliya
Mātuluṅgaphaladāyaka
Ajelaphaladāyaka
Amoraphaliya
Tālaphaliya
Nāḷikeradāyaka
Kureñjiyaphaladāyaka
Kapiṭṭhaphaladāyaka
Kosumbaphaliya
Ketakapupphiya
Nāgapupphiya
Ajjunapupphiya
Kuṭajapupphiya
Ghosasaññaka
Sabbaphaladāyaka
Padumadhāriya
Tiṇamuṭṭhidāyaka
Pecchadāyaka
Saraṇāgamaniya
Abbhañjanadāyaka
Pūpapavadāyaka
Daṇḍadāyaka
Girinelapūjaka
Bodhisammajjaka
Āmaṇḍaphaladāyaka
Sugandha
Mahākaccāna
Vakkali
Mahākappina
Dabbamalla
Kumārakassapa
Bāhiya
Mahākoṭṭhika
Uruvelakassapa
Rādha
Mogharāja
Lakuṇṭakabhaddiya
Kaṅkha-Revata
Sīvali
Vaṅgīsa
Nandaka
Kāḷudāyi
Abhaya
Lomasakaṅgiya
Vanavaccha
Cūlasugandha
Therī Apadāna
Vagga 1
Sumedhā
Mekhaladāyikā
Maṇḍapadāyikā
Saṅkamanattā
Tīṇinaḷamālikā
Ekapiṇḍadāyikā
Kaṭacchubhikkhadāyikā
Sattuppalamālikā
Pañcadīpikā
Udakadāyikā
Vaggo 2
Ekūposathikā
Saḷalapupphikā
Modakadāyikā
Ekāsanadāyikā
Pañcadīpadāyikā
Nalamālikā
Gotamī
Khemā
Uppalavaṇṇā
Paṭācārā
Vaggo 3
Bhaddā-Kuṇḍalakesā
Kisā-Gotamī
Dhammadinnā
Sakulā
Nandā
Sonā
Bhaddā-Kāpilānī
Yasodharā
Yasovatī-pamukkhāni
Yasodharā-pamukhāni
Vaggo 4
Yasavatī-pamukhāni
Caturāsītiṃ
Uppaladāyikā
Sigālaka-mātā
Sukkā
Abhirūpanandā
Aḍḍhakāsikā
Puṇṇikā
Ambapālī
Selā
Back to library
Sentence by sentence view
Continuous text view
View in admin
Atha therāpadānaṃ sunātha:--
ประวัติในอดีตชาติของพระเถระ
1. Sāriputta.
๑. สารีปุตตเถราปทาน (ประวัติในอดีตชาติของพระสารีบุตรเถระ) (พระอานนทเถระกล่าวว่า) ต่อไปนี้ ขอท่านทั้งหลายจงตั้งใจฟังประวัติ ในอดีตชาติของพระเถระทั้งหลาย (ต่อไป) (พระสารีบุตรเถระบรรลุสาวกบารมีญาณแล้วได้อุทานขึ้นว่า)
Himavantass’ avidūre Lambako nāma pabbato /
assamo sukato mayhaṃ paṇṇasālā sumāpitā. // ApTha_1,1. //
[๑๔๑] ในที่ไม่ไกลภูเขาหิมพานต์ มีภูเขาลูกหนึ่งชื่อลัมพกะ
(ใกล้ๆ ภูเขาลัมพกะนั้น) เขาสร้างอาศรม
และสร้างบรรณศาลาไว้อย่างดีเพื่อข้าพเจ้า
Uttānakūlā nadikā supatiṭṭhā manoramā /
sasuddhapuḷinākiṇṇā avidūre mam’ assamaṃ. // ApTha_1,1. //
[๑๔๒] ในที่ไม่ไกลอาศรมของข้าพเจ้า มีแม่น้ำสายหนึ่งมีฝั่งตื้น
ท่าน้ำราบเรียบ น่ารื่นรมย์ใจ
มีทรายสะอาดเรี่ยรายกระจายอยู่ทั่ว
Asakkharā apabbhārā sādu appaṭigandhikā /
sandati nadikā tattha sobhayantā mam’ assamaṃ. // ApTha_1,1. //
[๑๔๓] ในที่ไม่ไกลอาศรมของข้าพเจ้านั้น
มีแม่น้ำไม่มีก้อนกรวด ไม่มีเงื้อมยื่นง้ำออกมา
น้ำมีรสดี ไม่มีกลิ่น ไหลไป
ประดับอาศรมของข้าพเจ้าให้งดงาม
Kumbhīlā makarā c’ ettha suṃsumārā ca kacchapā /
sandati nadikā tattha sobhayantā mam’ assamaṃ. // ApTha_1,1. //
[๑๔๔] ในแม่น้ำ มีฝูงจระเข้ ฝูงมังกร
ฝูงตะโขง และฝูงเต่า แหวกว่ายไปมา
ในแม่น้ำสายนั้น ประดับอาศรมของข้าพเจ้าให้งดงาม
Pāṭhīnā pāvusā macchā jalajā muñjarohitā /
vagguḷā ca patāyanti sobhayantā mam’ assamaṃ. // ApTha_1,1. //
[๑๔๕] ฝูงปลาสลาด ฝูงปลากระบอก
ฝูงปลาสวาย ฝูงปลาเค้า ฝูงปลาตะเพียน
ฝูงปลานกกระจอก ว่ายเวียนไปมา
ประดับอาศรมของข้าพเจ้าให้งดงาม
Ubho kūlesu nadiyā pupphino phalino dumā /
ubhato abhilambanti sobhayantā mam’ assamaṃ. // ApTha_1,1. //
[๑๔๖] ที่ฝั่งทั้ง ๒ ของแม่น้ำ หมู่ไม้ดอก ไม้ผล
ห้อยระย้าอยู่ทั้ง ๒ ฝั่ง
ประดับอาศรมของข้าพเจ้าให้งดงาม
Ambā kolakā tilakā pāṭalī sindhuvāritā /
dibbā gandhā sampavanti pupphitā mama assame. // ApTha_1,1. //
[๑๔๗] ต้นมะม่วง ต้นสาละ ต้นหมากเม่า
ต้นแคฝอย ต้นย่านทราย มีดอกบานสะพรั่ง
ส่งกลิ่นหอมอบอวลคล้ายกลิ่นทิพย์อยู่รอบๆ อาศรมของข้าพเจ้า
Campakā saḷalā nīpā nāgapunnāgaketakā /
dibbā gandhā sampavanti pupphitā mama assame. // ApTha_1,1. //
[๑๔๘] ต้นจำปา ต้นช้างน้าว ต้นกระทุ่ม ต้นกากะทิง
ต้นบุนนาค และต้นการะเกด มีดอกบานสะพรั่ง
ส่งกลิ่นหอมอบอวลคล้ายกลิ่นทิพย์อยู่รอบๆ อาศรมของข้าพเจ้า
Atimuttā asokā ca bhaginimālā ca pupphitā /
aṅkolā bimbijālā ca pupphitā mama assame. // ApTha_1,1. //
[๑๔๙] ต้นลำดวน ต้นอโศก ต้นกุหลาบ
มีดอกบานสะพรั่ง ต้นปรู และต้นมะกล่ำหลวง
ก็มีดอกบานสะพรั่งอยู่รอบๆ อาศรมของข้าพเจ้า
(016) Ketakā kandalī c’ eva kebukā tiṇasūlikā /
dibbā gandhā sampavanti sobhayantā mam’ assamaṃ. // ApTha_1,1. //
[๑๕๐] ต้นลำเจียก ต้นกล้วย ต้นพิกุล และต้นมะลิซ้อน
ส่งกลิ่นหอมอบอวลคล้ายกลิ่นทิพย์
ประดับอาศรมของข้าพเจ้าให้งดงาม
Kaṇṇikārā kaṇikā ca asanā añjanī bahū /
dibbā gandhā sampavanti sobhamānā mam’ assamaṃ. // ApTha_1,1. //
[๑๕๑] ต้นกรรณิการ์ ต้นกรรณิการ์เขา
ต้นประดู่ ต้นอัญชัน มากมาย
ส่งกลิ่นหอมอบอวลคล้ายกลิ่นทิพย์
ประดับอาศรมของข้าพเจ้าให้งดงาม
Punnāgā giripunnāgā koviḷārā ca pupphitā /
dibbā gandhā sampavanti sobhayantā mam’ assamaṃ. // ApTha_1,1. //
[๑๕๒] ต้นบุนนาค ต้นบุนนาคเขา ต้นแคฝอย
มีดอกบานสะพรั่ง ส่งกลิ่นหอมอบอวลคล้ายกลิ่นทิพย์
ประดับอาศรมของข้าพเจ้าให้งดงาม
Uddālakā ca kuṭajā kadambā vakuḷā bahū /
dibbā gandhā sampavanti sobhayantā mam’ assamaṃ. // ApTha_1,1. //
[๑๕๓] ต้นราชพฤกษ์ ต้นอัญชันเขียว
ต้นกระทุ่ม และต้นพิกุล มากมาย
ส่งกลิ่นหอมอบอวลคล้ายกลิ่นทิพย์
ประดับอาศรมของข้าพเจ้าให้งดงาม
Āḷakā isimuggā ca kadalī mātuluṅgiyo /
gandhodakena saṃvaddhā phalāni dhārayanti te. // ApTha_1,1. //
[๑๕๔] ถั่วดำ ถั่วเหลือง ต้นกล้วย
ต้นมะงั่ว งอกงามด้วยน้ำหอม
ออกฝัก ออกผล(เป็นทองคำ ประดับอาศรมของข้าพเจ้าให้งดงาม)
Aññe pupphanti padumā aññe jāyanti kesarī /
aññe opupphā padumā taḷāke pupphitā tadā. // ApTha_1,1. //
[๑๕๕] (ในบึงใกล้ๆ อาศรมของข้าพเจ้า) ปทุมบางกอกำลังมีดอกตูม
บางกอมีเกสรกำลังแย้ม บางกอมีเกสร(ในกลีบ)ร่วงหล่น
บางกอมีดอกบานสะพรั่งอยู่ในบึง ในครั้งนั้น
Gabbhaṃ gaṇhanti padumā niddhāvanti muḷāliyo /
siṅghāṭipattamākiṇṇā sobhayanti taḷākaṃ tadā. // ApTha_1,1. //
[๑๕๖] ปทุมบางกอกำลังมีดอกตูม
เหง้าบัวเลื้อยไปทั่ว กอกระจับมีใบดารดาษ
งดงามอยู่ในบึง ในครั้งนั้น
Nayitā ambagandhī ca utūḷhi bandhujīvakā /
dibbā gandhā sampavanti taḷāke pupphitā tadā. // ApTha_1,1. //
[๑๕๗] ต้นตาเสือ ต้นจงกลนี ต้นอุตตลี และต้นชบา
มีดอกบานสะพรั่งส่งกลิ่นหอมอบอวลคล้ายกลิ่นทิพย์
อยู่ใกล้ๆ บึง ในครั้งนั้น
Pāṭhīnā pāvusā macchā valajā muñjarohitā /
saṅkulā maggurā c’ eva vasanti taḷāke tadā. // ApTha_1,1. //
[๑๕๘] ฝูงปลาสลาด ฝูงปลากระบอก
ฝูงปลาสวาย ฝูงปลาเค้า ฝูงปลาตะเพียน
ฝูงปลาสังกุลา(ปลาลูกดอก) และฝูงปลาทอง
อาศัยอยู่ในบึง ในครั้งนั้น
Kumbhīlā suṃsumārā ca tantiggāhā ca rakkhasā /
ogahā ajagārā ca vasanti taḷake tadā. // ApTha_1,1. //
[๑๕๙] (ใกล้ๆ อาศรมของข้าพเจ้า) มีฝูงจระเข้ ฝูงตะโขง
1
ฝูงปลาฉนาก
2
ฝูงผีเสื้อน้ำ(ยักษ์ร้าย)ฝูงงูหลาม
ฝูงงูเหลือมอาศัยอยู่ในบึง ในครั้งนั้น
1.
ตะโขง มีลักษณะคล้ายจระเข้แต่ปากเรียวและยาวกว่า อีกอย่างหนึ่ง แปลว่า ปลาร้าย
2.
ปลาฉนาก ได้แก่ปลามีปากมีลักษณะเป็นกระดูกแข็งยื่นออกไปเป็นก้านยาวมีฟันทั้ง ๒ ข้างคล้ายฟันเลื่อย
Pārevatā ravihaṃsā cakkavākā nadīcarā /
kokilā sukasāḷī ca upajīvanti taṃ saraṃ. // ApTha_1,1. //
[๑๖๐] (ใกล้ๆ อาศรมของข้าพเจ้า) มีฝูงนกพิราบ ฝูงนกเป็ดน้ำ
ฝูงนกจักรพาก
3
ฝูงนกกาน้ำ ฝูงนกดุเหว่า
ฝูงนกแก้ว และนกสาลิกา อาศัยสระนั้นหากิน
3.
จักรพาก หรือ จักรวาก คู่ของนกนี้ต้องพรากจากกันครวญถึงกัน ในเวลากลางคืน
Kukutthakā kulīrakā vane pokkharasātakā /
diṇḍibhā suvapotā ca upajīvanti taṃ saraṃ. // ApTha_1,1. //
[๑๖๑] ฝูงนกกวัก (ไก่เถื่อน ไก่ป่า) ฝูงไก่ป่า
ฝูงนกนางนวล ฝูงนกต้อยตีวิด
ฝูงนกแขกเต้า อาศัยสระนั้นหากิน (ใกล้ๆ อาศรมของข้าพเจ้า)
(017) Haṃsā koñcā mayūrā ca kokilā tambacūḷakā /
sampakā jīvajīvā ca upajīvanti taṃ saraṃ. // ApTha_1,1. //
[๑๖๒] ฝูงหงส์ ฝูงนกกระเรียน ฝูงนกยูง
ฝูงนกดุเหว่า ฝูงไก่งวง ฝูงนกช้อนหอย
4
ฝูงนกโพระดก (นกกระจอก นกออก) อาศัยสระนั้นหากิน
4.
นกช้อนหอย นกกินปลา ปมฺปกา ลิงลม ก็แปล
Kosikā poṭṭhasīsā ca kurarā senakā bahū /
mahākāḷā ca sakuṇā upajīvanti taṃ saraṃ. // ApTha_1,1. //
[๑๖๓] ฝูงนกแสก (นกเค้าแมว นกทึดทือ) ฝูงนกหัวขวาน
ฝูงนกออกขาว (นกเขา) ฝูงนกเหยี่ยวดำ
ฝูงนกกาน้ำ มากมาย อาศัยสระนั้นหากิน
Pasadā ca varāhā ca vakabheraṇḍakā bahū /
rohiccā suggapotā ca upajīvanti taṃ saraṃ. // ApTha_1,1. //
[๑๖๔] ฝูงเนื้อฟาน (อีเก้ง) ฝูงหมูป่า ฝูงสุนัขจิ้งจอก
(หมาป่า หมาใน) ฝูงแรด ฝูงละมั่ง
ฝูงเนื้อทราย อาศัยสระนั้นหากิน
Sīhā vyagghā ca dīpī ca acchakokataracchayo /
tidhappabhinnā mātaṅgā upajīvanti taṃ saraṃ. // ApTha_1,1. //
[๑๖๕] ราชสีห์ เสือโคร่ง เสือเหลือง
หมี หมาใน เสือดาว
ช้างตระกูลมาตังคะตกมัน ๓ แห่ง
5
(ไม่ทำอันตราย)
อาศัยสระนั้นหากิน
5.
ตกมัน ๓ แห่ง คือ นัยน์ตา ใบหู และลูกอัณฑะ
Kinnarā vānarā c’ eva atho pi vanakammikā /
cetā ca luddakā c’ eva upajīvanti taṃ saraṃ. // ApTha_1,1. //
[๑๖๖] เหล่ากินนร (สัตว์ครึ่งคนครึ่งนก) ฝูงวานร
คนทำงานในป่า สุนัขไล่เนื้อ
นายพราน อาศัยสระนั้นหากิน
Tiṇḍukāni piyālāni madhuke kāsumāriyo /
dhuvaphalāni dhārenti avidūre mam’ assamaṃ. // ApTha_1,1. //
[๑๖๗] ต้นมะพลับ ต้นมะหาด
6
ต้นมะซาง
ต้นหมากเม่า เผล็ดผลทุกฤดูกาล
อยู่ไม่ไกลอาศรมของข้าพเจ้า
6.
ต้นไม้ขนาดใหญ่ มีผลคล้ายมะปราง รสเปรี้ยวๆ หวานๆ
Kosumbhā saḷalā nīpā sāraphalasamāyutā /
dhuvaṃ phalāni dhārenti avidūre mam’ assamaṃ. // ApTha_1,1. //
[๑๖๘] ต้นคำ
7
ต้นสน ต้นกระทุ่ม
สะพรั่งด้วยผลมีรสหวาน เผล็ดผลเป็นประจำ
อยู่ไม่ไกลอาศรมของข้าพเจ้า
7.
ไม้พุ่มชนิดหนึ่ง ต้นแสด หรือต้นคำแสด ก็เรียก
Harīṭakā āmalakā ambā jambuvibhīṭakā /
kolā bhallātakā bellā phalāni dhārayanti te. // ApTha_1,1. //
[๑๖๙] ต้นสมอไทย ต้นมะขามป้อม ต้นมะม่วง ต้นหว้า
ต้นสมอพิเภก ต้นกระเบา ต้นรกฟ้า
ต้นมะตูม เหล่านั้น เผล็ดผลเป็นนิตย์
Ālulā ca kalambā ca bilāni takkaḷāni ca /
jīvakā sahakā c’ eva bahukā mama assame. // ApTha_1,1. //
[๑๗๐] มันเทศ มันอ้อน มันมือเสือ หัวหอม หัวกระเทียม
8
ต้นกะเม็ง
9
ต้นขัดมอน
10
มีอยู่มากมายใกล้ๆ อาศรมของข้าพเจ้า
8.
ต้นดอกซ่อนกลิ่น
9.
ต้นไม้ขนาดเล็ก ต้นสีม่วง ใบเขียวขนคาย ดอกขาว ใช้ทำยารักษาโรคเด็ก
10.
ต้นข้าวต้ม ต้นขัดมอน ก็เรียก เปลือกเหนียว ดอกเหลือง เป็นสมุนไพรอย่างหนึ่ง ใช้ทำไม้กวาดได้
Assamassāvidūramhi taḷākā su-sunimmitā /
acchodakā sitajalā supatitthā manoramā. // ApTha_1,1. //
[๑๗๑] ใกล้ๆ อาศรม(ของข้าพเจ้า)มีบึงน้ำที่บุญกรรมเนรมิตไว้อย่างดี
มีน้ำใสเย็นสนิท มีท่าน้ำราบเรียบ เป็นที่น่ารื่นรมย์ใจ
Padumuppalasañchannā puṇḍarīkasamāyutā /
mandālakehi sañchannā dibbo gandho pavāyati. // ApTha_1,1. //
[๑๗๒] (สระน้ำเหล่านั้น) ดารดาษด้วยดอกบัวหลวง ดอกบัวขาบ
11
สะพรั่งด้วยบัวขาว ดารดาษด้วยบัวเฝื่อน
ส่งกลิ่นหอมอบอวลคล้ายกลิ่นทิพย์
11.
บัวสีน้ำเงินแก่อมม่วง
Evaṃ sabbaṅgasampanne pupphite phalite vane /
sukate assame ramme viharāmi ahaṃ tadā. // ApTha_1,1. //
[๑๗๓] ครั้งนั้น ข้าพเจ้าอยู่ในอาศรม
ซึ่งสร้างไว้อย่างดี น่ารื่นรมย์ ในป่ามีไม้ดอกไม้ผล
สมบูรณ์ด้วยองค์ประกอบทุกอย่าง ดังกล่าวมานี้
Sīlavā vatasampanno jhāyī jhānarato sadā /
pañcābhiññāphalappatto Surucī nāma tāpaso. // ApTha_1,1. //
[๑๗๔] ข้าพเจ้าเป็นดาบสชื่อสุรุจิ มีศีล
สมบูรณ์ด้วยข้อวัตร มีปกติเพ่งฌาน
ยินดีในฌานในกาลทุกเมื่อ
สำเร็จอภิญญาพละ ๕ ประการ
Catubbīsasahassāni sissā mayhaṃ upaṭṭhahuṃ /
sabbe ca brāhmaṇā ete jātimanto yasassino. // ApTha_1,1. //
[๑๗๕] ข้าพเจ้ามีศิษย์ ๑,๐๒๔ คน ทั้งหมดนั้น
เป็นพราหมณ์ มีชาติตระกูล มียศ
ปรนนิบัติข้าพเจ้าอยู่
Lakkhaṇe itihāse ca sanighaṇḍu sakeṭubhe /
padakā veyyākaraṇā saddhamme pāramiṅgatā // ApTha_1,1. //
[๑๗๖] ศิษย์ของข้าพเจ้าเข้าใจตัวบท(หลักไวยากรณ์)
ฉลาดในการพยากรณ์ สำเร็จวิชาทำนายลักษณะ
วิชาอิติหาสศาสตร์ และไตรเพทอันเป็นธรรมของตน
พร้อมทั้งวิชานิฆัณฑุศาสตร์ และวิชาเกฏุภศาสตร์
(018) Uppādesu nimittesu lakkhaṇesu ca kovidā /
paṭṭhābhummantalikkhe te mama sissā susikkhitā. // ApTha_1,1. //
[๑๗๗] ศิษย์ของข้าพเจ้าฉลาดในลางบอกเหตุ
ในนิมิตร และในลักษณะ
เป็นผู้ศึกษาดีแล้วในเรื่องดิน
ในภาคพื้นดิน และในอากาศ
Appicchā nipakā ete appāhārā aloḷupā /
lābhālābhena santuṭṭhā parivārenti maṃ sadā. // ApTha_1,1. //
[๑๗๘] ศิษย์เหล่านั้นเป็นผู้มักน้อย
มีปัญญารักษาตน บริโภคแต่น้อย ไม่โลภ
สันโดษตามมีตามได้ ปรนนิบัติข้าพเจ้าอยู่ทุกเมื่อ
Jhāyī jhānaratā dhīrā santacittā samāhitā /
ākiñcañaṃ patthayantā parivārenti maṃ sadā. // ApTha_1,1. //
[๑๗๙] ศิษย์ของข้าพเจ้ามีปกติเพ่งฌาน ยินดีในฌาน
เป็นนักปราชญ์ มีจิตสงบ มีจิตตั้งมั่น
ปรารถนาความหมดกังวล ปรนนิบัติข้าพเจ้าอยู่ทุกเมื่อ
Abhiññāpāramīpattā pettike gocare ratā /
antalikkhacarā dhīrā parivārenti maṃ sadā. // ApTha_1,1. //
[๑๘๐] ศิษย์ของข้าพเจ้าสำเร็จอภิญญา
ยินดีในอาหารซึ่งเป็นข้อปฏิบัติของบิดา
เหาะไปมาทางอากาศได้
เป็นนักปราชญ์ ปรนนิบัติข้าพเจ้าอยู่ทุกเมื่อ
Saṃvutā chasu dvāresu anejā rakkhitindriyā /
asaṃsaṭṭhā ca te dhīrā mama sissā durāsadā. // ApTha_1,1. //
[๑๘๑] ศิษย์ของข้าพเจ้านั้น สำรวมทวารทั้ง ๖
ไม่หวั่นไหว รักษาอินทรีย์ และไม่คลุกคลี
เป็นนักปราชญ์ หาผู้กระทบกระทั่งได้ยาก
Pallaṅkena nisajjāya thānā caṅkamanena ca /
vītināmenti te rattiṃ mama sissā durāsadā. // ApTha_1,1. //
[๑๘๒] ศิษย์ของข้าพเจ้านั้นหาผู้กระทบกระทั่งได้ยาก
ให้เวลาผ่านไปด้วยการนั่งขัดสมาธิ
การยืน และการจงกรม ตลอดคืน
Rajanīye na rajjanti dosanīye na dussare /
mohanīye na muyhanti mama sissā durāsadā. // ApTha_1,1. //
[๑๘๓] ศิษย์ของข้าพเจ้าไม่กำหนัดในวัตถุที่น่ากำหนัด
ไม่ขัดเคืองในวัตถุที่น่าขัดเคือง
ไม่ลุ่มหลงในวัตถุที่น่าลุ่มหลง หาผู้กระทบกระทั่งได้ยาก
Iddhivīmaṃsamānā te vattanti niccakālikaṃ /
paṭhaviṃ te pakampenti sārambhena durāsadā. // ApTha_1,1. //
[๑๘๔] ศิษย์ของข้าพเจ้านั้น หาผู้กระทบกระทั่งได้ยาก
ด้วยการแข่งดีทดลองแสดงฤทธิ์อยู่เป็นนิตย์
บันดาลให้แผ่นดินไหวได้
Kīḷamānā ca te sissā kīḷanti jhānakīḷitaṃ /
jambuto phalam ānenti mama sissā durāsadā. // ApTha_1,1. //
[๑๘๕] ศิษย์ของข้าพเจ้านั้น หาผู้กระทบกระทั่งได้ยาก
เมื่อจะเล่น ก็เล่นฌาน(เข้าฌาน)
ไปนำผลหว้ามาได้
Aññe gacchanti Goyānaṃ aññe Pubbavidehanaṃ /
aññe Uttarakuruṃ ca mama sissā durāsadā. // ApTha_1,1. //
[๑๘๖] ศิษย์ของข้าพเจ้านั้น พวกหนึ่งไปอปรโคยานทวีป
พวกหนึ่งไปปุพพวิเทหทวีป พวกหนึ่งไปอุตตรกุรุทวีป
Purato khāriṃ pesenti pacchato ca vajanti te /
catuvīsaṃsahassehi chāditaṃ hoti ambaraṃ. // ApTha_1,1. //
[๑๘๗] ศิษย์ของข้าพเจ้านั้น ส่งหาบ(บริขารดาบส)
ไปข้างหน้า ส่วนตนเองไปทีหลัง
ท้องฟ้าถูกดาบส ๑,๐๒๔ รูป ปิดบังไว้แล้ว
Aggipākī anaggī ca dantodukkhalikā pi ca /
asmena koṭṭhikā keci pavattaphalabhojanā. // ApTha_1,1. //
[๑๘๘] ศิษย์ของข้าพเจ้านั้น พวกหนึ่งเผา(ผลไม้น้อยใหญ่และผัก)ไฟฉัน
พวกหนึ่งไม่เผาไฟฉันดิบๆ พวกหนึ่งกระแทะเปลือกออกฉัน
พวกหนึ่งตำฉัน พวกหนึ่งเอาหินทุบฉัน
พวกหนึ่งฉันผลไม้ที่หล่นเอง
Udakorohakā keci sāyaṃ pāto suciratā /
toyābhisekacaraṇā mama sissā durāsadā. // ApTha_1,1. //
[๑๘๙] ศิษย์ของข้าพเจ้านั้น หาผู้กระทบกระทั่งได้ยาก
พวกหนึ่งรักความสะอาดลงอาบน้ำทั้งเช้าทั้งเย็น
พวกหนึ่งตักน้ำอาบ
Parūḷhakacchanakhalomā paṅkadantā rajassirā /
gandhitā sīlagandhena mama sissā durāsadā. // ApTha_1,1. //
[๑๙๐] ศิษย์ของข้าพเจ้า(ประพฤติวัตร)
ปล่อยเล็บมือเล็บเท้าและขนรักแร้ยาว
ขี้ฟันเขลอะ ศีรษะเปื้อนธุลี
แต่หอมด้วยกลิ่นศีล หาผู้กระทบกระทั่งได้ยาก
(019) Pāto 'va sannipātetvā jaṭilā uggatāpanā /
labhālabhaṃ pakittetvā gacchanti ambare tadā. // ApTha_1,1. //
[๑๙๑] ดาบสทั้งหลายผู้ทรงชฎา
มีตบะแก่กล้า ประชุมกันแต่เช้าแล้ว
ประกาศลาภน้อย ลาภใหญ่ให้ทราบแล้ว เหาะไปในท้องฟ้า
Etesaṃ pakkamantānaṃ mahāsaddo pavattati /
ajinacammasaddena moditā honti devatā. // ApTha_1,1. //
[๑๙๒] เมื่อดาบสเหล่านั้นเหาะไป เสียงดังย่อมสะพัดไป
ทวยเทพย่อมยินดีเพราะได้ยินเสียงหนังสัตว์
Disodisaṃ pakkamanti antalikkhacarā isī /
sakabalen’ upatthaddhā te gacchanti yadicchakaṃ. // ApTha_1,1. //
[๑๙๓] ฤๅษีผู้เหาะไปทางอากาศไปสู่ทิศน้อยทิศใหญ่
ฤๅษีเหล่านั้นมีกำลังของตนอุปถัมภ์ จึงไปได้ตามปรารถนา
Pathavīkampakā ete sabbe 'va nabhacārino /
uggatejā duppasahā sāgaro 'va akkhobhiyā. // ApTha_1,1. //
[๑๙๔] ฤๅษีเหล่านั้นทั้งหมดทำแผ่นดินให้ไหว
เที่ยวไปในอากาศ มีเดชแผ่ไป
ใครๆ ไม่อาจข่มได้ ผู้อื่นไม่อาจให้หวั่นไหวได้
ดังสมุทรสาครที่ใครอื่นให้กระเพื่อมไม่ได้
Ṭhānacaṅkamiyā keci, keci nesajjikā isī /
pavattabhojanā keci mama sissā durāsadā. // ApTha_1,1. //
[๑๙๕] ฤๅษีผู้เป็นศิษย์ของข้าพเจ้า
บางพวกยืนและเดินจงกรม บางพวกถือการนั่งเป็นวัตร
บางพวกฉันใบไม้ที่หล่นเอง หาผู้กระทบกระทั่งได้ยาก
Mettāvihārino ete hitesī sabbapāṇinaṃ /
anattukkaṃsakā sabbe na te vambhenti kassaci. // ApTha_1,1. //
[๑๙๖] ศิษย์ของข้าพเจ้าเหล่านั้นมีปกติอยู่ด้วยการแผ่เมตตา
แสวงหาประโยชน์เกื้อกูลแก่สรรพสัตว์
ไม่ยกตน ไม่ข่มใครๆ
Sīharājā va 'sambhīto gajarājā va thāmavā /
durāsadā vyaggha-r-iva agacchanti mam antike. // ApTha_1,1. //
[๑๙๗] ศิษย์ของข้าพเจ้านั้นไม่สะดุ้งกลัวอะไร
เหมือนราชสีห์ มีกำลังเหมือนพญาคชสาร
หาผู้กระทบกระทั่งได้ยาก
เหมือนพญาเสือโคร่ง ย่อมมาอยู่ใกล้ข้าพเจ้า
Vijjādharā ca devatā nāga-gandhabba-rakkhasā /
kumbhaṇḍā dānavā garuḷā upajīvanti taṃ saraṃ. // ApTha_1,1. //
[๑๙๘] พวกวิทยาธร พวกเทวดา นาค
คนธรรพ์ ผีเสื้อน้ำ กุมภัณฑ์ ทานพ(อสูร)
ครุฑ อาศัยสระนั้นหากิน
Te jaṭā khāribhārikā ajinuttaravasino /
antalikkhacarā sabbe upajīvanti taṃ saraṃ. // ApTha_1,1. //
[๑๙๙] ศิษย์ของข้าพเจ้าเหล่านั้นเกล้าชฎา
คอนบริขาร นุ่งห่มหนังสัตว์
เที่ยวไปในอากาศได้ทุกตน อาศัยสระนั้นหากิน
Tadānucchavikā ete aññamaññaṃ sagāravā /
catubbīsaṃsahassānaṃ khittasaddo na vijjati. // ApTha_1,1. //
[๒๐๐] ครั้งนั้น ศิษย์เหล่านั้นเป็นผู้เหมาะสมกันและกัน
มีความเคารพต่อกันและกัน
ศิษย์ ๑,๐๒๔ คน ไม่มีเสียงไอเสียงจามเลย
Pāde pādaṃ nikkhipantā appasaddā susaṃvutā /
upasaṅkamma sabbe va sirasā vandare mamaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๐๑] ศิษย์เหล่านั้นเดินเข้าแถวกัน เงียบเสียง
สำรวมดี ทั้งหมดเข้ามากราบข้าพเจ้าด้วยเศียรเกล้า
Tehi sissehi parivuto santehi ca tapassihi /
vasāmi assame tattha jhāyī jhānarato ahaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๐๒] ข้าพเจ้ามีปกติเข้าฌาน ยินดีในฌาน
อยู่ในอาศรมแห่งนั้นมีศิษย์เหล่านั้นแวดล้อม
ซึ่งเป็นผู้สงบ มีตบะ
Isīnaṃ sīlagandhena pupphagandhena cūbhayaṃ /
phalinaṃ phalagandhena gandhito hoti assamo. // ApTha_1,1. //
[๒๐๓] อาศรมของข้าพเจ้าหอมด้วยกลิ่น ๒ อย่าง
คือกลิ่นศีลของเหล่าฤๅษีและกลิ่นดอกไม้
ผลไม้ของต้นไม้ที่ผลิดอกออกผล
Rattindivaṃ na jānāmi arati me na vijjati /
sake sisse ovadanto bhiyyo hāsaṃ labhām’ ahaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๐๔] ข้าพเจ้าไม่รู้คืนและวัน
ความไม่พอใจมิได้มีแก่ข้าพเจ้า
ข้าพเจ้าสั่งสอนศิษย์ของตนได้ความร่าเริงอย่างยิ่ง
Pupphānaṃ pupphamānānaṃ phalānaṃ cāpi paccataṃ /
dibbā gandhā pavāyanti sobhayantā mam’ assamaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๐๕] เมื่อดอกไม้บานและผลไม้สุก
มีกลิ่นทิพย์หอมฟุ้งไป
ประดับอาศรมของข้าพเจ้าให้งดงาม
(020) Samādhimhā vuṭṭhahitvā ātāpī nipako ahaṃ /
khāribhāraṃ gahetvāna vanam ajjhogahiṃ ahaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๐๖] ข้าพเจ้าออกจากสมาธิแล้ว
มีความเพียรเผากิเลส มีปัญญารักษาตน
คอนหาบบริขาร(ดาบส)เข้าป่าไป
Uppāde supine cāpi lakkhaṇe susikkhito /
pavattamānaṃ mantapadaṃ dharayāmi ahaṃ tadā. // ApTha_1,1. //
[๒๐๗] ครั้งนั้น ข้าพเจ้าได้ศึกษาจนชำนาญ
ในลางบอกเหตุ ในความฝันและในลักษณะทั้งหลาย
ทรงจำบทแห่งมนตร์ที่แพร่หลายอยู่
Anomadassī bhagavā lokajeṭṭho narāsabho /
vivekakāmo sambuddho Himavantam upāgamī. // ApTha_1,1. //
[๒๐๘] พระผู้มีพระภาคทรงพระนามว่าอโนมทัสสี
ผู้เจริญที่สุดในโลก ทรงองอาจกว่านรชน
ทรงประสงค์วิเวก ตรัสรู้เองโดยชอบ
จึงเสด็จเข้าไปยังป่าหิมพานต์
Ajjhogahetvā Himavantam aggo kāruṇiko muni /
pallaṅkam ābhujitvāna nisīdi purisuttamo. // ApTha_1,1. //
[๒๐๙] พระองค์ผู้เป็นมุนีผู้เลิศ
ทรงประกอบด้วยพระกรุณา ผู้สูงสุดแห่งบุรุษ
เสด็จถึงป่าหิมพานต์แล้วประทับนั่งขัดสมาธิ
Tatth’ addasāsiṃ sambuddhaṃ sappabhāsaṃ manoramaṃ /
indīvaraṃ va jalitaṃ ādittaṃ va hutāsanaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๑๐] ข้าพเจ้าได้พบเห็นพระสัมมาสัมพุทธเจ้าพระองค์นั้น
ทรงมีแสงสว่างเจิดจ้า น่ารื่นรมย์ใจ
ทรงรุ่งเรืองดังดอกบัวเขียว
เป็นดุจแท่นบูชาไฟ สว่างเจิดจ้า
Jalantaṃ dīparukkhaṃ va vijjuṃ abbhaghane yathā /
suphullaṃ sālarājaṃ va addasaṃ lokanāyakaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๑๑] ข้าพเจ้าได้พบเห็นพระองค์ผู้ทรงเป็นผู้นำสัตว์โลก
ทรงรุ่งเรืองดุจต้นพฤกษาประทีป
12
ดุจสายฟ้าสว่างจ้ากลางอากาศ
ดุจต้นพญาไม้สาละ มีดอกบานสะพรั่งอยู่
12.
ต้นพฤกษาประทีป หมายถึงดอกไม้ไฟ โคมไฟ
Ayaṃ nāgo mahāvīro dukkhass’ antakaro muni /
idaṃ dassanam āgamma sabbe dukkhā pamuccare. // ApTha_1,1. //
[๒๑๒] พระผู้มีพระภาคพระองค์นี้ทรงเป็นผู้ประเสริฐ
มีความเพียรมาก เป็นพระมุนีผู้กระทำที่สุดทุกข์ได้แล้ว
เวไนยสัตว์ได้อาศัยการพบเห็นนี้แล้ว
ย่อมพ้นจากทุกข์ทั้งปวงได้
Disvān’ ahaṃ devadevaṃ lakkhaṇam upadhārayiṃ /
‘Buddho nu kho na vā Buddho? Handa passāmi cakkhumaṃ.’ // ApTha_1,1. //
[๒๑๓] ครั้นข้าพเจ้าได้เห็นพระองค์ผู้ทรงเป็นเทพยิ่งกว่าเทพแล้ว
จึงได้ตรวจดูลักษณะว่า เป็นพระพุทธเจ้าหรือมิใช่
เอาละ เราจะดูพระชินเจ้าผู้มีพระจักษุ
13
13.
ผู้มีพระจักษุ หมายถึงทรงมีจักษุ ๕ คือ มังสจักษุ ตาเนื้อ มีพระเนตรงาม มีอำนาจ เห็นแจ่มใส ไว และเห็นไกล ทิพยจักษุ ตาทิพย์ ปัญญาจักษุ ตาปัญญา พุทธจักษุ ตาพระพุทธเจ้า คือทรงทราบอัธยาศัยและอุปนิสัยแห่งเวไนยสัตว์แล้วทรงสั่งสอนแนะนำให้บรรลุคุณวิเศษต่างๆ สมันตจักษุ ตาเห็นรอบ ทรงมีพระสัพพัญญุตญาณหยั่งรู้ธรรมทุกประการ
Sahassārāni cakkāni dissanti caraṇuttame /
lakkhaṇāni 'ssa disvāna niṭṭhaṃ gacchiṃ Tathāgate. // ApTha_1,1. //
[๒๑๔] ที่พื้นฝ่าพระบาทอันยอดเยี่ยมปรากฏมีจักรมีกำตั้งพัน
ข้าพเจ้าได้เห็นลักษณะทั้งหลายของพระองค์แล้ว
จึงถึงความแน่ใจในพระตถาคต
Sammajjaniṃ gahetvāna sammajjitvān’ ahaṃ tadā /
aṭṭha pupphe samānetva buddhaseṭṭham apūjayiṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๑๕] ครั้งนั้น ข้าพเจ้าได้หยิบไม้กวาดมากวาดสถานที่นั้นแล้ว
ได้นำดอกไม้มา ๘ ดอก บูชาพระพุทธเจ้าผู้ประเสริฐที่สุด
Pūjayitvāna taṃ buddhaṃ oghatiṇṇaṃ anāsavaṃ /
ekaṃsaṃ ajinaṃ katvā namassiṃ lokanāyakaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๑๖] ครั้นข้าพเจ้าบูชาพระพุทธเจ้า ผู้ข้ามพ้นโอฆะได้แล้ว
ไม่มีอาสวะ พระองค์นั้นแล้ว
จึงห่มหนังสัตว์เฉวียงบ่า
นมัสการพระองค์ผู้ทรงเป็นผู้นำสัตว์โลก
Yena ñāṇena sambuddho viharati anāsavo /
taṃ ñāṇaṃ kittayissāmi; suṇātha mama bhāsato: // ApTha_1,1. //
[๒๑๗] พระสัมมาสัมพุทธเจ้าผู้ไม่มีอาสวะ
ประทับอยู่ด้วยพระญาณอันใด
ข้าพเจ้าจักประกาศพระญาณอันนั้น
ขอท่านทั้งหลายจงฟังข้าพเจ้ากล่าวเถิด
Samuddharas’ imaṃ lokaṃ sayambhu amitodaya /
tava dassanam āgamma kaṅkhāsotaṃ taranti te. // ApTha_1,1. //
[๒๑๘] (ดาบสสุรุจิกล่าวชมเชยพระผู้มีพระภาคอโนมทัสสีว่า)
ข้าแต่พระสยัมภู ผู้มีพระคุณหาประมาณมิได้
ขอพระองค์จงทรงช่วยสัตว์โลกนี้ให้พ้นจากสังสารวัฏเถิด
สัตว์เหล่านั้นอาศัยการพบเห็นพระองค์แล้ว
จะข้ามกระแสแห่งความสงสัยได้
Tuvaṃ satthā ca ketu ca dhajo yūpo ca pāṇinaṃ /
parāyano patiṭṭhā ca dīpo ca dipaduttamo. // ApTha_1,1. //
[๒๑๙] พระองค์ทรงเป็นศาสดา เป็นยอด
เป็นธงชัย เป็นเสาหลัก เป็นจุดมุ่งหมาย เป็นที่พึ่ง
เป็นดุจดวงประทีปของเหล่าสัตว์
เป็นผู้สูงสุดแห่งเทวดาและมนุษย์ทั้งหลาย
Sakkā samudde udakaṃ pametum āḷhakena vā /
na tveva tava sabbaññū ñāṇaṃ sakkā pametave. // ApTha_1,1. //
[๒๒๐] ข้าแต่พระสัพพัญญู
น้ำในมหาสมุทรสามารถที่จะประมาณได้ด้วยมาตราตวง
แต่พระญาณของพระองค์ไม่มีใครสามารถจะประมาณได้เลย
Dhāretuṃ pathaviṃ sakkā ṭhapetvā tulamaṇḍale /
na tveva tava sabbaññū ñāṇaṃ sakkā pametave. // ApTha_1,1. //
[๒๒๑] ข้าแต่พระสัพพัญญู
แผ่นดินยังสามารถที่จะนำมาวางไว้บนตราชั่งแล้วชั่งดูได้
แต่พระญาณของพระองค์ ไม่มีใครสามารถจะชั่งดูได้
(021) Ākāsaṃ minituṃ sakkā rajjuyā aṅgulena vā /
na tveva tava sabbaññū ñāṇaṃ sakkā pametave. // ApTha_1,1. //
[๒๒๒] ข้าแต่พระสัพพัญญู
อากาศยังสามารถที่จะใช้เชือกหรือนิ้วมือวัดดูได้
แต่พระญาณของพระองค์ ไม่มีใครสามารถจะวัดดูได้
Mahāsamudde udakaṃ paṭhaviṃ cākhilañ jahe /
buddhañāṇaṃ upādāya upamā te na yujjare. // ApTha_1,1. //
[๒๒๓] น้ำในมหาสมุทรทั้งหมดและแผ่นดินทั้งสิ้น
บุคคลก็ยังข้ามได้ แต่พระพุทธญาณ
ไม่ควรโดยการนำมาเปรียบเทียบ
Sadevakassa lokassa cittaṃ yesaṃ pavattati /
antojālagatā ete tava ñāṇamhi cakkhumā. // ApTha_1,1. //
[๒๒๔] ข้าแต่พระองค์ผู้มีพระจักษุ
จิตของสัตว์เหล่าใดแล่นไปในโลกพร้อมทั้งเทวโลก
สัตว์ผู้มีจิตเหล่านั้นได้อยู่ในข่ายคือญาณของพระองค์
Yena ñāṇena patto 'si kevalaṃ bodhim uttamaṃ /
tena ñāṇena sabbaññū maddasi paratitthiye. // ApTha_1,1. //
[๒๒๕] ข้าแต่พระสัพพัญญู
พระองค์ทรงบรรลุพระโพธิญาณ อย่างสูงสุดทั้งสิ้นด้วยพระญาณใด
พระองค์ทรงย่ำยีอัญเดียรถีย์ทั้งหลายด้วยพระญาณนั้น
Imā gāthā paṭhitvāna Suruci nāma tāpaso /
ajinaṃ pattharitvāna paṭhaviyaṃ nisīdi so. // ApTha_1,1. //
[๒๒๖] (พระเถระทั้งหลายผู้ทำสังคายนากล่าวว่า)
ท่านสุรุจิดาบสนั้น ครั้นกล่าวคาถาเหล่านี้แล้ว
จึงปูลาดหนังสัตว์นั่งลงบนแผ่นดิน
Cullāsītisahassāni ajjhogāḷho mahaṇṇave /
accuggato tāvad eva girirājā pavuccati. // ApTha_1,1. //
[๒๒๗] (ดาบสสุรุจินั่งอยู่ ณ ที่นั้นแล้วกล่าวว่า)
ผู้คนกล่าวกันในบัดนี้ว่า
ขุนเขา หยั่งลงในห้วงมหรรณพ ๘๔,๐๐๐ โยชน์
สูงขึ้นไป ๘๔,๐๐๐ โยชน์เช่นกัน
Tāva accuggato Neru āyato vitthato ca so /
cuṇṇito aṇubhedena koṭisatasahassiyo // ApTha_1,1. //
[๒๒๘] ภูเขาสิเนรุก็สูงสุดเท่านั้น ภูเขาสิเนรุนั้น
ทั้งด้านยาว ทั้งด้านกว้างถึงเพียงนั้น
ก็ยังถูกบดให้ละเอียดเป็นแสนโกฏิด้วยการนับ
lakkhe ṭhapīyamānamhi parikkhayam agacchatha; /
na tveva tava sabbaññū ñāṇaṃ sakkā pametave. // ApTha_1,1. //
[๒๒๙] ข้าแต่พระสัพพัญญู เมื่อตั้งคะแนนไว้
ผงแห่งภูเขาสิเนรุก็จะพึงหมดสิ้นไปก่อน
แต่พระญาณของพระองค์ ไม่มีใครสามารถจะนับได้
Sukhumacchikena jālena udakaṃ yo parikkhipe /
ye keci udake pāṇā antojālagatā siyuṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๓๐] ผู้ใดพึงเอาข่ายตาถี่ๆ ขึงล้อมน้ำไว้
สัตว์น้ำทั้งหมดที่มีอยู่ก็จะพึงเข้าไปอยู่ภายในข่าย ฉันใด
Tath’ eva hi mahāvīra ye keci puthutitthiyā /
ditthīgahanapakkhannā parāmasena mohitā. // ApTha_1,1. //
[๒๓๑] ข้าแต่พระองค์ผู้มีความเพียรมาก
เดียรถีย์มากมายบางพวกก็ฉันนั้นเหมือนกัน
ย่อมเข้าไปสู่ป่าทึบคือทิฏฐิ ถูกความยึดถือทำให้ลุ่มหลง
Tava suddhena ñāṇena anāvaraṇadassinā /
antojālagatā ete ñāṇaṃ te nātivattare. // ApTha_1,1. //
[๒๓๒] เดียรถีย์เหล่านั้นเข้าไปภายในข่าย
เพราะพระญาณอันบริสุทธิ์ของพระองค์
ซึ่งมีปกติเห็นสรรพสิ่ง ไม่มีอะไรขัดขวาง
เดียรถีย์เหล่านั้นหาล่วงเลยพระญาณของพระองค์ไปไม่
Bhagavā ca tamhi samaye Anomadassī mahāyaso /
vuṭṭhahitvā samādhimhā disaṃ olokayī jino. // ApTha_1,1. //
[๒๓๓] ก็สมัยนั้น พระผู้มีพระภาคชินเจ้าพระนามว่าอโนมทัสสี
ผู้มีพระยศยิ่งใหญ่ ออกจากสมาธิแล้วตรวจดูทิศ
Anomadassī-munino Nisabho nāma sāvako /
parivuto satasahassehi santacittehi tādihi. // ApTha_1,1. //
[๒๓๔] พระสาวกนามว่านิสภะ ของพระผู้มีพระภาค
พระนามว่าอโนมทัสสี
ผู้เป็นมุนี มีภิกษุ ๑๐๐,๐๐๐ รูป
เป็นผู้มีจิตสงบ ผู้คงที่ แวดล้อมแล้ว
Khīṇāsavehi suddhehi chaḷabhiññehi tādihi /
cittam aññāya buddhassa upesi lokanāyakaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๓๕] ผู้สิ้นอาสวะแล้ว ผู้บริสุทธิ์ ผู้ได้อภิญญา ๖
ผู้คงที่ ทราบพระดำริของพระพุทธเจ้าแล้ว
จึงเข้าเฝ้าพระองค์ผู้ทรงเป็นผู้นำสัตว์โลก
Antalikkhe ṭhitā tattha padakkhiṇam akaṃsu te /
namassantā pañjalikā orohuṃ buddhasantike. // ApTha_1,1. //
[๒๓๖] สาวกเหล่านั้นยืนกลางอากาศ ณ ที่ใกล้พระผู้มีพระภาคนั้น
ได้กระทำประทักษิณ ประนมมือ
นมัสการแล้วลงมาเฝ้า ณ สำนักพระพุทธเจ้า
Anomadassī bhagavā lokajeṭṭho narāsabho /
bhikkhusaṅghe nisīditvā sitaṃ pātukarī jino. // ApTha_1,1. //
[๒๓๗] พระผู้มีพระภาคชินเจ้าพระนามว่าอโนมทัสสี
ผู้เจริญที่สุดในโลก ผู้องอาจกว่านรชน
ประทับนั่งในท่ามกลางหมู่ภิกษุแล้วทรงแย้มพระโอษฐ์ให้ปรากฏ
Varuṇo nām’ upaṭṭhāko sabbaññussa mahesino /
ekaṃsaṃ cīvaraṃ katvā apucchi lokanāyakaṃ: // ApTha_1,1. //
[๒๓๘] พระสาวกนามว่าวรุณะ
ผู้เป็นอุปัฏฐากของพระศาสดาพระนามว่าอโนมทัสสี
ห่มผ้าเฉวียงบ่า แล้วทูลถามพระองค์ผู้ทรงเป็นผู้นำสัตว์โลกว่า
(022) Ko nu kho bhagavā hetu sitakammassa satthuno? /
na hi buddhā ahetuhi sitaṃ pātukaronti te. // ApTha_1,1. //
[๒๓๙] ข้าแต่พระผู้มีพระภาค อะไรหนอ
เป็นเหตุให้พระศาสดาทรงแย้มพระโอษฐ์
ธรรมดาพระพุทธเจ้าทั้งหลายนั้นจะไม่ทรงแย้มพระโอษฐ์ โดยไม่มีเหตุ
Anomadassī bhagavā lokajeṭṭho narāsabho /
saṅghamajjhe nisīditvā imaṃ gāthaṃ abhāsatha: // ApTha_1,1. //
[๒๔๐] พระผู้มีพระภาคพระนามว่าอโนมทัสสี
ผู้เจริญที่สุดในโลก ผู้องอาจกว่านรชน
ประทับนั่งในท่ามกลางหมู่ภิกษุแล้ว ได้ตรัสพระคาถานี้ว่า
Yo maṃ pupphena pūjesi ñāṇañ cāpi anutthunī /
tam ahaṃ kittayissāmi; suṇātha mama bhāsato: // ApTha_1,1. //
[๒๔๑] เราจักพยากรณ์ดาบสผู้ที่ใช้ดอกไม้บูชาเรา
และชมเชยญาณของเราเนืองๆ
ขอท่านทั้งหลายจงฟังเรากล่าวเถิด
Buddhassa giram aññāya sabbe devā samāgatā /
saddhammaṃ sotukāmā te sambuddham upasaṅkamuṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๔๒] เทวดาทั้งปวง ทราบพระดำรัสของพระพุทธเจ้าแล้วมาประชุมกัน
เทวดาเหล่านั้น ประสงค์จะฟังพระสัทธรรม
จึงเข้าเฝ้าพระสัมมาสัมพุทธเจ้า
Dasasu lokadhātūsu devakāyā mahiddhikā /
saddhammaṃ sotukāmā te sambuddham upasaṅkamuṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๔๓] หมู่เทวดาผู้มีฤทธิ์มากทั้ง ๑๐ โลกธาตุ เหล่านั้น
ประสงค์จะฟังพระสัทธรรมจึงเข้าเฝ้าพระสัมมาสัมพุทธเจ้า
Hatthī assā rathā pattī senā ca caturaṅginī /
parivārenti taṃ niccaṃ buddhapūjāy’ idaṃ phalaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๔๔] (พระผู้มีพระภาคตรัสว่า) กองทัพ ๔ เหล่า
คือ พลช้าง พลม้า พลรถ พลเดินเท้า
จักแวดล้อมผู้นี้เป็นนิตย์
นี้เป็นผลแห่งการบูชาพระพุทธเจ้า
Saṭṭhiṃturiyasahassāni bheriyo samalaṅkatā /
upaṭṭhissanti taṃ niccaṃ buddhapūjāy’ idaṃ phalaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๔๕] เครื่องดนตรี ๑,๐๖๐ ชิ้น
กลองที่ประดับตกแต่งสวยงาม
จักบำรุงบำเรอผู้นี้เป็นนิตย์
นี้เป็นผลแห่งการบูชาพระพุทธเจ้า
Soḷasitthisahassāni nāriyo samalaṅkatā /
vicittavatthābharaṇā āmuttamaṇikuṇḍalā // ApTha_1,1. //
[๒๔๖] สตรีสาวล้วน ๑๖,๐๐๐ นาง ประดับตกแต่งสวยงาม
สวมใส่ผ้าอาภรณ์อย่างงดงาม ห้อยตุ้มหูแก้วมณี
Aḷārapamhāhasulā su-soññā tanumajjhimā /
parivārenti taṃ niccaṃ buddhapūjāy’ idaṃ phalaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๔๗] มีหน้ากลมโต มีปกติร่าเริง รูปร่างงาม
เอวเล็กเอวบาง จักแวดล้อมผู้นี้เป็นนิตย์
นี้เป็นผลแห่งการบูชาพระพุทธเจ้า
Kappasatasahassāni devaloke ramissati /
sahassakkhattuṃ cakkavattī rājā raṭṭhe bhavissati. // ApTha_1,1. //
[๒๔๘] ผู้นี้จักรื่นรมย์ในเทวโลกตลอด ๑๐๐,๐๐๐ กัป
จักเป็นพระเจ้าจักรพรรดิในแว่นแคว้น ๑,๐๐๐ ชาติ
Sahassakkhattuṃ devindo devarajjaṃ karissati /
padesarajjaṃ vipulaṃ gaṇanāto asaṅkhiyaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๔๙] จักเป็นจอมเทพครองเทวสมบัติ ๑,๐๐๐ ชาติ
จักได้เป็นพระเจ้าประเทศราชอันไพบูลย์นับชาติไม่ถ้วน
Pacchime bhave sampatte manussattaṃ gamissati /
brāhmaṇī Sāriyā nāma dhārayissati kucchinā. // ApTha_1,1. //
[๒๕๐] เมื่อภพสุดท้ายมาถึง ผู้นี้จักไปเกิดเป็นมนุษย์
นางพราหมณีชื่อสารี จักตั้งครรภ์
Mātuyā nāmagottena paññāyissati yaṃ naro /
Sāriputto ti nāmena tikkhapañño bhavissati. // ApTha_1,1. //
[๒๕๑] ผู้นี้จักปรากฏนามว่าสารีบุตร
ตามชื่อและโคตรของมารดา จักเป็นผู้มีปัญญาหลักแหลม
Asītikoṭī chaḍḍetvā pabbajissati 'kiñcano /
gavesanto santipadaṃ carissati mahim imaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๕๒] จักเป็นผู้ไม่มีความกังวล
ละทิ้งทรัพย์ประมาณ ๘๐ โกฏิแล้วออกบวช
เที่ยวแสวงหาทางแห่งความสงบทั่วแผ่นดินนี้
Aparimeyye ito kappe Okkākakulasambhavo /
Gotamo nāmagottena satthā loke bhavissati. // ApTha_1,1. //
[๒๕๓] ในกัปที่นับมิได้นับจากกัปนี้ไป
พระศาสดาพระนามว่าโคดม ตามพระโคตร
ทรงสมภพในราชสกุลโอกกากราช จักอุบัติขึ้นในโลก
Tassa dhammesu dāyādo oraso dhammanimmito /
Sāriputto ti nāmena hessati aggasāvako. // ApTha_1,1. //
[๒๕๔] ดาบสนี้จักมีนามว่าสารีบุตร
เป็นธรรมทายาท เป็นโอรสที่ธรรมเนรมิต
จักเป็นอัครสาวกของพระศาสดาพระองค์นั้น
(023) Ayaṃ Bhāgīrasī Gaṅgā Himavantā pabhāvita /
mahāsamuddaṃ appeti tappayantī mahodadhiṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๕๕] แม่น้ำภาคีรถีนี้ไหลมาจากภูเขาหิมพานต์
ไหลลงสู่มหาสมุทร ทำมหาสมุทรให้เต็ม ฉันใด
Tath’ evāyaṃ Sāriputto Sāketīsu visārado /
paññāya pāramiṃ gantvā tappayissati pāṇino. // ApTha_1,1. //
[๒๕๖] สารีบุตรนี้ก็ฉันนั้นเหมือนกัน
จักเป็นผู้สามารถแกล้วกล้าในไตรเพท
จักสำเร็จปัญญาบารมี แล้วให้หมู่สัตว์อิ่มเอิบได้
Himavantam upādāya sāgarañ ca mahodadhiṃ /
etthantare yaṃ puliṇaṃ gaṇanāto asaṅkhiyaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๕๗] ตั้งแต่ป่าหิมพานต์จนถึงทะเลมีห้วงน้ำกว้างใหญ่
ในช่วงระหว่างนี้ มีกองทรายอยู่ขนาดเท่าใด
คำนวณนับไม่ได้
Tam pi sakkā asesena saṅkhātuṃ gaṇanā yathā /
na tveva Sāriputtassa paññāy’ anto bhavissati. // ApTha_1,1. //
[๒๕๘] แม้กองทรายขนาดเท่านั้นสามารถจะคำนวณนับได้
โดยไม่มีเหลือด้วยการนับวิธีใด
แต่ปัญญาของสารีบุตรจะมีที่สุดโดยวิธีนับนั้นๆ ก็หามิได้
Lakkhe ṭhapīyamānamhi khīye Gaṅgāya vālukā /
na tveva Sāriputtassa paññāy’ anto bhavissati. // ApTha_1,1. //
[๒๕๙] เมื่อตั้งคะแนนไว้
บรรดาทรายในแม่น้ำคงคาก็จะพึงหมดสิ้นไป
แต่ปัญญาของสารีบุตรหาหมดสิ้นไปไม่
Mahāsamudde ūmiyo gaṇanāto asaṅkhiyā /
tath’ eva Sāriputtassa paññāy’ anto na hessati. // ApTha_1,1. //
[๒๖๐] คลื่นในมหาสมุทรคำนวณนับไม่ได้
ปัญญาของสารีบุตร จักไม่มีที่สุดอย่างนั้นเหมือนกัน
Ārādhayitvā sambuddhaṃ Gotamaṃ Sakyapuṅgavaṃ /
paññāya pāramiṃ gantvā hessati aggasāvako. // ApTha_1,1. //
[๒๖๑] สารีบุตรนั้นจักทำให้พระสัมมาสัมพุทธเจ้า
โคดมศากยะผู้ประเสริฐ ทรงโปรดปรานแล้ว
สำเร็จปัญญาบารมีเป็นอัครสาวก(ของพระองค์)
Pavattitaṃ dhammacakkaṃ Sakyaputtena tādinā /
anuvattessati sammā vassanto dhammavuṭṭhiyo. // ApTha_1,1. //
[๒๖๒] สารีบุตรนั้น จักประพฤติตามพระธรรมจักร
ที่พระผู้มีพระภาคผู้ศากยบุตร
ผู้คงที่ ทรงประกาศไว้แล้ว
บันดาลเม็ดฝนคือธรรมให้ตกลงโดยชอบ
Sabbam etam abhiññāya Gotamo Sakyapuṅgavo /
bhikkhusaṅghe nisīditvā aggaṭṭhāne ṭhapessati. // ApTha_1,1. //
[๒๖๓] พระผู้มีพระภาคผู้โคดมศากยะผู้ประเสริฐ
ทรงทราบความนั้นทั้งหมดแล้ว
ประทับนั่งในท่ามกลางหมู่ภิกษุ
จักทรงตั้ง(สารีบุตร)ไว้ในตำแหน่งอัครสาวก
Aho me sukataṃ kammaṃ Anomadassissa satthuno /
yassāhaṃ kāraṃ katvāna sabbattha pāramiṅgato. // ApTha_1,1. //
[๒๖๔] โอ ! กรรมที่ข้าพเจ้าได้ทำบุญญาธิการ
แด่พระศาสดาพระนามว่าอโนมทัสสีแล้ว
สำเร็จบารมีในจำนวนคุณทั้งสิ้น
ชื่อว่าเป็นกรรมที่ทำไว้ดีแล้วหนอ
Aparimeyye kataṃ kammaṃ phalaṃ dassesi me idha /
sumutto saravego 'va kilese jhāpayiṃ ahaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๖๕] กรรมที่ข้าพเจ้าได้ทำไว้ในกาลที่จะกำหนดจำนวนมิได้
แสดงผลแก่ข้าพเจ้าแล้วในอัตภาพสุดท้ายนี้
ข้าพเจ้าหลุดพ้นดีแล้ว ดุจความเร็วแห่งลูกศรพ้นไปจากแล่ง
เผากิเลสทั้งหลายได้แล้ว
Asaṅkhataṃ gavesanto nibbānaṃ acalaṃ padaṃ /
vicinaṃ titthiye sabbe esāhaṃ saṃsariṃ bhave. // ApTha_1,1. //
[๒๖๖] ข้าพเจ้านั้น เมื่อเที่ยวแสวงหาทาง
ที่ไม่หวั่นไหวคือนิพพาน อันปัจจัยปรุงแต่งไม่ได้
เลือกเฟ้นเจ้าลัทธิทั้งปวงจึงเวียนว่ายตายเกิดอยู่ในภพ
Yathāpi vyādhito poso pariyeseyya osadhaṃ /
vicineyyā vanaṃ sabbaṃ vyādhino parimuttiyā // ApTha_1,1. //
[๒๖๗] คนเป็นไข้พึงแสวงหายารักษา
พึงสะสมทรัพย์ทั้งปวงไว้เพื่อพ้นจากความเจ็บไข้ ฉันใด
asaṅkhataṃ gavesanto nibbānaṃ amataṃ padaṃ /
avyākiṇṇaṃ pañcasataṃ pabbajiṃ isipabbajjaṃ // ApTha_1,1. //
[๒๖๘] ข้าพเจ้าก็ฉันนั้น เมื่อเที่ยวแสวงหาทาง
คืออมตนิพพานอันปัจจัยปรุงแต่งไม่ได้
จึงได้บวชเป็นฤๅษี ๕๐๐ ชาติ ติดต่อกัน
Jaṭābhārena bharito ajinuttaranivās’ ahaṃ /
abhiññāpāramiṃ gantvā brahmalokaṃ agacch’ ahaṃ // ApTha_1,1. //
[๒๖๙] ข้าพเจ้าเพียบพร้อมด้วยชฎาและภาระ(บริขาร)
นุ่งห่มหนังสัตว์ สำเร็จอภิญญา ได้ไป(เกิด)ยังพรหมโลก
(024) N’ atthi bāhirake buddhī ṭhapetvā jinasāsanaṃ /
ye keci buddhimā sattā bujjhanti jinasāsanaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๗๐] เว้นศาสนาของพระชินเจ้าเสียแล้ว
ก็หาความบริสุทธิ์ในลัทธิภายนอกไม่ได้
เหล่าสัตว์ผู้มีปัญญาย่อมบริสุทธิ์ได้ในศาสนาของพระชินเจ้า
Atthakāmaṃ mamam etaṃ nayidaṃ iti 'haṃ tadā /
asaṅkhataṃ gavesanto kutitthaṃ sañcarim ahaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๗๑] สิ่งที่สำเร็จด้วยการทำของตนนั้น
ไม่เป็นดังที่ได้ยินกันต่อๆ มาว่า เป็นอย่างนี้ๆ
ข้าพเจ้าเมื่อแสวงหาทางที่ปัจจัยปรุงแต่งไม่ได้
จึงเที่ยวไปในลัทธิที่ผิด
Yathā sāratthiko poso kadaliṃ chetvā phālaye /
na tattha sāraṃ vindeyyā sārena rittako hi so. // ApTha_1,1. //
[๒๗๒] คนที่ต้องการแก่นไม้ตัดต้นกล้วยแล้วผ่า
ก็จะไม่พึงได้แก่นไม้ในต้นกล้วยนั้น
เขาย่อมเป็นผู้ไร้แก่นไม้ ฉันใด
Tath’ eva titthiyā loke nānādiṭṭhī bahujjanā /
asaṅkhatena rittā va sārena kadalī yathā. // ApTha_1,1. //
[๒๗๓] เหล่าเดียรถีย์ทั้งหลายในโลกก็ฉันนั้น
มีทิฏฐิต่างกัน ถึงจะมีจำนวนมาก
ก็เป็นผู้ว่างเปล่าจากนิพพานอันปัจจัยปรุงแต่งไม่ได้
ดุจต้นกล้วยว่างเปล่าจากแก่นไม้ ฉะนั้น
Pacchime bhave sampatte brahmabandhu ahos’ ahaṃ /
koṭiyo sataṃ chaḍḍayitvā pabbajim anāgāriyaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๗๔] เมื่อภพสุดท้ายมาถึง ข้าพเจ้าเกิดเป็นบุตรของพราหมณ์
ได้ละทิ้งโภคสมบัติมากมายแล้วออกบวชเป็นบรรพชิต
Paṭhamaka-bhāṇavāraṃ.
ภาณวารที่ ๑ จบ
Ajjhāyako mantadharo tiṇṇaṃ vedāna pāragū /
brāhmaṇo Sañjayo nāma tassa mūle vasām’ ahaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๗๕] (พระสารีบุตรเถระกราบทูลว่า) ข้าพระองค์อยู่ในสำนักของพราหมณ์นามว่าสัญชัย
ซึ่งเป็นผู้คงแก่เรียน ทรงมนตร์ จบไตรเพท
Sāvako te mahāvīra Assaji nāma brāhmaṇo /
durāsado uggatejo piṇḍāya carati sadā. // ApTha_1,1. //
[๒๗๖] ข้าแต่พระองค์ผู้มีความเพียรมาก พราหมณ์นามว่าอัสสชิ
สาวกของพระองค์ ซึ่งหาผู้กระทบกระทั่งได้ยาก
มีเดชแผ่ไป เที่ยวบิณฑบาตในครั้งนั้น
Tam addasāsiṃ sappaññaṃ muniṃ mone samāhitaṃ /
santacittaṃ mahānāgaṃ suphullaṃ padumaṃ yathā. // ApTha_1,1. //
[๒๗๗] ข้าพระองค์ได้เห็นท่านผู้ประเสริฐนั้น ผู้มีปัญญา
เป็นมุนี มีจิตตั้งมั่นในความเป็นมุนี
มีจิตสงบ เบิกบานดุจดอกปทุมที่แย้มบาน
Disvā me cittaṃ uppajji sudantaṃ suddhamānasaṃ /
usabhaṃ pavaraṃ vīraṃ arahāyaṃ bhavissati. // ApTha_1,1. //
[๒๗๘] เพราะเห็นท่านผู้ฝึกฝนดีแล้ว
มีจิตบริสุทธิ์ องอาจ ประเสริฐ มีความเพียร
ความคิดของข้าพเจ้าจึงเกิดขึ้นว่า
ท่านผู้นี้คงจะเป็นพระอรหันต์
Pāsādiko iriyati abhirūpo susaṃvuto /
uttame damathe danto amatadassī bhavissati. // ApTha_1,1. //
[๒๗๙] ท่านผู้นี้ เคลื่อนไหวกิริยาท่าทางน่าเลื่อมใส
รูปงาม สำรวมดี ฝึกฝนแล้วในอุบายเครื่องฝึกอย่างสูงสุด
คงจะเป็นผู้เห็นทางอมตะ
Yannūnāhaṃ uttamatthaṃ puccheyyaṃ tuṭṭhamānasaṃ /
so me puṭṭho kathessati paṭipucchām’ ahaṃ tadā. // ApTha_1,1. //
[๒๘๐] ทางที่ดี เราควรจะถามท่านผู้มีประโยชน์อย่างสูงสุด
ผู้มีจิตยินดี หากท่านถูกเราถามแล้วจักตอบ
เราก็จะย้อนถามท่านอีก ในครั้งนั้น
Piṇḍacāraṃ carantassa pacchato agamās’ ahaṃ /
okāsaṃ paṭimānento pucchituṃ amataṃ padaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๘๑] ข้าพระองค์ได้เดินตามไปข้างหลังท่านผู้กำลังเที่ยวบิณฑบาต
รอคอยโอกาสอยู่เพื่อจะสอบถามทางอมตะ
Vīthantare anuppattaṃ upagantvā apucchi 'haṃ: /
Kathaṃ gotto 'si tvaṃ dhīra12; kassa sisso 'si marisa? // ApTha_1,1. //
[๒๘๒] จึงเข้าไปหาท่านซึ่งอยู่ในระหว่างถนนแล้วถามว่า
ข้าแต่ท่านผู้นิรทุกข์ ผู้มีความเพียร
ท่านมีโคตรตระกูลอย่างไร เป็นศิษย์ของใคร
So me puṭṭho vyākāsi asambhīto va kesarī: /
Buddho loke samuppanno tassa sisso 'mhi sāvako. // ApTha_1,1. //
[๒๘๓] ท่านถูกข้าพระองค์ถามแล้วก็ไม่ครั่นคร้าม
เป็นดังพญาไกรสรราชสีห์ตอบว่า
ท่านผู้มีอายุ พระพุทธเจ้าเสด็จอุบัติขึ้นแล้วในโลก
อาตมาเป็นศิษย์ของพระองค์
(025) Kīdisaṃ te mahāvīra anujāta-mahāyaso /
buddhassa sāsanaṃ dhammaṃ sādhu me kathayass’ ubho. // ApTha_1,1. //
[๒๘๔] (ข้าพระองค์ได้ถามต่อไปว่า)
ข้าแต่ท่านผู้มีความเพียรมาก ท่านผู้มียศยิ่งใหญ่เกิดตามมา
ศาสนธรรมของพระพุทธเจ้าของท่านเป็นเช่นไร
ท่านผู้เจริญ ข้าพเจ้าขอโอกาส
ขอท่านโปรดบอกแก่ข้าพเจ้าด้วยเถิด
So me puṭṭho kathī sabbaṃ gambhīraṃ nipuṇaṃ padaṃ /
taṇhasallassa hantāraṃ sabbadukkhapanūdanaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๘๕] ท่านถูกข้าพระองค์ถามแล้ว
จึงแสดงบททุกบทที่ลึกซึ้งละเอียด
สำหรับกำจัดลูกศรคือตัณหา
สำหรับเป็นเครื่องบรรเทาทุกข์ทั้งปวงว่า
Ye dhammā hetuppabhavā tesaṃ hetuṃ Tathāgato āha /
tesañ ca yo nirodho evaṃ vādi mahāsamaṇo. // ApTha_1,1. //
[๒๘๖] ธรรมเหล่าใดเกิดแต่เหตุ
พระตถาคตตรัสเหตุแห่งธรรมเหล่านั้น
และความดับแห่งธรรมเหล่านั้น
พระมหาสมณะมีปกติตรัสสอนอย่างนี้
So 'haṃ vissajjite pañhe paṭhamaṃ phalaṃ ajjhagaṃ /
virajo vimalo āsiṃ sutvāna jinasāsanaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๘๗] เมื่อพระอัสสชิเถระแก้ปัญหาแล้ว
ข้าพระองค์นั้นได้บรรลุผลที่หนึ่ง(โสดาปัตติผล)
เป็นผู้ปราศจากธุลีคือกิเลส
ปราศจากมลทินคือกิเลส เพราะได้ฟังคำสอนของพระชินเจ้า
Sutvāna munino vākyaṃ passitvā dhammaṃ uttamaṃ /
pariyogāḷhasaddhammo imaṃ gāthaṃ abhās’ ahaṃ: // ApTha_1,1. //
[๒๘๘] ข้าพระองค์ได้ฟังคำของพระมุนีแล้ว
ได้เห็นธรรมอันสูงสุด หยั่งรู้พระสัทธรรมจึงได้กล่าวคาถานี้ว่า
‘Es’ eva dhammo yadi tāvad eva paccavyathā padam asokaṃ /
adiṭṭham abbhatītaṃ bahukehi kappanahutehi.’ // ApTha_1,1. //
[๒๘๙] ถ้ามีเพียงเท่านั้น ธรรมนี้นั่นแหละ(ที่ข้าพเจ้าพึงบรรลุ)
ท่านรู้แจ้งทางที่ไม่เศร้าโศก
ซึ่งข้าพเจ้าไม่เห็นแล้ว ล่วงเลยมาหลายหมื่นกัป
Sāhaṃ dhammaṃ gavesanto kutitthe sañcarim ahaṃ /
so me attho anuppatto kālo me na ppamajjituṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๙๐] ข้าพเจ้าเมื่อแสวงหาธรรม ได้เที่ยวไปในลัทธิที่ผิด
(บัดนี้)ได้บรรลุความประสงค์นั้นแล้ว
จึงมิใช่เวลาที่ข้าพเจ้าจะประมาท
Tosito 'haṃ Assajinā patvāna acalaṃ padaṃ /
sahāyakaṃ gavesanto assamam agamās’ ahaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๙๑] ข้าพระองค์ที่พระอัสสชิเถระให้ยินดีแล้ว
บรรลุทางที่ไม่หวั่นไหว เมื่อจะไปเสาะหาสหาย
จึงได้ไปยังอาศรม
Dūrato 'va mamaṃ disvā sahāyo me susikkhito /
iriyāpathasampanno idaṃ vacanam abravī: // ApTha_1,1. //
[๒๙๒] สหายของข้าพระองค์ ผู้ได้ศึกษามาดี
เพียบพร้อมด้วยอิริยาบถ เห็นข้าพระองค์แต่ไกลเทียว
จึงได้กล่าวคำนี้ว่า
Pasannamukhanetto 'si muni munibhāvo 'va dissati /
amatādhigato kacci nibbānaṃ accutaṃ padaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๙๓] ท่านมีหน้าตาผ่องใส ปรากฏประหนึ่งว่าจะเป็นมุนี
ท่านได้บรรลุอมตนิพพานหรือได้บรรลุบทคือพระนิพพานอันไม่จุติ
Subhānurūpo āyāsi anejjaṅkārito viya /
danto ca uttamadamathe upasanto 'si brāhmaṇa. // ApTha_1,1. //
[๒๙๔] ท่านเป็นผู้สมควรแก่ความงาม เป็นเหมือนผู้ฝึกฝนตนมาแล้ว
เหมือนช้างถูกแทงด้วยหอก ไม่หวั่นไหว
พราหมณ์ ท่านเป็นผู้มีการฝึกฝนมาดี
จึงสงบระงับแล้ว ในทางเป็นที่ฝึก
Amataṃ mayā 'dhigataṃ sokasallavinodanaṃ /
tuvam pi adhigacche hi gacchāma buddhasantikaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๙๕] ข้าพระองค์ตอบว่า ข้าพเจ้าได้บรรลุอมตธรรม
ซึ่งเป็นเครื่องบรรเทาลูกศรคือความเศร้าโศกแล้ว
ถึงตัวท่านก็จะบรรลุอมตธรรมนั้นได้
พวกเราไปเฝ้าพระพุทธเจ้ากันเถิด
Sādhū ti so paṭissutvā sahāyo me susikkhito /
hatthena hatthaṃ gaṇhitvā upāgamī satthusantikaṃ. // ApTha_1,1. //
[๒๙๖] สหายนั้นอันข้าพระองค์ให้ศึกษาอย่างดีแล้ว
จึงรับคำว่า ดีละ แล้วได้จูงมือกันมายังสำนักของพระองค์
Ubho pi pabbajissāma Sakyaputta tav’ antike /
tava sāsanam āgamma viharāma anāsavā. // ApTha_1,1. //
[๒๙๗] ข้าแต่พระองค์ผู้ศากยบุตร ข้าพระองค์ทั้ง ๒
จักบวชในสำนักของพระองค์
อาศัยคำสอนของพระองค์อยู่อย่างผู้ไม่มีอาสวะ
Kolito iddhiyā seṭṭho; ahaṃ paññāya pārago /
ubho ca ekato hutvā sāsanaṃ sobhayāmase13 // ApTha_1,1. //
[๒๙๘] ท่านโกลิตะเป็นผู้เลิศด้วยฤทธิ์ ข้าพระองค์เลิศด้วยปัญญา
ข้าพระองค์ทั้ง ๒ จะร่วมมือกันทำศาสนาให้งดงาม
(026) Apariyositasaṅkappo kutitthe sañcarim ahaṃ /
tava dassanam āgamma saṅkappo pūrito mama. // ApTha_1,1. //
[๒๙๙] (เมื่อก่อน) ข้าพระองค์มีความดำริยังไม่ถึงที่สุด
จึงได้เที่ยวไปในลัทธิที่ผิด
(แต่บัดนี้)เพราะได้อาศัยทัศนะของพระองค์
ความดำริของข้าพระองค์จึงเต็ม
Paṭhaviyaṃ patiṭṭhāya pupphanti samaye dumā /
dibbā gandhā sampavanti tosenti sabbapāṇinaṃ. // ApTha_1,1. //
[๓๐๐] หมู่ไม้เกิดบนแผ่นดินย่อมแย้มบานในฤดูกาล
กลิ่นทิพย์หอมอบอวลไปทำให้สรรพสัตว์ยินดี (ฉันใด)
Tath’ evāhaṃ mahāvīra Sakyaputta mahāyasa /
sāsane te patiṭṭhāya samay’ esāmi pupphituṃ. // ApTha_1,1. //
[๓๐๑] ข้าแต่พระองค์ผู้มีความเพียรมาก
ผู้เป็นศากยบุตร มีพระยศยิ่งใหญ่
ข้าพระองค์ก็ฉันนั้นเหมือนกัน
ดำรงอยู่ในศาสนาของพระองค์แล้ว
ย่อมแสวงหากาลเวลาเพื่อจะแย้มบาน
Vimuttipuppham esanto bhavasaṃsāramocanaṃ /
vimutti-pupphalābhena tosemi sabbapāṇinaṃ. // ApTha_1,1. //
[๓๐๒] ข้าพระองค์แสวงหาดอกไม้คือวิมุตติ
ซึ่งเป็นเหตุหลุดพ้นจากการเวียนว่ายตายเกิดอยู่ในภพ
ให้สรรพสัตว์ยินดีด้วยการได้ดอกไม้คือวิมุตติ
Yāvatā buddhakhettamhi ṭhapetvāna mahāmuniṃ /
paññāya sadiso n’ atthi tava puttassa cakkhumā. // ApTha_1,1. //
[๓๐๓] ข้าแต่พระองค์ผู้มีพระจักษุ ตลอดพุทธเขต
ยกเว้นพระสัมมาสัมพุทธเจ้าผู้เป็นมหามุนีเสีย
ก็ไม่มีใครจะมีปัญญาเหมือนกับข้าพระองค์ผู้เป็นบุตรของพระองค์เลย
Suvinītā ca te sissā parisā ca susikkhitā /
uttame damathe dantā parivārenti taṃ sadā. // ApTha_1,1. //
[๓๐๔] ศิษย์และชุมนุมชนของพระองค์ที่พระองค์ทรงแนะนำดีแล้ว
ให้ศึกษาดีแล้ว ฝึกฝนในอุบายเครื่องฝึกอันสูงสุด
แวดล้อมพระองค์อยู่ทุกเมื่อ
Jhāyī jhāna*ratā dhīrā santacittā* samāhitā /
munī moneyya-sampannā parivārenti taṃ sadā. // ApTha_1,1. //
[๓๐๕] ท่านเหล่านั้นมีปกติเข้าฌาน ยินดีในฌาน
เป็นนักปราชญ์ มีจิตสงบ มีจิตตั้งมั่น เป็นมุนี
สมบูรณ์ด้วยความเป็นมุนี แวดล้อมพระองค์อยู่ทุกเมื่อ
Appicchā nipakā dhīrā appāhārā alolupā /
lābhālabhena santuṭṭhā parivārenti taṃ sadā. // ApTha_1,1. //
[๓๐๖] ท่านเหล่านั้นมักน้อย มีปัญญารักษาตน
เป็นนักปราชญ์ ฉันอาหารแต่น้อย ไม่โลภ
สันโดษตามมีตามได้ แวดล้อมพระองค์อยู่ทุกเมื่อ
Āraññakā dhutaratā jhāyino lūkhacīvarā /
vi*vekābhiratā dhīrā*parivārenti taṃ sadā. // ApTha_1,1. //
[๓๐๗] ท่านเหล่านั้นถือการอยู่ป่าเป็นวัตร ยินดีในธุดงค์
เข้าฌาน ใช้จีวรเศร้าหมอง ยินดียิ่งในความสงัด
เป็นนักปราชญ์ แวดล้อมพระองค์อยู่ทุกเมื่อ
Paṭipannā phalaṭṭhā ca sekhā phalasamaṅgino /
āsiṃsakā uttamatthaṃ parivārenti taṃ sadā. // ApTha_1,1. //
[๓๐๘] ท่านเหล่านั้นเป็นผู้ปฏิบัติ(พรั่งพร้อมด้วยมรรค)
ดำรงอยู่ในผล และเป็นพระเสขะพรั่งพร้อมด้วยผล
มุ่งหวังประโยชน์อย่างสูงสุด(คือพระนิพพาน)
แวดล้อมพระองค์อยู่ทุกเมื่อ
Sotāpannā ca vimalā sakadāgāmino ca ye /
anāgāmī ca arahā parivārenti taṃ sadā. // ApTha_1,1. //
[๓๐๙] ท่านเหล่านั้นทั้งที่เป็นพระโสดาบัน ทั้งที่เป็นพระสกทาคามี
ทั้งที่เป็นพระอนาคามี และที่เป็นพระอรหันต์
เป็นผู้ปราศจากมลทิน(คือกิเลส) แวดล้อมพระองค์อยู่ทุกเมื่อ
*Satipaṭṭhā*nakusalā bojjhaṅgābhāvanāratā /
sāvakā te bahū sabbe parivārenti taṃ sadā. // ApTha_1,1. //
[๓๑๐] สาวกของพระองค์จำนวนมาก
ฉลาดในสติปัฏฐาน ยินดีในการเจริญโพชฌงค์
ทุกท่านแวดล้อมพระองค์อยู่ทุกเมื่อ
Iddhipādesu kusalā samādhibhāvanāratā /
sammappadhānam anuyuktā parivārenti taṃ sadā. // ApTha_1,1. //
[๓๑๑] ท่านเหล่านั้นฉลาดในอิทธิบาท ยินดีในการเจริญสมาธิ
หมั่นประกอบสัมมัปปธาน แวดล้อมพระองค์อยู่ทุกเมื่อ
Tevijjā *chaḷabhiññā ca iddhiyā pārami*ṅgatā /
paññāya pāramīpattā parivārenti taṃ sadā. // ApTha_1,1. //
[๓๑๒] ท่านเหล่านั้นได้วิชชา ๓ ได้อภิญญา ๖
ถึงความสำเร็จแห่งฤทธิ์
ถึงความสำเร็จแห่งปัญญา
แวดล้อมพระองค์อยู่ทุกเมื่อ
Edisā te mahāvīra tava sissā susikkhitā /
durāsadā uggatejā parivārenti taṃ sadā. // ApTha_1,1. //
[๓๑๓] ข้าแต่พระองค์ผู้มีความเพียรมาก ศิษย์ของพระองค์เป็นเช่นนี้
เป็นผู้ศึกษาดีแล้ว หาผู้กระทบกระทั่งได้ยาก
มีเดชแผ่ไป แวดล้อมพระองค์อยู่ทุกเมื่อ
Tehi sissehi parivuto saññatehi tapassihi /
migarājā v’ asambhīto *uḷurājā va sobhasi.* // ApTha_1,1. //
[๓๑๔] พระองค์มีศิษย์เหล่านั้นแวดล้อม
ผู้สำรวมแล้ว ผู้มีตบะ เป็นผู้ไม่ครั่นคร้ามดังราชสีห์
ย่อมทรงงดงามดังดวงจันทร์
Paṭhaviyaṃ patiṭṭhāya ruhanti dharaṇīruhā /
vepullataṃ papuṇanti phalan ca dassayanti te. // ApTha_1,1. //
[๓๑๕] ต้นไม้เกิดบนแผ่นดินย่อมงอกงามไพบูลย์บนแผ่นดิน
ต้นไม้เหล่านั้นย่อมเผล็ดผล (โดยลำดับ)
(027) Paṭhavī sadiso tvaṃ 'si Sakyaputta mahāyasa /
sāsane te patiṭṭhāya labhanti amataṃ phalaṃ. // ApTha_1,1. //
[๓๑๖] ข้าแต่พระองค์ผู้ศากยบุตร มีพระยศยิ่งใหญ่
พระองค์ทรงเป็นเช่นกับแผ่นดิน ศิษย์ (เป็นเช่นกับต้นไม้)
ดำรงอยู่ในศาสนาของพระองค์แล้ว ย่อมได้ผลเป็นอมตะ
Sindhū Sarasvatī c’ eva nadiyā Candabhāgiyo /
Gaṅgā ca Yamunā c’ eva Sarabhū ca atho Mahī. // ApTha_1,1. //
[๓๑๗] แม่น้ำสินธุ แม่น้ำสรัสวดี แม่น้ำจันทภาคา
แม่น้ำคงคา แม่น้ำยมุนา แม่น้ำสรภู และแม่น้ำมหี
Etāsaṃ sandamānānaṃ sāgaro sampaṭicchati /
jahanti purimaṃ nāmaṃ sāgaro te 'va ñāyati. // ApTha_1,1. //
[๓๑๘] เมื่อแม่น้ำหลายสายนั้นไหลไป(ถึงทะเล)ทะเลย่อมรองรับไว้
แม่น้ำเหล่านั้นย่อมละชื่อเดิม ปรากฏชื่อว่าทะเล ฉันใด
Tath’ ev’ ime catuvaṇṇā pabbajitvā tav’ antike /
jahanti purimaṃ nāmam buddhaputtā ti ñāyare. // ApTha_1,1. //
[๓๑๙] วรรณะทั้ง ๔ เหล่านี้ก็ฉันนั้น
มาบวชในสำนักของพระองค์แล้ว
ก็ย่อมละชื่อเดิม ปรากฏชื่อว่าพุทธบุตร
Yathāpi cando vimalo gacchaṃ ākāsadhātuyā /
sabbe tārāgaṇe loke ābhāya atirocati. // ApTha_1,1. //
[๓๒๐] ดวงจันทร์ปราศจากมลทินโคจรอยู่ในอากาศ
มีแสงรุ่งโรจน์ยิ่งกว่าหมู่ดาวในโลกทั้งหมด ฉันใด
Tath’ eva tvaṃ mahāvīra parivuto devamānuse /
buddhakhettaṃ atikkamma jalasi sabbadā tuvaṃ. // ApTha_1,1. //
[๓๒๑] ข้าแต่พระองค์ผู้มีความเพียรมาก
พระองค์ก็ฉันนั้นเหมือนกัน มีศิษย์แวดล้อม
ก็ย่อมรุ่งเรืองยิ่งกว่าเทวดาและมนุษย์เหล่านั้นทั้งหมดในกาลทุกเมื่อ
Gambhīre uṭṭhitā ūmi na velam ativattati /
sabbavelam paphusanti sañcuṇṇā vikiranti tā. // ApTha_1,1. //
[๓๒๒] คลื่นเกิดขึ้นในน้ำลึกย่อมไม่ล่วงเลยล้นฝั่งไปได้
คลื่นเหล่านั้นกระทบฝั่งเป็นระลอก
กระจายหายไปหมด ฉันใด
Tath’ eva titthiyā loke nānādiṭṭhī bahujjanā /
dhammaṃ dhāritukāmā te n’ ātivattanti taṃ muniṃ. // ApTha_1,1. //
[๓๒๓] เดียรถีย์ทั้งหลายในโลกก็ฉันนั้น
มีทิฏฐิต่างกัน เป็นชนจำนวนมาก
พวกเขาต้องการจะกล่าวธรรม
แต่ก็ไม่ล่วงเลยพระองค์ผู้เป็นมุนีไปได้
Sac’ eva taṃ pāpuṇanti paṭivādehi cakkhuma /
tav antikaṃ upāgantvā sañcuṇṇā 'va bhavanti te. // ApTha_1,1. //
[๓๒๔] ข้าแต่พระองค์ผู้มีพระจักษุ ก็ถ้าเดียรถีย์เหล่านั้น
เข้ามาหาพระองค์ด้วยความประสงค์จะคัดค้าน
ครั้นมาถึงสำนักของพระองค์แล้ว ก็จะกลายเป็นจุรณไป
Yathāpi udake jātā kumudā mandālakā bahū /
upalimpanti toyena kaddamakalalena ca. // ApTha_1,1. //
[๓๒๕] ดอกโกมุท ดอกบัวเผื่อน จำนวนมาก
เกิดในน้ำแล้วติดอยู่กับน้ำและเปือกตม ฉันใด
Tath’ eva bahukā sattā loke jātā virūhare /
aṭṭitā rāgadosena kaddame kumudaṃ yathā. // ApTha_1,1. //
[๓๒๖] เหล่าสัตว์จำนวนมากก็ฉันนั้น เกิดมาในโลกแล้ว
ถูกราคะและโทสะเบียดเบียน ย่อมงอกงาม(ในวัฏฏสงสาร)
ดุจดอกโกมุทงอกงามในเปือกตม ฉะนั้น
Yathā padumaṃ jalajaṃ jalamajjhe virūhati /
na so limpati toyena parisuddho hi kesarī. // ApTha_1,1. //
[๓๒๗] ดอกบัวหลวงเกิดในน้ำ งดงามอยู่กลางน้ำ
(แต่)ดอกบัวหลวงนั้นยังคงบริสุทธิ์ ไม่ติดอยู่กับน้ำ ฉันใด
Tath eva tvaṃ mahāvīra loke jāto mahāmuni /
no palimpasi lokena toyena padumaṃ yathā. // ApTha_1,1. //
[๓๒๘] ข้าแต่พระองค์ผู้มีความเพียรมาก พระองค์ก็ทรงเป็นฉันนั้น
เป็นมหามุนี เกิดมาแล้วในโลก (แต่)ไม่ทรงติดอยู่กับโลก
ดุจดอกบัวหลวงไม่ติดอยู่กับน้ำ ฉะนั้น
Yathāpi rammake māse bahū pupphanti vārijā /
nātikkamanti taṃ māsaṃ samayo pupphanāya so. // ApTha_1,1. //
[๓๒๙] ดอกไม้หลายชนิดที่เกิดในน้ำ
ย่อมแย้มบานในเดือน ๑๒ ไม่ล่วงเลยเดือน ๑๒ นั้นไป
เพราะเดือน ๑๒ นั้นเป็นกาลสมัยที่ดอกไม้จะบาน ฉันใด
(028) Tath’ eva tvaṃ Sakyaputta pupphitā te vimuttiyā /
sāsanaṃ nātivattanti padumaṃ vārijaṃ yathā. // ApTha_1,1. //
[๓๓๐] ข้าแต่พระองค์ผู้ศากยบุตร พระองค์ก็เป็นผู้แย้มบานแล้ว ฉันนั้น
เหล่าศิษย์ของพระองค์ก็เป็นผู้แย้มบานแล้วด้วยวิมุตติ
ไม่ล่วงเลยคำสั่งสอนของพระองค์ไปได้
ดุจดอกบัวหลวงซึ่งแย้มบานด้วยน้ำ
ไม่ล่วงเลยกาลสมัยเป็นที่แย้มบานไปได้ ฉะนั้น
Supupphito sālarājā dibbagandhaṃ pavāyati /
aññasālehi parivuto sālarājā va sobhati. // ApTha_1,1. //
[๓๓๑] ต้นพญาไม้สาละออกดอกบานสะพรั่ง
ส่งกลิ่นหอมอบอวลไปคล้ายกลิ่นทิพย์
แวดล้อมด้วยไม้สาละชนิดอื่น ย่อมงดงาม ฉันใด
Tath’ eva tvaṃ mahāvīra buddhañāṇena pupphito /
bhikkhusaṅghena parivuto sālarājā va sobhasi. // ApTha_1,1. //
[๓๓๒] ข้าแต่พระองค์ผู้มีความเพียรมาก พระองค์ก็ฉันนั้นเหมือนกัน
ทรงแย้มบานด้วยพระพุทธญาณ มีหมู่ภิกษุแวดล้อม
ย่อมงดงาม ดุจพญาไม้สาละ ฉะนั้น
Yathāpi selo Himavā osadho sabbapāṇinaṃ /
nāgānam asurānañ ca devatānañ ca ālayo. // ApTha_1,1. //
[๓๓๓] เปรียบเหมือนภูเขาศิลาล้วนชื่อหิมวา
เป็นภูเขาที่มีโอสถสำหรับสรรพสัตว์
เป็นที่อยู่ของพวกนาค อสูร และเทวดาทั้งหลาย
Tath’ eva tvaṃ mahāvīra osadho viya pāṇinaṃ /
tevijjā chaḷabhiññā ca iddhiyā pāramiṅgatā. // ApTha_1,1. //
[๓๓๔] ข้าแต่พระองค์ผู้มีความเพียรมาก พระองค์ก็ทรงเป็นฉันนั้น
ทรงเป็นดุจโอสถของสรรพสัตว์ ทรงได้วิชชา ๓
ได้อภิญญา ๖ ถึงความสำเร็จแห่งฤทธิ์
Anusiṭṭhā mahāvīra tayā kāruṇikena te /
ramanti dhammaratiyā vasanti tava sāsane. // ApTha_1,1. //
[๓๓๕] ข้าแต่พระองค์ผู้มีความเพียรมาก
ผู้ที่พระองค์ทรงพระกรุณาพร่ำสอนแล้วนั้น
ย่อมยินดีในธรรม อยู่ในศาสนาของพระองค์
Migarājā yathā sīho abhinikkhamma āsayā /
catuddisā viloketvā tikkhattuṃ abhinādayi. // ApTha_1,1. //
[๓๓๖] ราชสีห์ผู้เป็นพญาเนื้อพอออกจากถ้ำที่อาศัยแล้ว
เหลียวดูทิศทั้ง ๔ จึงบันลือสีหนาท ๓ ครั้ง
Sabbe *mi*gā uttasanti migarājassa gajjato /
tathā hi jātimā eso pasu tāseti sabbadā. // ApTha_1,1. //
[๓๓๗] เมื่อราชสีห์ผู้พญาเนื้อคำราม
สัตว์ทั้งปวงย่อมสะดุ้งกลัว อันที่จริง ชาติราชสีห์นี้
ย่อมทำให้เหล่าสัตว์สะดุ้งกลัวทุกเมื่อ ฉันใด
Gajjato te mahāvīra vasudhā sampakampati /
bodhaneyyā 'va bojjhanti tasanti mārakāyikā. // ApTha_1,1. //
[๓๓๘] ข้าแต่พระองค์ผู้มีความเพียรมาก เมื่อพระองค์ทรงบันลืออยู่
พื้นพสุธานี้ย่อมหวั่นไหว เหล่าสัตว์ผู้ควรตรัสรู้ก็ย่อมตรัสรู้
เหล่าสัตว์ผู้อยู่ในหมู่มารย่อมสะดุ้ง ฉันนั้น
Tasanti titthiyā sabbe nadato te mahāmuni /
kākasenā 'va vibbhantā migaraññā yathā migā. // ApTha_1,1. //
[๓๓๙] ข้าแต่พระมหามุนี เมื่อพระองค์ทรงบันลืออยู่
เหล่าเดียรถีย์ทั้งปวงย่อมสะดุ้ง ดุจฝูงกา ฝูงเหยี่ยวบินกระเจิงไป
ดุจฝูงสัตว์แตกกระเจิงไปเพราะราชสีห์ผู้เป็นพญาเนื้อ ฉะนั้น
Ye keci gaṇino loke satthāro ti pavuccare /
paramparāgataṃ dhammaṃ desenti parisāya te. // ApTha_1,1. //
[๓๔๐] เหล่าคณาจารย์บางพวกประชาชนเรียกกันว่า เป็นศาสดาในโลก
ท่านเหล่านั้นย่อมแสดงธรรมที่สืบๆ กันมาแก่ชุมนุมชน
Na h’ eva tvaṃ mahāvīra dhammaṃ desesi pāṇinaṃ /
samaṃ saccāni bujjhitvā kevalaṃ bodhipakkhikaṃ. // ApTha_1,1. //
[๓๔๑] ข้าแต่พระองค์ผู้มีความเพียรมาก แต่พระองค์หาเป็นอย่างนั้นไม่
ครั้นทรงตรัสรู้สัจจะทั้งหลายด้วยพระองค์เองแล้ว
จึงทรงแสดงโพธิปักขิยธรรมทั้งมวลแก่เหล่าสัตว์
Āsayānusayaṃ ñatvā indriyānaṃ phalāphalaṃ /
bhabbābhabbe viditvāna mahāmegho va gajjasi. // ApTha_1,1. //
[๓๔๒] พระองค์ทรงทราบอัธยาศัยและอนุสัย
ทรงทราบว่าอินทรีย์มีกำลังแก่กล้าและไม่แก่กล้า
ทรงทราบบุคคลสมควรและไม่สมควร
จึงทรงบันลือดุจมหาเมฆ
Cakkavālapariyantā nisinnā parisā bhave /
nānādiṭṭhī vicintenti vimaticchedanāya taṃ. // ApTha_1,1. //
[๓๔๓] เพื่อจะทรงตัดความสงสัยของชุมนุมชนที่จะพึงนั่งรอบจักรวาล
ผู้มีทิฏฐิต่างกัน มีความคิดคิดต่างกัน
(029) Sabbesaṃ cittam aññāya opammakusalo muni /
ekaṃ pañhaṃ kathento 'va vimatin chindi pāṇinaṃ. // ApTha_1,1. //
[๓๔๔] พระองค์ผู้เป็นมุนีทรงรู้จิตของเหล่าสัตว์ทั้งปวง
ทรงฉลาดในข้ออุปมา ตรัสแก้ปัญหาข้อเดียวเท่านั้น
ก็ทรงตัดความสงสัยของเหล่าสัตว์เสียได้
Upadisasadiseh' eva vāsudhā pūritā bhave /
sabbe 'va te pañjalikā kittayuṃ lokanāyakaṃ. // ApTha_1,1. //
[๓๔๕] พื้นแผ่นดินพึงเต็มด้วยมนุษย์ผู้เช่นกับจอกแหน
พวกเขาทั้งหมดพึงประคองอัญชลี
ประกาศคุณของพระองค์ผู้ทรงเป็นผู้นำสัตว์โลก
Kappaṃ 'vā te kittayantā nānāvaṇṇehi kittayuṃ /
parimetuṃ na pappeyyum appameyyo Tathāgato. // ApTha_1,1. //
[๓๔๖] อีกอย่างหนึ่งเทวดาและมนุษย์เหล่านั้น
เมื่อประกาศคุณอยู่ตลอดกัปหนึ่ง
พึงประกาศคุณโดยประการต่างๆ
ก็ยังไม่สามารถจะประกาศคุณให้สิ้นสุดได้
พระตถาคตมีพระคุณหาประมาณมิได้
Yathā sakena thāmena kittito hi mahājino /
kappakoṭī pakittentā evamevam akittayuṃ. // ApTha_1,1. //
[๓๔๗] ก็ข้าพระองค์สรรเสริญพระชินเจ้าด้วยกำลังของตนอย่างไร
เหล่าเทวดาและมนุษย์เมื่อสรรเสริญอยู่ตลอดโกฏิกัป
ก็พึงสรรเสริญอย่างนั้นเหมือนกัน
Sace hi koci devo vā manusso vā susikkhito /
pūritaṃ parikaḍḍheyya vighātaṃ 'va labheyya so. // ApTha_1,1. //
[๓๔๘] ก็ถ้าใครๆ จะเป็นเทวดา หรือมนุษย์ก็ตาม
ได้ศึกษามาเป็นอย่างดีแล้ว จะพึงกำหนดเพื่อจะประมาณ(คุณ)
ผู้นั้นจะพึงได้รับความลำบากเปล่า
Sāsane te patiṭṭhāya Sakyaputta mahāyasa /
paññāya pāramiṃ gantvā viharāmi anāsavo. // ApTha_1,1. //
[๓๔๙] ข้าแต่พระองค์ผู้ศากยบุตร มีพระยศยิ่งใหญ่
ข้าพระองค์ดำรงอยู่ในศาสนาของพระองค์แล้ว
สำเร็จปัญญาบารมีอยู่อย่างผู้ไม่มีอาสวะ
Titthiye sampamaddāmi vattemi jinasāsanaṃ /
dhammasenāpati ajja Sakyaputtassa sāsane. // ApTha_1,1. //
[๓๕๐] ข้าพระองค์จะย่ำยีเหล่าเดียรถีย์
วันนี้ ข้าพระองค์เป็นจอมทัพธรรมในศาสนาของพระศากยบุตร
ประกาศศาสนาของพระชินเจ้า
Aparimeyye kataṃ kammaṃ phalaṃ dassesi me idha /
sukhito saravego va kilese jhāpayī mamaṃ. // ApTha_1,1. //
[๓๕๑] กรรมที่ข้าพระองค์ได้ทำไว้ในกาลที่จะกำหนดจำนวนมิได้
แสดงผลแก่ข้าพระองค์แล้วในอัตภาพสุดท้ายนี้
ข้าพระองค์หลุดพ้นดีแล้ว ดุจกำลังลูกศรหลุดพ้นไปจากแล่ง
เผากิเลสของข้าพระองค์ได้แล้ว
Yo koci manujo bhāraṃ dhāreyya matthake sadā /
bhārena dukkhito assa bhāro hi bharito tathā. // ApTha_1,1. //
[๓๕๒] มนุษย์คนใดคนหนึ่งพึงทูนของหนักไว้บนศีรษะตลอดเวลา
เขาต้องลำบากเพราะของหนัก
เป็นผู้เต็มไปด้วยของหนักทั้งหลาย
Dayhamāno tīh'aggīhi bhavesu saṃsariṃ ahaṃ /
bharito bhavabhārena girim uccārito yathā. // ApTha_1,1. //
[๓๕๓] ข้าพระองค์ถูกไฟ ๓ กอง เผาไหม้อยู่
เป็นผู้เต็มไปด้วยของหนักคือภพ โดยประการนั้น
ท่องเที่ยวไปแล้วในภพทั้งหลาย
ภูเขาสิเนรุอันบุคคลถอนขึ้นแล้วฉันใด
Oropito ca me bhāro; bhavā ugghāṭitā mayā /
karaṇīyaṃ kataṃ sabbaṃ Sakyaputtassa sāsane. // ApTha_1,1. //
[๓๕๔] ก็ภาระอันหนักข้าพระองค์ยกลงแล้ว
ภพทั้งหลายข้าพระองค์ก็เพิกได้แล้ว ฉันนั้น
กิจที่ควรทำทั้งหมด ในศาสนาของพระองค์ผู้ศากยบุตร
ข้าพระองค์ก็ได้กระทำสำเร็จแล้ว
Yāvatā buddhakhettamhi ṭhapetvā Sakyapuṅgavaṃ /
aham aggo 'mhi paññāya sadiso me na vijjati. // ApTha_1,1. //
[๓๕๕] ตลอดพุทธเขตยกเว้นพระผู้มีพระภาคผู้ศากยะ ผู้ประเสริฐ
ข้าพระองค์เป็นผู้เลิศด้วยปัญญา ไม่มีผู้เช่นกับข้าพระองค์
Samādhimhi sukusalo iddhiyā pāramiṅgato /
icchamāno 'va 'haṃ ajja sahāyam abhinimmine. // ApTha_1,1. //
[๓๕๖] ข้าพระองค์เป็นผู้ฉลาดในสมาธิ ถึงความสำเร็จแห่งฤทธิ์
วันนี้ เมื่อต้องการจะเนรมิตคน ๑,๐๐๐ คนก็ได้
(030) Anupubbavihārissa vasībhūto mahāmuni. /
kathesi sāsanaṃ mayhaṃ, nirodho sayanaṃ mamaṃ. // ApTha_1,1. //
[๓๕๗] พระผู้มีพระภาคผู้เป็นมหามุนี
เป็นผู้ชำนาญในอนุปุพพวิหารธรรม
ตรัสสอนแก่ข้าพระองค์ นิโรธสมาบัติเป็นที่นอนของข้าพระองค์
Dibbacakkhuṃ visuddham me samādhikusalo ahaṃ /
sammappadhānam anuyutto bojjhaṅgabhāvanārato. // ApTha_1,1. //
[๓๕๘] ข้าพระองค์มีทิพยจักษุบริสุทธิ์หมดจด
ข้าพระองค์เป็นผู้ฉลาดในสมาธิ หมั่นประกอบในสัมมัปปธาน
ยินดีในการเจริญโพชฌงค์
Sāvakena hi pattabbaṃ sabbam eva kataṃ mamaṃ /
lokanāthaṃ ṭhapetvāna sadiso me na vijjati. // ApTha_1,1. //
[๓๕๙] ข้าพระองค์ได้ทำกิจทุกอย่างที่สาวกจะพึงบรรลุแล้ว
ยกเว้นพระผู้มีพระภาคผู้ทรงเป็นที่พึ่งของสัตว์โลกเสียแล้ว
ไม่มีผู้เช่นกับข้าพระองค์
Samāpattivinayakusalo jhānavimokkhānaṃ khippalābhī /
bojjhaṅgabhāvanārato sāvakaguṇapāramiṅgato 'smiṃ. // ApTha_1,1. //
[๓๖๐] ข้าพระองค์เป็นผู้ฉลาดในสมาบัติ
ได้ฌานและวิโมกข์ เร็วพลัน ยินดีในการเจริญโพชฌงค์
เป็นผู้บรรลุสาวกบารมีญาณ
Sāvakaguṇenāpi phusena buddhiyā purisuttamagāravā /
saddhāya saṅgahītaṃ cittaṃ sadā sabrahmacārisu. // ApTha_1,1. //
[๓๖๑] ข้าพระองค์เป็นคนมีคารวะอย่างสูงสุด
เพราะได้บรรลุสาวกบารมีญาณด้วยความรู้
ข้าพระองค์มีจิตอนุเคราะห์เพื่อนสพรหมจารี ด้วยศรัทธาทุกเมื่อ
Uddhataviso va sappo chinnavisāno va usabho /
nikkhittamānadappo upemi garugāravena gaṇaṃ. // ApTha_1,1. //
[๓๖๒] ข้าพระองค์ละทิ้งความถือตัวและความเย่อหยิ่งแล้ว
ดุจงูถูกถอนเขี้ยวเสียแล้ว (หรือ) ดุจโคอุสภะตัวเขาหักเสียแล้ว
เข้าหาหมู่คณะด้วยความเคารพหนักแน่น
Yadi rūpinī bhaveyya paññā me vasupatīnaṃ sameyya. /
Anomadassissa bhagavato phalam etaṃ ñāṇaṃ thavanāya. // ApTha_1,1. //
[๓๖๓] หากปัญญาของข้าพระองค์จะพึงมีรูปร่าง
ปัญญาของข้าพระองค์ก็จะต้องเสมอกับพระเจ้าแผ่นดินทั้งหลาย
นี้เป็นผลของการชมเชยพระญาณของพระผู้มีพระภาค
พระนามว่าอโนมทัสสี
Pavattitaṃ dhammacakkaṃ Sakyaputtena tādinā /
anuvattem’ ahaṃ sammā ñāṇathavanāy' idaṃ phalaṃ. // ApTha_1,1. //
[๓๖๔] ข้าพระองค์ประพฤติตามโดยชอบซึ่งพระธรรมจักร
นี้เป็นผลของการชมเชยพระญาณ
Mā me kadāci pāpiccho kusīto hīnavīriyo /
appassuto anācāro sameto katthaci ahu. // ApTha_1,1. //
[๓๖๕] บุคคลผู้มีความปรารถนาเลวทราม เป็นคนเกียจคร้าน
ละความเพียร มีการศึกษาน้อย ไม่มีมารยาท
อย่าได้มาสมาคมกับข้าพระองค์ในที่ไหนๆ สักคราวเลย
Bahussuto ca medhāvī sīlesu susamāhito /
cetosamathānuyukto api muddhani tiṭṭhatu. // ApTha_1,1. //
[๓๖๖] ส่วนบุคคลผู้มีการศึกษามาก มีปัญญา
มีจิตตั้งมั่นดีในศีลทั้งหลาย หมั่นประกอบความสงบทางใจ
ขอจงมาดำรงอยู่บนศีรษะของข้าพระองค์เถิด
Taṃ vo vadāmi bhaddante yāvant’ ettha samāgatā /
appicchā hotha santuṭṭhā jhāyī jhānaratā sadā. // ApTha_1,1. //
[๓๖๗] (เมื่อพระสารีบุตรเถระจะชักชวนภิกษุอื่นๆในคุณสมบัตินั้น จึงกล่าวว่า)
เหตุนั้น ข้าพเจ้าจึงกล่าวกับท่านทั้งหลาย
ขอความเจริญจงมีแก่ท่านทั้งหลาย
ตามจำนวนที่มาประชุมกัน ณ ที่นี้
ขอท่านทั้งหลายจงเป็นผู้มักน้อย สันโดษ
ยินดีให้ทานทุกเมื่อเถิด
(031) Yam ahaṃ paṭhamaṃ disvā virajo vimalo ahuṃ /
so me ācariyo vīro Assaji nāma sāvako. // ApTha_1,1. //
[๓๖๘] ข้าพเจ้าพบสาวกรูปใดก่อนแล้ว
ได้เป็นผู้ปราศจากธุลีคือกิเลส ปราศจากมลทินคือกิเลส
สาวกรูปนั้นมีนามว่าอัสสชิ เป็นนักปราชญ์ เป็นอาจารย์ของข้าพเจ้า
Tassāhaṃ vāhasā ajja dhammasenāpatī ahuṃ /
sabbattha pāramiṃ patvā viharāmi anāsavo. // ApTha_1,1. //
[๓๖๙] ข้าพเจ้าเป็นสาวกของพระอัสสชิเถระนั้น
วันนี้ ข้าพเจ้าได้เป็นธรรมเสนาบดีถึงความสำเร็จในคุณทั้งปวง
จึงอยู่อย่างผู้ไม่มีอาสวะ
Yo me ācariyo āsi Assaji nāma sāvako /
yassaṃ disāyaṃ vasati ussīsamhikaro ahaṃ. // ApTha_1,1. //
[๓๗๐] พระสาวกรูปใดชื่อว่าอัสสชิ เป็นอาจารย์ของข้าพเจ้า
อยู่ ณ ทิศใด ข้าพเจ้าจะนอนหันศีรษะไปทางทิศนั้น
Mama kammaṃ saritvāna Gotamo Sakyapuṅgavo /
bhikkhusaṅghe nisīditvā aggaṭṭhāne ṭhapesi maṃ. // ApTha_1,1. //
[๓๗๑] พระผู้มีพระภาคผู้โคดมศากยะผู้ประเสริฐ
ทรงระลึกถึงกรรมของข้าพเจ้าแล้ว
ประทับนั่งท่ามกลางหมู่ภิกษุ
ทรงตั้งข้าพเจ้าไว้ในตำแหน่งอัครสาวก
No text in PTS
[๓๗๒] กิเลสทั้งหลายข้าพเจ้าเผาได้แล้ว
ภพทั้งปวงข้าพเจ้าถอนได้แล้ว
ข้าพเจ้าตัดกิเลสเครื่องผูกพันได้แล้วอยู่อย่างผู้ไม่มีอาสวะ
ดุจพญาช้างตัดเครื่องพันธนาการได้อยู่อย่างอิสระ
No text in PTS
[๓๗๓] การที่ข้าพเจ้าได้มาในสำนักของพระพุทธเจ้าผู้ประเสริฐที่สุด
เป็นการมาดีแล้วหนอ
วิชชา ๓ ข้าพเจ้าได้บรรลุแล้วโดยลำดับ
คำสั่งสอนของพระพุทธเจ้า ข้าพเจ้าก็ได้ทำสำเร็จแล้ว
Paṭisambhidā catasso vimokhā pi ca aṭṭh’ ime /
chaḍābhiññā sacchikatā kataṃ buddhassa sāsasanaṃ ti // ApTha_1,1. //
[๓๗๔] คุณวิเศษเหล่านี้คือ ปฏิสัมภิทา ๔ วิโมกข์ ๘
และอภิญญา ๖ ข้าพเจ้าได้ทำให้แจ้งแล้ว
คำสั่งสอนของพระพุทธเจ้า ข้าพเจ้าก็ได้ทำสำเร็จแล้ว ดังนี้แล
Itthaṃ sudaṃ āyasmā Sāriputto thero imā gāthāyo abhāsitthāti.
ได้ทราบว่า ท่านพระสารีบุตรเถระได้ภาษิตคาถาเหล่านี้ ด้วยประการฉะนี้
Sāriputtattherassa apadānaṃ samattaṃ.
สารีปุตตเถราปทานที่ ๑ จบ
2. Mahā-Moggallāna.
๒. มหาโมคคัลลานเถราปทาน [ประวัติในอดีตชาติของพระมหาโมคคัลลานเถระ (พระมหาโมคคัลลานเถระ เมื่อจะประกาศประวัติในอดีตชาติของตน จึงกล่าวว่า)]
Anomadassī bhagavā lokajeṭṭho narāsabho /
vihāsi Himavantamhi devasaṅghapurakkhato. // ApTha_1,2. //
[๓๗๕] พระผู้มีพระภาคพระนามว่าอโนมทัสสี
ผู้เจริญที่สุดในโลก ผู้องอาจกว่านรชน
มีหมู่เทวดาห้อมล้อมประทับอยู่ที่ภูเขาหิมพานต์
Varūṇo nāma nāmena nāgarājā ahaṃ tadā /
kāmarūpī vikubbāmi mahodadhi nivās’ ahaṃ. // ApTha_1,2. //
[๓๗๖] ครั้งนั้น ข้าพเจ้าเกิดเป็นพญานาคมีนามว่าวรุณ
เนรมิตรูปได้ตามที่ต้องการ แสดงฤทธิ์ได้ต่างๆ
อาศัยอยู่ในทะเลใหญ่
Saṅganiyaṃ gaṇaṃ hitvā turiyaṃ paṭṭhapes' ahaṃ /
sambuddhaṃ parivāretvā vādesuṃ accharā tadā // ApTha_1,2. //
[๓๗๗] ข้าพเจ้าละหมู่นาคซึ่งเป็นบริวารประจำ ให้เริ่มบรรเลงดนตรี
ในครั้งนั้น หมู่นางนาคแวดล้อมพระสัมมาสัมพุทธเจ้าแล้ว
พากันประโคมดนตรี
Vajjamānesu turiyesu devā turiyāni vajjiṃsu /
ubhiṇṇaṃ saddaṃ sutvāna buddho pi sampabujjhatha. // ApTha_1,2. //
[๓๗๘] เมื่อดนตรีประโคมอยู่ เหล่าเทวดาก็ประโคมดนตรี
พระพุทธเจ้าได้ทรงสดับเสียงดนตรีของทั้ง ๒ ฝ่ายแล้วก็ทรงทราบ
Nimantayitvā sambuddhaṃ sakaṃ bhavanam upāgamiṃ /
āsanaṃ paññapetvāna kālam ārocayim ahaṃ. // ApTha_1,2. //
[๓๗๙] ข้าพเจ้านิมนพระสัมมาสัมพุทธเจ้า แล้วเข้าไปยังภพของตน
ปูลาดอาสนะ แล้วจึงกราบทูลเวลา
Khīṇāsavasahassehi purato lokanāyako /
obhāsento disā sabbā bhavanam me upāgami. // ApTha_1,2. //
[๓๘๐] พระผู้มีพระภาคผู้ทรงเป็นผู้นำสัตว์โลก
มีพระขีณาสพ ๑,๐๐๐ รูป แวดล้อม (ทรงเปล่งรัศมี)
ทำทิศทั้งปวงให้สว่างไสว เสด็จเข้าไปยังภพของข้าพเจ้า
(032) Upaviṭṭhaṃ mahāvīraṃ devadevaṃ narāsabhaṃ /
bhikkhusaṅghaṃ santappesiṃ annapānen’ ahaṃ tadā. // ApTha_1,2. //
[๓๘๑] ครั้งนั้น ข้าพเจ้าอังคาสพระผู้มีพระภาค
ผู้มีความเพียรมาก ผู้เป็นเทพยิ่งกว่าเทพ ผู้องอาจกว่านรชน
และหมู่ภิกษุให้อิ่มหนำด้วยข้าวและน้ำ
Anumodi mahāvīro sayambhu aggapuggalo /
bhikkhusaṅghe nisīditvā imā gāthā abhāsatha: // ApTha_1,2. //
[๓๘๒] พระผู้มีพระภาคผู้ทรงมีความเพียรมาก
ผู้เป็นพระสยัมภู เป็นบุคคลผู้เลิศ ทรงอนุโมทนาแล้ว
ประทับนั่งในท่ามกลางหมู่ภิกษุแล้ว ได้ตรัสพระคาถาเหล่านี้ว่า
Yo so saṅghaṃ apūjesi buddhañ ca lokanāyakaṃ /
tena cittappasādena devalokaṃ gamissati. // ApTha_1,2. //
[๓๘๓] บุคคลใดได้บูชาพระสงฆ์ และได้บูชาพระพุทธเจ้า
ผู้ทรงเป็นผู้นำสัตว์โลก ด้วยจิตที่เลื่อมใสนั้น
บุคคลนั้นจักไปเกิดยังเทวโลก
Sattasattatikkhattuñ ca devarajjaṃ karissati /
paṭhavyarajjaṃ aṭṭhasataṃ vasudham āvasissati. // ApTha_1,2. //
[๓๘๔] จักครองเทวสมบัติ ๗๗ ชาติ
จักเป็นพระเจ้าแผ่นดินครองแผ่นดิน ๑๐๘ ชาติ
Pañcapaññāsakkhattuṃ ca cakkavatti bhavissati /
bhogā asaṅkhiyā tassa uppajjissanti tāvade. // ApTha_1,2. //
[๓๘๕] และจักเป็นพระเจ้าจักรพรรดิ ๕๕ ชาติ
โภคสมบัตินับจำนวนไม่ถ้วนจักเกิดขึ้นแก่เขาในขณะนั้น
Aparimeyye ito kappe Okkākakulasambhavo /
Gotamo nāma gottena satthā loke bhavissati. // ApTha_1,2. //
[๓๘๖] ในกัปที่นับมิได้ นับจากกัปนี้ไป
พระศาสดาพระนามว่าโคดม ตามพระโคตร
ทรงสมภพในราชสกุลโอกกากราช จักอุบัติขึ้นในโลก
Nirayā so cavitvāna manussattaṃ gamissati /
Kolito nāma nāmena brahmabandhu bhavissati. // ApTha_1,2. //
[๓๘๗] เขาจุติจากนรกแล้วจักมาเกิดเป็นมนุษย์
เป็นบุตรของพราหมณ์มีนามว่าโกลิตะ
So pacchā pabbajitvāna kusalamūlena codito /
Gotamassa bhagavato dutiyo hessati sāvako. // ApTha_1,2. //
[๓๘๘] ภายหลัง เขาถูกกุศลมูลตักเตือนแล้ว
จักบวชเป็นสาวกองค์ที่ ๒ ของพระผู้มีพระภาคพระนามว่าโคดม
Āraddhavīriyo pahitatto iddhiyā pāramiṅgato /
sabbāsave pariññāya nibbāyissat’ anāsavo. // ApTha_1,2. //
[๓๘๙] เป็นผู้บำเพ็ญเพียร มีใจเด็ดเดี่ยว(เพื่อนิพพาน)
ถึงความสำเร็จแห่งฤทธิ์
กำหนดรู้อาสวะทั้งปวงเป็นผู้ไม่มีอาสวะแล้วนิพพาน
Pāpamittopanissāya kāmarāgavasaṅgato /
mātaraṃ pitaraṃ cāpi ghātayiṃ duṭṭhamānaso. // ApTha_1,2. //
[๓๙๐] (พระเถระครั้นกล่าวคำพยากรณ์ที่ตนได้รับแล้ว
เมื่อจะประกาศความประพฤติชั่วจึงกล่าวว่า)
ข้าพเจ้าคลุกคลีมิตรชั่ว ตกอยู่ในอำนาจกามราคะ
มีใจโกรธเคือง ได้ฆ่ามารดาและบิดาเสียแล้ว
Yaṃ yaṃ yon’ upapajjāmi nirayaṃ atha mānusaṃ /
pāpakammasamaṅgīnaṃ bhinnasīso bhavām ahaṃ. // ApTha_1,2. //
[๓๙๑] ข้าพเจ้าเกิดในกำเนิดใดๆ คือ จะเป็นนรกหรือมนุษย์ก็ตาม
เพราะเป็นผู้มากด้วยความชั่ว ข้าพเจ้าจึงถูกทุบศีรษะตาย
Idaṃ pacchimakaṃ mayhaṃ carimo vattate bhavo /
idhāpi ca 'disaṃ mayhaṃ maraṇakāle bhavissati. // ApTha_1,2. //
[๓๙๒] นี้เป็นกรรมครั้งสุดท้ายของข้าพเจ้า
ภพสุดท้ายกำลังเป็นไปอยู่
กรรมเช่นนี้จักปรากฏแก่ข้าพเจ้าในเวลาจะตายแม้ในชาตินี้
Pavivekaṃ anuyutto samādhibhāvanārato /
sabbāsave pariññāya viharāmi anāsavo. // ApTha_1,2. //
[๓๙๓] ข้าพเจ้าหมั่นประกอบความสงัด ยินดีในการเจริญสมาธิ
กำหนดรู้อาสวะทั้งปวงแล้วอยู่อย่างผู้ไม่มีอาสวะ
Dharaṇiṃ pi sugambhīraṃ bahalaṃ duppadhaṃsiyaṃ /
vāmaṅguṭṭhena khobheyyam iddhiyā pāramiṃgato. // ApTha_1,2. //
[๓๙๔] (เมื่อพระเถระจะประกาศผลแห่งความประพฤติในก่อน จึงกล่าวว่า)
ข้าพเจ้าถึงความสำเร็จแห่งฤทธิ์ พึงใช้นิ้วหัวแม่เท้าข้างซ้าย
เขี่ยแผ่นดินซึ่งทั้งลึกทั้งหนาที่อะไรๆ กำจัดได้ยาก ให้ไหวได้
Asmimānaṃ na passāmi māno mayhaṃ na vijjati /
sāmaṇere upādāya garucittaṃ karom’ ahaṃ. // ApTha_1,2. //
[๓๙๕] ข้าพเจ้าไม่เห็นอัสมิมานะ(ถือตัวว่าเป็นนั่นเป็นนี่)
ข้าพเจ้าไม่มีความถือตัว
ข้าพเจ้ากระทำจิตให้มีความเคารพ แม้กระทั่งสามเณร
Aparimeyye ito kappe yaṃ kammaṃ abhinīhariṃ /
tāhaṃ bhumiṃ anuppatto patto 'mhi āsavakkhayaṃ. // ApTha_1,2. //
[๓๙๖] ในกัปที่นับมิได้ นับจากกัปนี้ไป
ข้าพเจ้าได้บำเพ็ญกรรมใดไว้
ข้าพเจ้าได้บรรลุถึงภูมินั้น แล้วบรรลุความสิ้นอาสวะ
(033) Paṭisambhidā catasso vimokhā pi ca aṭṭh’ ime /
chaḍabhiññā sacchikatā kataṃ buddhassa sāsanan ti. // ApTha_1,2. //
[๓๙๗] คุณวิเศษเหล่านี้ คือ ปฏิสัมภิทา ๔ วิโมกข์ ๘
และอภิญญา ๖ ข้าพเจ้าได้ทำให้แจ้งแล้ว
คำสั่งสอนของพระพุทธเจ้า ข้าพเจ้าก็ได้ทำสำเร็จแล้ว ดังนี้แล
Itthaṃ sudaṃ āyasmā Mahāmoggallāno thero imā gāthāyo abhāsitthāti.
ได้ทราบว่า ท่านพระมหาโมคคัลลานเถระได้ภาษิตคาถาเหล่านี้ ด้วยประการฉะนี้
Mahāmoggallānattherassa [bojjhaṅgaṃ] apadānaṃ samattaṃ.
มหาโมคคัลลานเถราปทานที่ ๒ จบ
3. Mahā-Kassapa
๓. มหากัสสปเถราปทาน [ประวัติในอดีตชาติของพระมหากัสสปเถระ (พระมหากัสสปเถระ เมื่อจะประกาศประวัติในอดีตชาติของตน จึงกล่าวว่า)]
Padumuttarassa bhagavato lokajeṭṭhassa tādino /
nibbute lokanāthamhi pūjaṃ kubbanti satthuno /
udaggacittā janatā āmoditapamoditā. // ApTha_1,3. //
[๓๙๘] ประชาชนพากันทำการบูชาพระผู้มีพระภาค
ผู้ศาสดาพระนามว่าปทุมุตตระ
ผู้เจริญที่สุดในโลก ผู้คงที่
ในเมื่อพระองค์ผู้ทรงเป็นที่พึ่งของสัตว์โลก
ได้เสด็จดับขันธปรินิพพานแล้ว
Tesu saṃvegajātesu pīti me udapajjatha /
ñatimitte samānetvā idaṃ vacanam abraviṃ: /
‘Parinibbuto mahāvīro handa pūjaṃ karomase.’ // ApTha_1,3. //
[๓๙๙] หมู่ชนมีจิตร่าเริง บันเทิงเบิกบาน ทำการบูชา
เมื่อหมู่ชนนั้นเกิดความสังเวช แต่ข้าพเจ้าเกิดความปีติยินดี
[๔๐๐] ข้าพเจ้าได้เชิญญาติมิตรมาประชุมกันแล้วได้กล่าวคำนี้ว่า
พระผู้มีพระภาคผู้มีความเพียรมากได้ปรินิพพานแล้ว
ขอเชิญพวกเรามาทำการบูชาเถิด
Sadhū ti te paṭissutvā bhiyyo hāsaṃ janiṃsu me /
buddhasmiṃ lokanāthasmiṃ kāhāma puññasañcayaṃ. // ApTha_1,3. //
[๔๐๑] ญาติมิตรของข้าพเจ้าเหล่านั้นรับคำแล้ว
ก็ทำให้ข้าพเจ้าเกิดความร่าเริงเป็นอย่างยิ่งว่า
พวกเราจักทำการสั่งสมบุญ
ในพระพุทธเจ้าผู้ทรงเป็นที่พึ่งของสัตว์โลก
Agghiyaṃ sukataṃ katvā satahatthaṃ samuggataṃ /
diyaḍḍhaṃ hatthasataṃ pi vimānaṃ nabham uggataṃ. // ApTha_1,3. //
[๔๐๒] ข้าพเจ้าได้ช่วยกันสร้างอัคฆิยเจดีย์
เป็นเจดีย์ที่สร้างอย่างดี สูง ๑๐๐ ศอก กว้าง ๑๕๐ ศอก
เป็นดังวิมานสูงเสียดฟ้า สั่งสมบุญไว้แล้ว
Katvāna agghiyaṃ tattha tālapantīhi cittitaṃ /
sakaṃ cittaṃ pasādetvā cetiyaṃ pūjay' uttamaṃ. // ApTha_1,3. //
[๔๐๓] ข้าพเจ้าครั้นสร้างอัคฆิยเจดีย์ ซึ่งงดงามด้วยแนวแห่งต้นตาล
ไว้ใกล้สถานที่ที่ทำการบูชาเจดีย์นั้นแล้ว
ทำจิตของตนให้เลื่อมใส บูชาเจดีย์อันสูงสุด
Aggikkhandho va jalito sālarājā va phullito /
indalaṭṭhīva ākāse obhāseti catuddisā. // ApTha_1,3. //
[๔๐๔] พระเจดีย์นั้นรุ่งเรืองอยู่(ด้วยรัตนะทั้ง ๗)
ดุจกองไฟลุกโพลงอยู่ ส่องสว่างทั่วทั้ง ๔ ทิศ
ดุจต้นพญาไม้สาละออกดอกบานสะพรั่ง และดุจสายรุ้งในอากาศ
Tesu cittaṃ pasādetvā katvāna kusalaṃ bahuṃ /
pubbakammaṃ saritvāna tidasaṃ upapajj’ ahaṃ. // ApTha_1,3. //
[๔๐๕] ข้าพเจ้าทำจิตให้เลื่อมใสในห้องบรรจุพระบรมสารีริกธาตุนั้น
สร้างกุศลเป็นอันมากแล้วระลึกถึงบุพกรรมแล้ว
จึงไปเกิดยังสวรรค์ชั้นไตรทิพย์
(034) Sahassayuttaṃ hayavāhiṃ dibbaṃ yānam adhiṭṭhito /
ubbiddhaṃ bhavanaṃ mayhaṃ sattabhūmi samuggataṃ // ApTha_1,3. //
[๔๐๖] ข้าพเจ้าอธิษฐานยานทิพย์เทียมด้วยม้าสินธพ ๑,๐๐๐ ตัว
วิมานของข้าพเจ้า สูงตระหง่าน ๗ ชั้น
Kūṭāgārasahassāni sabbe sovaṇṇayā ahuṃ /
jalanti sakatejena disā sabbā pabhāsayaṃ. // ApTha_1,3. //
[๔๐๗] (ในวิมานนั้น) มีเรือนยอด ๑,๐๐๐ หลัง ทำด้วยทองคำล้วน
รุ่งเรืองด้วยเดชของตน ส่องสว่างทั่วทุกทิศ
Santi aññe pi niyyuhā lohitaṅkamayā tadā /
te pi jotanti ābhāya samantā caturo disā // ApTha_1,3. //
[๔๐๘] ครั้งนั้น มีศาลาหน้ามุขทำด้วยแก้วทับทิมแม้เหล่าอื่นอยู่
ศาลาหน้ามุขแม้เหล่านั้นมีรัศมีโชติช่วงรอบๆ ทั้ง ๔ ทิศ
Puññakammābhinibbattā kūṭāgārā sunimmitā /
maṇimayāpi jotanti disādasa samantato. // ApTha_1,3. //
[๔๐๙] เรือนยอดซึ่งเกิดขึ้นด้วยบุญกรรม
ที่บุญกรรมเนรมิตไว้อย่างดี
ทำด้วยแก้วมณี โชติช่วงโดยรอบทั่วทุกทิศ
Tesaṃ ujjotamānānaṃ obhāso vipulo ahu /
sabbe deve atibhomi puññakammass’ idaṃ phalaṃ. // ApTha_1,3. //
[๔๑๐] แสงสว่างแห่งเรือนยอดซึ่งโชติช่วงอยู่เหล่านั้นได้สว่างเจิดจ้า
ข้าพเจ้าปกครองเทวดาทั้งปวง นี้เป็นผลแห่งบุญกรรม
Saṭṭhikappasahassamhi Ubbiddho nāma khattiyo /
caturanto vijitāvī puṭhaviṃ āvasiṃ ahaṃ. // ApTha_1,3. //
[๔๑๑] ในกัปที่ ๖๐,๐๐๐ (นับแต่กัปนี้ไป)
ข้าพเจ้าเป็นกษัตริย์นามว่าอุพพิทธะ มีชัยชนะ
มีทวีปทั้ง ๔ เป็นขอบเขต ครองแผ่นดิน
Tamh’ eva bhaddake kappe tiṃsakkhattuṃ ahos ahaṃ /
sakakammābhiraddho 'mhi cakkavatti mahabbalo. // ApTha_1,3. //
[๔๑๒] ในภัทรกัปก็อย่างนั้นเหมือนกัน
ข้าพเจ้าได้เกิดเป็นพระเจ้าจักรพรรดิ ผู้มีพลานุภาพมาก
ยินดีพอใจในกรรมของตน ถึง ๓๐ ชาติ
Sattaratanasampanno cātudīpamhi issaro /
tatthāpi bhavanaṃ mayhaṃ indalaṭṭhi 'va uggataṃ // ApTha_1,3. //
[๔๑๓] ข้าพเจ้าเป็นใหญ่ในทวีปทั้ง ๔
สมบูรณ์ด้วยรัตนะ ๗ ประการ
ในคราวเป็นพระเจ้าจักรพรรดินั้น
ปราสาทของข้าพเจ้าสูงตระหง่านดังสายรุ้ง
Āyāmato catubbīsaṃ vitthārena ca dvādasā. /
Rammakaṃ nāma naṅgaraṃ daḷhapākāratoraṇaṃ. // ApTha_1,3. //
[๔๑๔] ปราสาทนั้นยาว ๒๔ โยชน์ กว้าง ๑๒ โยชน์
มีกรุงชื่อว่ารัมมกะ มีกำแพงและค่ายมั่นคง
Āyāmato pañcasataṃ vitthārena tadaḍḍhakaṃ /
ākiṇṇaṃ janakāyehi tidasānaṃ puraṃ viya. // ApTha_1,3. //
[๔๑๕] นครนั้น มีกำแพงและค่ายยาว ๕๐๐ โยชน์
กว้าง ๒๕๐ โยชน์ มีหมู่ชนพลุกพล่านขวักไขว่
ดังเมืองสวรรค์ชั้นไตรทิพย์
Yathā sucighare sucipakkhittā paṇṇuvīsati /
aññamaññam saṅghaṭṭhenti ākiṇṇaṃ hoti taṃ tadā. // ApTha_1,3. //
[๔๑๖] เข็ม ๒๕ เล่มที่ใส่ไว้ในกล่องเข็มแล้ว
ย่อมกระทบกันและกัน เบียดเสียดกันเป็นนิตย์ ฉันใด
Evam pi nagaraṃ mayhaṃ hatthassarathasaṅkulaṃ /
manussehi tadākiṇṇaṃ Rammakaṃ naṅgaruttamaṃ. // ApTha_1,3. //
[๔๑๗] แม้กรุงของข้าพเจ้าก็ฉันนั้น
พลุกพล่านขวักไขว่ไปด้วยช้าง ม้า และรถ
มีมนุษย์ ขวักไขว่น่ารื่นรมย์ เป็นกรุงอันอุดม
Tattha bhutvā ca pitvā ca puna devattataṃ gato /
bhave pacchimake mayhaṃ ahosi kulasampadā. // ApTha_1,3. //
[๔๑๘] ข้าพเจ้า ดื่ม กิน อยู่ในกรุงนั้น แล้วกลับไปเกิดเป็นเทวดาอีก
ในภพสุดท้าย กุศลสมบัติได้มีแก่ข้าพเจ้า
(035) Brāhmaññakulasambhūto mahāratanasañcayo /
asītiṃkoṭiyo hitvā 'bhiraññassa paribbajiṃ. // ApTha_1,3. //
[๔๑๙] ข้าพเจ้าเกิดในตระกูลพราหมณ์ สะสมรัตนะไว้เป็นอันมาก
สละทรัพย์ ๘๐ โกฏิ แล้วออกบวช
Paṭisambhidā catasso vimokhā pi ca aṭṭh’ ime /
chaḍabhiññā sacchikatā kataṃ buddhassa sāsanan ti. // ApTha_1,3. //
[๔๒๐] คุณวิเศษเหล่านี้ คือ ปฏิสัมภิทา ๔ วิโมกข์ ๘
และอภิญญา ๖ ข้าพเจ้าได้ทำให้แจ้งแล้ว
คำสั่งสอนของพระพุทธเจ้า ข้าพเจ้าก็ได้ทำสำเร็จแล้ว ดังนี้แล
Itthaṃ sudaṃ āyasmā Mahākassapo thero imā gāthāyo abhāsitthāti.
Mahākassapatherassa apadānaṃ samattaṃ.
ได้ทราบว่า ท่านพระมหากัสสปเถระได้ภาษิตคาถาเหล่านี้ ด้วยประการฉะนี้
มหากัสสปเถราปทานที่ ๓ จบ
4. Anuruddha
๔. อนุรุทธเถราปทาน [ประวัติในอดีตชาติของพระอนุรุทธเถระ (พระอนุรุทธเถระ เมื่อจะประกาศประวัติในอดีตชาติของตน จึงกล่าวว่า)]
Sumedhaṃ bhagavantāhaṃ lokajeṭṭhaṃ narāsabhaṃ /
vupakaṭṭhaṃ viharantaṃ addasaṃ lokanāyakaṃ. // ApTha_1,4. //
[๔๒๑] ข้าพเจ้าได้พบเห็นพระผู้มีพระภาคพระนามว่าสุเมธะ
ผู้เจริญที่สุดในโลก ผู้องอาจกว่านรชน
ผู้ทรงเป็นผู้นำสัตว์โลก เสด็จหลีกเร้นอยู่
Upagantvāna sambuddhaṃ sumedhaṃ lokanāyakaṃ /
añjalim paggahetvāna buddhaseṭṭham ayāc’ ahaṃ: // ApTha_1,4. //
[๔๒๒] ข้าพเจ้าเข้าเฝ้าพระสัมมาสัมพุทธเจ้าพระนามว่าสุเมธะ
ผู้ทรงเป็นผู้นำสัตว์โลก ได้ประคองอัญชลี
ทูลอ้อนวอนพระพุทธเจ้าผู้ประเสริฐที่สุดว่า
‘Anukampī mahāvīra lokajeṭṭha narāsabha /
padīpan te padassāmi rukkhamūlamhi jhāyato.' // ApTha_1,4. //
[๔๒๓] ข้าแต่พระองค์ผู้ทรงมีความเพียรมาก ผู้เจริญที่สุดในโลก
ทรงองอาจกว่านรชน ขอพระองค์ทรงอนุเคราะห์ด้วยเถิด
ข้าพระองค์จะถวายประทีปแด่พระองค์ ผู้เข้าฌานอยู่ที่โคนต้นไม้
Adhivāsesi so dhīro sayambhū vadataṃ varo /
dumesu vinivijjhitvā yantaṃ yojetv' ahaṃ tadā. // ApTha_1,4. //
[๔๒๔] พระสยัมภูธีรเจ้า ทรงเป็นผู้ประเสริฐ
กว่าเจ้าลัทธิทั้งหลายพระองค์นั้นทรงรับแล้ว
ในครั้งนั้น ข้าพเจ้าได้เจาะต้นไม้ประกอบประทีปยนต์
Sahassavaṭṭiṃ pādāsiṃ buddhassa lokabandhuno /
sattāhaṃ pajjalitvāna padīpā vupasammisuṃ. // ApTha_1,4. //
[๔๒๕] ข้าพเจ้าได้มอบถวายไส้ตะเกียง ๑,๐๐๐ ไส้
แด่พระพุทธเจ้าผู้เป็นเผ่าพันธุ์ของโลก
ดวงประทีปทั้งหลายลุกโพลงอยู่ตลอด ๗ วันแล้วก็ดับไปเอง
Tena cittappasādena cetanāpaṇidhīhi ca /
jahitvā mānusaṃ dehaṃ vimānaṃ upapajj ahaṃ17 // ApTha_1,4. //
[๔๒๖] ด้วยจิตที่เลื่อมใสนั้นและด้วยการตั้งเจตนาไว้มั่น
ข้าพเจ้าละกายมนุษย์แล้วได้ไปเกิดยังวิมาน
Upapannassa devattaṃ thambho āsi sunimmito /
samantato pajjalati dīpadānass’ idaṃ phalaṃ. // ApTha_1,4. //
[๔๒๗] เมื่อข้าพเจ้าเกิดเป็นเทวดา
วิมานที่กรรมเนรมิตไว้ดีแล้ว ย่อมรุ่งเรืองรอบด้าน
นี้เป็นผลแห่งการถวายประทีป
(036) Samantā yojanaṃ sabbaṃ virocemi ahaṃ tadā /
sabbe deve atihomi dīpadānass’ idaṃ phalaṃ. // ApTha_1,4. //
[๔๒๘] ครั้งนั้น ข้าพเจ้ารุ่งเรืองทั่วตลอดหนึ่งโยชน์โดยรอบ
ย่อมปกครองเทวดาทั้งปวง
นี้เป็นผลแห่งการถวายประทีป
Tiṃsakappāni devindo devarajjam akārayiṃ /
na maṃ kec’ atimaññanti dīpadānass’ idaṃ phalaṃ. // ApTha_1,4. //
[๔๒๙] ข้าพเจ้าได้เป็นจอมเทพครองเทวสมบัติอยู่ถึง ๓๐ กัป
ไม่ว่าจะเป็นใครก็ดูหมิ่นข้าพเจ้าไม่ได้
นี้เป็นผลแห่งการถวายประทีป
Aṭṭhavīsatikkhattuñ ca cakkavattī ahos ahaṃ /
divārattiñ ca passāmi samantā yojanaṃ tadā. // ApTha_1,4. //
[๔๓๐] ข้าพเจ้าได้เป็นพระเจ้าจักรพรรดิ ๒๘ ชาติ
และในครั้งนั้น ข้าพเจ้ามองเห็นได้ตลอดหนึ่งโยชน์
โดยรอบทั้งกลางวันและกลางคืน
Sahassalokaṃ ñāṇena passāmi satthu sāsane /
dibbacakkhuṃ anuppatto dīpadānass’ idaṃ phalaṃ. // ApTha_1,4. //
[๔๓๑] ข้าพเจ้าได้ตาทิพย์ ย่อมมองเห็นได้ตลอด ๑,๐๐๐ จักรวาล
ด้วยญาณในศาสนาของพระศาสดา
นี้เป็นผลแห่งการถวายดวงประทีป
Sumedho nāma sambuddho tiṃsakappasahass’ ito /
tassa dīpo mayā dinno vippasannena cetasā. // ApTha_1,4. //
[๔๓๒] ในกัปที่ ๓๐,๐๐๐ นับจากกัปนี้ไป
มีพระสัมมาสัมพุทธเจ้าพระนามว่าสุเมธะ
ข้าพเจ้ามีจิตผ่องใส ได้ถวายดวงประทีปแด่พระองค์
Paṭisambhidā catasso vimokhā pi ca aṭṭh’ ime /
chaḍabhiññā sacchikatā kataṃ buddhassa sāsanan ti. // ApTha_1,4. //
[๔๓๓] คุณวิเศษเหล่านี้ คือ ปฏิสัมภิทา ๔
วิโมกข์ ๘ และอภิญญา ๖ ข้าพเจ้าได้ทำให้แจ้งแล้ว
คำสั่งสอนของพระพุทธเจ้า ข้าพเจ้าก็ได้ทำสำเร็จแล้ว ดังนี้แล
Itthaṃ sudaṃ āyasmā Anuruddhatthero imā gāthāyo 'bhāsitthāti.
ได้ทราบว่า ท่านพระอนุรุทธเถระได้ภาษิตคาถาเหล่านี้ ด้วยประการฉะนี้
Anuruddhattherassa apadānaṃsamattaṃ.
อนุรุทธเถราปทานที่ ๔ จบ
5. Puṇṇa-Mantāniputta
๕. ปุณณมันตานีปุตตเถราปทาน [ประวัติในอดีตชาติของพระปุณณมันตานีบุตรเถระ (พระปุณณมันตานีบุตรเถระ เมื่อจะประกาศประวัติในอดีตชาติของตน จึงกล่าวว่า)]
Ajjhāyako mantadharo tiṇṇaṃ vedānapāragū /
purakkhato 'smi sissehi upagacchiṃ naruttamaṃ. // ApTha_1,5. //
[๔๓๔] ข้าพเจ้าเป็นพราหมณ์ผู้คงแก่เรียน ทรงมนตร์
จบไตรเพท ห้อมล้อมด้วยศิษย์ทั้งหลายแล้ว
ได้เข้าเฝ้าพระผู้มีพระภาคผู้สูงสุดแห่งนรชน
Padumuttaro lokavidū ahutīnaṃ paṭiggaho /
mama kammaṃ pakittesi saṅkhittena mahāmuni. // ApTha_1,5. //
[๔๓๕] พระผู้มีพระภาคพระนามว่าปทุมุตตระ
ผู้ทรงรู้แจ้งโลก ผู้สมควรรับเครื่องบูชา
ทรงเป็นมหามุนี ได้ประกาศกรรมของข้าพเจ้าโดยย่อ
Tāhaṃ dhammaṃ suṇitvāna abhivādetvāna satthuno /
añjalim paggahetvāna pakkāmiṃ dakkhiṇāmukho. // ApTha_1,5. //
[๔๓๖] ข้าพเจ้าได้ฟังธรรมนั้นแล้ว จึงถวายอภิวาทพระศาสดา
ประคองอัญชลี บ่ายหน้าหลีกไปทางทิศใต้
Saṅkhittena suṇitvāna vitthārena adesayiṃ /
sabbe sissā attamanā sutvāna mama bhāsato. // ApTha_1,5. //
[๔๓๗] ข้าพเจ้าได้ฟังธรรมมาโดยย่อแล้วแสดงได้โดยพิสดาร
ศิษย์ทุกคนต่างพอใจฟังข้าพเจ้ากล่าวอยู่
Sakadiṭṭhiṃ vinodetvā buddhe cittaṃ pasādayuṃ /
saṅkhittena pi desemi vitthārena tath ev ahaṃ. // ApTha_1,5. //
แล้วบรรเทาทิฏฐิของตน
ต่างทำจิตให้เลื่อมใสในพระพุทธเจ้า
(037) Abhidhammanayañño haṃ Kathāvatthuvisuddhiyā /
sabbesaṃ viññāpetvāna viharāmi anāsavo. // ApTha_1,5. //
[๔๓๘] แม้โดยย่อข้าพเจ้าก็แสดงได้ โดยพิสดารก็แสดงได้เหมือนกัน
เป็นผู้มีความรู้ในนัยแห่งพระอภิธรรม
เป็นผู้ฉลาดในกถาวัตถุปกรณ์อย่างหมดจด
ให้ปวงชนได้รู้แจ่มแจ้งแล้วอยู่อย่างผู้ไม่มีอาสวะ
Ito pañcasate kappe caturo suppakāsakā /
sattaratanasampannā cātuddīpamhi issarā. // ApTha_1,5. //
[๔๓๙] ในกัปที่ ๕๐๐ นับจากภัทรกัปนี้ไป
ได้เป็นพระเจ้าจักรพรรดิผู้มีชื่อเสียงถึง ๔ ชาติ
สมบูรณ์ด้วยรัตนะ ๗ ประการ ทรงเป็นใหญ่ในทวีปทั้ง ๔
Paṭisambhidā catasso vimokhā pi ca aṭṭh’ ime /
chaḍabhiññā sacchikatā kataṃ buddhassa sāsanan ti. // ApTha_1,5. //
[๔๔๐] คุณวิเศษเหล่านี้ คือ ปฏิสัมภิทา ๔ วิโมกข์ ๘
และอภิญญา ๖ ข้าพเจ้าได้ทำให้แจ้งแล้ว
คำสั่งสอนของพระพุทธเจ้า ข้าพเจ้าก็ได้ทำสำเร็จแล้ว ดังนี้
Itthaṃ sudaṃ āyasmā Puṇṇomantāniputtothero imā gāthāyo abhāsitthāti.
ได้ทราบว่า ท่านพระปุณณมันตานีบุตรเถระได้ภาษิตคาถาเหล่านี้ ด้วยประการฉะนี้
Puṇṇo Mantāṇiputtattherassa apadānaṃsamattaṃ.
ปุณณมันตานีปุตตเถราปทานที่ ๕ จบ
6. Upāli
๖. อุปาลิเถราปทาน [ประวัติในอดีตชาติของพระอุบาลีเถระ (พระอุบาลีเถระ เมื่อจะประกาศประวัติในอดีตชาติของตน จึงกล่าวว่า)]
Naṅgare Haṃsavatiyā Sujāto nāma brāhmaṇo /
asītikoṭinicayo pahūtadhanadhaññavā. // ApTha_1,6. //
[๔๔๑] ข้าพเจ้าเป็นพราหมณ์มีนามว่าสุชาตะ
ในกรุงหงสวดี มีกองทรัพย์ ๘๐ โกฏิ
มีทรัพย์และข้าวเปลือกเป็นอันมาก
Ajjhāyako mantadharo tiṇṇaṃ vedānapāragū /
lakkhaṇe itibhāse ca saddhamme pāramiṅgato. // ApTha_1,6. //
[๔๔๒] เป็นผู้คงแก่เรียน ทรงมนตร์
จบไตรเพท สำเร็จในคัมภีร์พยากรณ์ลักษณะ
คัมภีร์อิติหาสะ และไตรเพท อันเป็นธรรมของตน
Paribbājā ekasikhā Gotamabuddhasāvakā /
carakā tāpasā c’ eva caranti mahiyā tadā // ApTha_1,6. //
[๔๔๓] ครั้งนั้น เหล่าปริพาชกผู้มีผมปอยเดียว
สาวกของพระพุทธเจ้าผู้เป็นเชื้อสายพระอาทิตย์
และเหล่าดาบสผู้เที่ยวสัญจร
พากันท่องเที่ยวไปบนพื้นแผ่นดิน
‘Te pi maṃ parivārenti’ brāhmaṇo vissuto iti; /
bahujjano maṃ pūjeti nāhaṃ pūjemi kañcinaṃ. // ApTha_1,6. //
[๔๔๔] แม้พวกเขาก็พากันห้อมล้อมข้าพเจ้า
ด้วยสำคัญว่า เป็นพราหมณ์ มีชื่อเสียง
ชนจำนวนมากพากันบูชาข้าพเจ้า แต่ข้าพเจ้าไม่บูชาใครๆ
Pūjārahaṃ na passāmi mānatthaddho ahaṃ tadā /
buddho ti vacanaṃ natthi tāva nuppajjate jino. // ApTha_1,6. //
[๔๔๕] ครั้งนั้น ข้าพเจ้าไม่เห็นใครว่าเป็นผู้ที่ควรบูชา จึงถือตัวจัด
พระชินเจ้ายังไม่เสด็จอุบัติขึ้นมาตราบใด
คำว่า พุทธะ ก็ยังไม่มีตราบนั้น
Accayena ahorattaṃ Padumuttaranāyako /
sabbaṃ tamaṃ vinodetvā loke uppajji cakkhumā. // ApTha_1,6. //
[๔๔๖] เมื่อวันคืนล่วงไป พระผู้มีพระภาคพระนามว่าปทุมุตตระ
ทรงเป็นผู้นำ ผู้มีพระจักษุ
เสด็จอุบัติขึ้นมาบรรเทาความมืดทั้งปวงในโลก
Vitthārike bahujaññe puthubhūte ca sāsane /
upāgami tadā buddho naṅgaraṃ Haṃsasavhayaṃ. // ApTha_1,6. //
[๔๔๗] เมื่อศาสนาแผ่ไปกว้างขวาง มีท่านผู้รู้มากและเป็นปึกแผ่น
ครั้งนั้น พระพุทธเจ้าได้เสด็จเข้าไปยังกรุงหงสวดี
(038) Parūpatthā*ya so buddho*dhammaṃ desesi cakkhumā /
tena kālena parisā samantā yojanaṃ tadā. // ApTha_1,6. //
[๔๔๘] ครั้งนั้น พระพุทธเจ้าผู้มีพระจักษุพระองค์นั้น
ได้ทรงแสดงธรรมเป็นประโยชน์แก่พระบิดา
มีชุมนุมชนอยู่โดยรอบตลอดหนึ่งโยชน์ ตามเวลานั้น
Sammato manujānaṃ so Sunando nāma tāpaso /
yāvatā buddhaparisā puppheh’ acchādayī tadā. // ApTha_1,6. //
[๔๔๙] ครั้งนั้น สุนันทดาบสได้รับสมมติจากหมู่ชน(ว่าเป็นเลิศ)
ได้ใช้ดอกไม้บังแดดทั่วพุทธบริษัท
Catusaccaṃ pakāsento seṭṭhe va pupphamaṇḍape /
koṭisatasahassānaṃ dhammābhisamayo ahu. // ApTha_1,6. //
[๔๕๐] เมื่อพระพุทธเจ้าทรงประกาศสัจจะ ๔
ณ มณฑปดอกไม้ที่งดงาม
เหล่าสัตว์ประมาณ ๑๐๐,๐๐๐ โกฏิได้บรรลุธรรม
Sattarattindivaṃ buddho vassitvā dhammavuṭṭhiyā /
aṭṭhame divase patte Sunandaṃ kittayi jino. // ApTha_1,6. //
[๔๕๑] พระพุทธเจ้าทรงบันดาลหยาดฝนคือพระธรรม
ให้ตกลงตลอดทั้ง ๗ คืน ๗ วัน
พอถึงวันที่ ๘ พระชินเจ้าก็ได้ทรงพยากรณ์สุนันทดาบสว่า
Devaloke manusse vā saṃsaranto ayaṃ bhave /
sabbesaṃ pavaro hutvā bhaveussaṃsarissati. // ApTha_1,6. //
[๔๕๒] ท่านผู้นี้ เมื่อเวียนว่ายตายเกิดในเทวโลกหรือมนุษยโลก
ก็จักเป็นผู้ประเสริฐกว่าใครทั้งหมด
จักเวียนว่ายตายเกิดในภพทั้งหลาย
Kappasatasahassamhi Okkākakulasambhavo /
Gotamo nāma gottena satthā loke bhavissati. // ApTha_1,6. //
[๔๕๓] ในกัปที่ ๑๐๐,๐๐๐ (นับจากกัปนี้ไป)
พระศาสดาทรงพระนามว่าโคดม ตามพระโคตร
ทรงสมภพในราชสกุลโอกกากราช จักอุบัติขึ้นในโลก
Tassa dhammesu dāyādo oraso dhammanimmito /
Mantāṇiputto Puṇṇo ti hessati satthu sāvako. // ApTha_1,6. //
[๔๕๔] ท่านผู้นี้จักเป็นบุตรของนางมันตานี มีนามว่าปุณณะ
เป็นธรรมทายาท เป็นโอรสที่ธรรมเนรมิต
จักเป็นสาวกของพระศาสดาพระองค์นั้น
Evaṃ kittayi sambuddho Sunandaṃ tāpasaṃ tadā /
hāsayanto janaṃ sabbaṃ dassayanto sakaṃ balaṃ. // ApTha_1,6. //
[๔๕๕] ครั้งนั้น พระสัมมาสัมพุทธเจ้า
ทรงพยากรณ์สุนันทดาบสอย่างนี้แล้ว
ทำให้ประชาชนทั้งปวงร่าเริง ทรงแสดงกำลังของพระองค์
Katañjalī namassanti Sunandaṃ tāpasaṃ tadā /
buddhe kāraṃ karitvāna sodhesi gatim attano. // ApTha_1,6. //
[๔๕๖] ครั้งนั้น ประชาชนประนมมือไหว้สุนันทดาบส
แต่สุนันทดาบสครั้นทำสักการะในพระพุทธเจ้าแล้ว
ก็ได้ชำระคติ(กำเนิด)ของตนให้บริสุทธิ์หมดจด
Tattha me ahu saṅkappo sutvāna munino vacaṃ /
aham pi kāraṃ karissāmi yathā passāmi Gotamaṃ. // ApTha_1,6. //
[๔๕๗] เพราะข้าพเจ้าได้ฟังพระดำรัสของพระมุนี ณ ที่นั้น
จึงได้มีความดำริว่า เราจักสั่งสมบุญ
โดยประการที่จะได้พบพระผู้มีพระภาคพระนามว่าโคดม
Evāhaṃ cintayitvāna kiriyaṃ cintayiṃ mamaṃ /
kyāhaṃ kammaṃ ācarāmi puññakkhette anuttare. // ApTha_1,6. //
[๔๕๘] ครั้นข้าพเจ้าคิดอย่างนี้แล้ว ก็คิดถึงกิจที่เราควรทำว่า
เราจะบำเพ็ญบุญกรรมเช่นไร ในเนื้อนาบุญที่ยอดเยี่ยม
Ayaṃ ca pāṭhiko bhikkhu sabbapāṭhikasāsane /
vinaye agganikkhitto taṃ ṭhānaṃ patthaye ahaṃ. // ApTha_1,6. //
[๔๕๙] บรรดาภิกษุผู้เป็นนักสวดทั้งหมดในศาสนา
ภิกษุรูปนี้เป็นนักสวดรูปหนึ่ง
ได้รับแต่งตั้งเป็นผู้เลิศในทางวินัย
ตำแหน่งนั้นข้าพเจ้าปรารถนา แล้ว
Idaṃ me amitaṃ bhogaṃ akkhobhaṃ sāgarūpamaṃ /
tena bhogena buddhassa ārāmaṃ māpaye ahaṃ. // ApTha_1,6. //
[๔๖๐] โภคสมบัติของข้าพเจ้านี้นับประมาณมิได้
เปรียบดังห้วงน้ำที่ไม่มีอะไรๆ ทำให้กระเพื่อมได้ (นับไม่ได้)
ข้าพเจ้าได้จ่ายโภคสมบัตินั้นสร้างอารามถวายพระพุทธเจ้า
Sobhanaṃ nāma ārāmaṃ naṅgarassa puratthato /
katvā satasahassena saṅghārāmaṃ amāpayiṃ. // ApTha_1,6. //
[๔๖๑] ข้าพเจ้าจ่ายทรัพย์หนึ่งแสนซื้อสวนชื่อว่าโสภณะ
ด้านทิศตะวันออกนคร สร้างให้เป็นสังฆาราม
(039) Kūṭāgāre ca pāsāde maṇḍape kammiye guhā /
caṅkame sukate katvā saṅghārāmaṃ amāpayiṃ. // ApTha_1,6. //
[๔๖๒] ข้าพเจ้าได้สร้างเรือนยอด ปราสาท มณฑป
เรือนโล้น ถ้ำ และที่จงกรมไว้ในสังฆารามอย่างดี
Jantāgharaṃ aggisālaṃ adho udakamālakaṃ /
nahānagharaṃ māpayitvā bhikkhusaṅghass’ adās’ ahaṃ. // ApTha_1,6. //
[๔๖๓] ข้าพเจ้าได้สร้างเรือนไฟ โรงไฟ
โรงน้ำ และห้องอาบน้ำ ถวายแด่หมู่ภิกษุ
Āsandiyo pīṭhake ca paribhoge ca bhājane /
ārāmikañ ca bhesajjaṃ sabbam etaṃ adās’ ahaṃ. // ApTha_1,6. //
[๔๖๔] ข้าพเจ้าได้ถวายเก้าอี้นอน ตั่ง
ภาชนะสำหรับใช้สอย คนวัด และเภสัชนั้นครบทุกอย่าง
Ārakkhaṃ paṭṭhapetvāna pākāraṃ kārayiṃ daḷhaṃ /
mā naṃ koci viheṭhesi santacittāna tādinaṃ. // ApTha_1,6. //
[๔๖๕] ข้าพเจ้าได้จัดตั้งอารักขาไว้ ให้สร้างกำแพงอย่างมั่นคง
ด้วยหวังว่า ใครๆ อย่าได้รบกวนอารามแห่งนั้น
ของท่านผู้มีจิตสงบ ผู้คงที่เลย
Āvāsasatasahassena saṅghārāmaṃ amāpayiṃ /
vepullataṃ pāpayitvā sambuddhaṃ upanāmayiṃ. // ApTha_1,6. //
[๔๖๖] ข้าพเจ้าได้จ่ายทรัพย์หนึ่งแสนสร้างที่อยู่ไว้ในสังฆาราม
ครั้นให้สร้างเสร็จสมบูรณ์แล้ว จึงน้อมถวายพระสัมมาสัมพุทธเจ้าว่า
Niṭṭhāpito mayārāmo sampaṭiccha tuvaṃ muni /
niyyātessāmi te vīra adhivāsehi cakkhumā. // ApTha_1,6. //
[๔๖๗] ข้าแต่พระมุนี ข้าพระองค์สร้างอารามเสร็จเรียบร้อยแล้ว
ขอพระองค์ทรงรับเถิด ข้าแต่พระธีรเจ้าผู้มีพระจักษุ
ข้าพระองค์ขอมอบถวายแด่พระองค์ ขอพระองค์ทรงรับเถิด
Padumuttaro lokavidū āhutīnaṃ paṭiggaho /
mama saṅkappam aññāya adhivāsesi nāyako. // ApTha_1,6. //
[๔๖๘] พระพุทธเจ้าพระนามว่าปทุมุตตระ
ผู้ทรงรู้แจ้งโลก ผู้สมควรรับเครื่องบูชา ทรงเป็นผู้นำ
ทราบความดำริของข้าพเจ้าแล้ว จึงทรงรับไว้
Adhivāsanam aññāya sabbaññussa mahesino /
bhojanaṃ paṭiyādetvā kālam ārocayiṃ ahaṃ. // ApTha_1,6. //
[๔๖๙] ข้าพเจ้าทราบการรับของพระสัพพัญญู
ผู้แสวงหาพระคุณอันยิ่งใหญ่
จึงตระเตรียมโภชนาหารแล้ว ไปกราบทูลภัตตกาล
Ārocitamhi kālamhi Padumuttaranāyako /
khīṇāsavasahassehi ārāmaṃ me upāgami. // ApTha_1,6. //
[๔๗๐] เมื่อข้าพเจ้ากราบทูลภัตตกาลแล้ว
พระพุทธเจ้าพระนามว่าปทุมุตตระ ผู้ทรงเป็นผู้นำ
พร้อมด้วยพระขีณาสพ ๑,๐๐๐ รูป
ได้เสด็จมาสู่อารามของข้าพเจ้า
Nisinnaṃ kālam aññāya annapānena tappayiṃ /
bhuttāviṃkālam aññāya idaṃ vacanam abraviṃ: // ApTha_1,6. //
[๔๗๑] ข้าพเจ้าทราบเวลาที่พระองค์ประทับนั่งเรียบร้อยแล้ว
จึงอังคาสให้อิ่มหนำ
ทราบเวลาที่เสวยเสร็จเรียบร้อยแล้ว จึงได้กราบทูลคำนี้ว่า
‘Kīto satasahassena tattaken’ eva kārito /
Sobhano nāma ārāmo sampaṭiccha tuvaṃ mune.' // ApTha_1,6. //
[๔๗๒] อารามชื่อโสภณะข้าพระองค์จ่ายทรัพย์หนึ่งแสนซื้อมา
ได้สร้างจนเสร็จเรียบร้อยด้วยทรัพย์จำนวนเท่านั้นเช่นกัน
ข้าแต่พระมุนี ขอพระองค์ทรงรับเถิด
Iminārāmadānena cetanāpaṇidhīhi ca /
bhave nibbattamāno 'haṃ labhāmi mama patthitaṃ. // ApTha_1,6. //
[๔๗๓] ด้วยการถวายพระอารามแห่งนี้และด้วยการตั้งเจตนาไว้มั่น
เมื่อข้าพระองค์บังเกิดในภพ
ขอจงได้สิ่งที่ข้าพระองค์ปรารถนาเถิด
Paṭiggahetvā sambuddho saṅghārāmaṃ sumāpitaṃ /
bhikkhusaṅghe nisīditvā idaṃ vacanam abravi. // ApTha_1,6. //
[๔๗๔] พระสัมมาสัมพุทธเจ้าทรงรับสังฆาราม
ที่ข้าพเจ้าสร้างเสร็จเรียบร้อยแล้ว
ประทับนั่งท่ามกลางหมู่ภิกษุแล้ว ได้ตรัสพระดำรัสนี้ว่า
"Yo so buddhassa pādāsi saṅghārāmaṃ sumāpitaṃ /
tam ahaṃ kittayissāmi; suṇotha mama bhāsato: // ApTha_1,6. //
[๔๗๕] เราจักพยากรณ์ผู้ที่ได้ถวายสังฆาราม
ซึ่งสร้าง(กุฏิ ที่เร้น มณฑป ปราสาท เรือนโล้น และกำแพงเป็นต้น)
เสร็จเรียบร้อยแล้วแด่พระพุทธเจ้า
ท่านทั้งหลายจงฟังเรากล่าวเถิด
(040) Hatthī-assā-rathā-pattī senā ca caturaṅginī /
parivāressant’ imaṃ niccaṃ saṅghārāmass’ idaṃ phalaṃ. // ApTha_1,6. //
[๔๗๖] กองทัพ ๔ เหล่า คือ พลช้าง พลม้า
พลรถ และพลเดินเท้า จะแวดล้อมผู้นี้เป็นนิตย์
นี้เป็นผลแห่งการถวายสังฆาราม
Saṭṭhiṃ turiyasahassāni bheriyo samalaṅkatā /
parivāressant’ imaṃ niccaṃ saṅghārāmass’ idan phalaṃ. // ApTha_1,6. //
[๔๗๗] เครื่องดนตรี ๖๐,๐๐๐ ชิ้น
กลองที่ประดับตกแต่งสวยงาม จะแวดล้อมผู้นี้เป็นนิตย์
นี้เป็นผลแห่งการถวายสังฆาราม
Chalāsītisahassāni nāriyo samalaṅkatā /
vicittavatthābharaṇā āmuttamaṇikuṇḍalā. // ApTha_1,6. //
[๔๗๘] สาวรุ่น ๘๖,๐๐๐ นาง ผู้ประดับตกแต่งสวยงาม
สวมใส่ผ้าอาภรณ์อย่างงดงาม ห้อยตุ้มหูแก้วมณี
Āḷārāpamhā hasulā susaññā tanumajjhimā /
parivāressant’ imaṃ niccaṃ saṅghārāmass’ idaṃ phalaṃ. // ApTha_1,6. //
[๔๗๙] มีหน้ากลมโต มีปกติร่าเริง รูปร่างงาม
เอวเล็กเอวบาง จักแวดล้อมผู้นี้เป็นนิตย์
นี้เป็นผลแห่งการถวายสังฆาราม
Tiṃsakappasahassāni devaloke ramissati /
sahassakkhattuṃ devindo devarajjaṃ karissati. // ApTha_1,6. //
[๔๘๐] ผู้นี้จักรื่นรมย์ในเทวโลกตลอด ๓๐,๐๐๐ กัป
จักเป็นจอมเทพครองเทวสมบัติ ๑,๐๐๐ ชาติ
Devarājena pattabbaṃ sabbaṃ paṭilabhissati /
anūnabhogo hutvāna devarajjaṃ karissati. // ApTha_1,6. //
[๔๘๑] จักได้สิ่งของทุกอย่างที่ท้าวเทวราชจะพึงได้
เป็นผู้มีโภคทรัพย์ไม่รู้จักพร่อง ครองเทวสมบัติ
Sahassakkhattuṃ cakkavatti rājā raṭṭhe bhavissati /
pathavyā rajjaṃ vipulaṃ gaṇanāto asaṅkhiyaṃ. // ApTha_1,6. //
[๔๘๒] จักเป็นพระเจ้าจักรพรรดิในแว่นแคว้น ๑,๐๐๐ ชาติ
เป็นพระเจ้าประเทศราชอันไพบูลย์นับชาติไม่ถ้วน
Kappasatasahassamhi Okkākakulasambhavo /
Gotamo nāma gottena satthā loke bhavissati. // ApTha_1,6. //
[๔๘๓] ในกัปที่ ๑๐๐,๐๐๐ กัป
พระศาสดาพระนามว่าโคดม ตามพระโคตร
ทรงสมภพในราชสกุลโอกกากราช จักอุบัติขึ้นในโลก
Tassa dhammesu dāyādo oraso dhammanimmito /
Upāli nāma nāmena hessati satthu sāvako. // ApTha_1,6. //
[๔๘๔] ท่านผู้นี้จักมีนามว่าอุบาลี
เป็นธรรมทายาท เป็นโอรสที่ธรรมเนรมิต
เป็นสาวกของพระศาสดาพระองค์นั้น
Vinaye pāramippatto ṭhānāṭhāne ca kovido /
jinasāsanaṃ dhārento viharissat’ anāsavo." // ApTha_1,6. //
[๔๘๕] จักถึงความสำเร็จในวินัย เป็นผู้ฉลาดในฐานะและมิใช่ฐานะ
ดำรงศาสนาของพระชินเจ้าไว้ได้ อยู่อย่างผู้ไม่มีอาสวะ
Sabbam etaṃ abhiññāya Gotamo Sakyapuṅgavo /
bhikkhusaṅghe nisīditvā etadagge ṭhapessati. // ApTha_1,6. //
[๔๘๖] พระผู้มีพระภาคผู้โคดมศากยะผู้ประเสริฐ
ทรงทราบความนั้นทั้งหมดแล้ว
ประทับนั่งในท่ามกลางหมู่ภิกษุ
จักทรงตั้ง(อุบาลี)ไว้ในเอตทัคคะ
Aparimeyy’ upādāya patthemi tava sāsanaṃ /
so me attho anuppatto sabbasaṃyojanakkhayo. // ApTha_1,6. //
[๔๘๗] ข้าพระองค์ปรารถนาศาสนาของพระองค์
เริ่มต้นตั้งแต่(หลายแสน)กัปที่นับมิได้
ข้าพระองค์ได้บรรลุประโยชน์นั้น
ทั้งได้บรรลุความสิ้นสังโยชน์ทั้งปวงตามลำดับ
Yathā sūlāvuto poso rājadaṇḍena tajjito /
sūle sātaṃ na vindanto parimuttiṃ 'va icchati. // ApTha_1,6. //
[๔๘๘] คนถูกคุกคามด้วยพระราชอาญา
ถูกเสียบไว้ที่หลาวแล้ว ไม่ได้ความสำราญที่หลาว
ต้องการแต่จะหลุดพ้นไปอย่างเดียว ฉันใด
Tath’ evāhaṃ mahāvīra bhavadaṇḍena tajjito /
kammasūlāvuto santo pipāsāvedanāṭṭito. // ApTha_1,6. //
[๔๘๙] ข้าแต่พระองค์ผู้มีความเพียรมาก
ข้าพระองค์ก็ฉันนั้นเหมือนกัน
ถูกคุกคามด้วยอาชญาคือภพ ถูกเสียบไว้ที่หลาวคือกรรม
ถูกเวทนาคือความกระหายบีบคั้นแล้ว
Bhave sātaṃ na vindāmi ḍayhanto tīhi aggihi /
parimuttiṃ gavesāmi yathāpi rājadaṇḍito. // ApTha_1,6. //
[๔๙๐] ไม่ประสบความสำราญในภพ
ถูกไฟ ๓ กอง แผดเผาอยู่ แสวงหาอุบายรอดพ้น
ดุจคนแสวงหาอุบายรอดพ้นจากพระราชอาญา ฉะนั้น
(041) *Yathā visādo puri*so visena paripīḷito /
agadaṃ so gaveseyya visaghātāy’ upāyaso. // ApTha_1,6. //
[๔๙๑] คนดื่มยาพิษ ถูกยาพิษบีบคั้น
เขาจึงแสวงหายากำจัดยาพิษ
Gavesamāno passeyya agadaṃ visaghātakaṃ /
tam pivitvā sukhī assa visamhā parimuttiyā. // ApTha_1,6. //
[๔๙๒] เมื่อแสวงหา จึงได้พบยากำจัดยาพิษ
ดื่มยานั้นแล้วก็มีความสุข เพราะรอดพ้นจากยาพิษ ฉันใด
Tath’ evāhaṃ mahāvīra yathā visahato naro /
sampīḷito *avijjāya saddhammāgadaṃ* es'ahaṃ. // ApTha_1,6. //
[๔๙๓] ข้าแต่พระองค์ผู้มีความเพียรมาก
ข้าพระองค์ก็เป็นเหมือนคนถูกยาพิษทำร้าย
ถูกอวิชชาบีบคั้น จึงแสวงหายาคือพระสัทธรรม
Dhammāgadhaṃ gavesanto addakkhiṃ Sākyasāsanaṃ /
aggasabbosadhānaṃ taṃ sabbasallavinodanaṃ. // ApTha_1,6. //
[๔๙๔] เมื่อแสวงหายาคือพระธรรมก็ได้พบศาสนาของพระศากยะ
ศาสนานั้นเป็นยาชั้นเลิศกว่ายาทุกขนาน
สำหรับบรรเทาลูกศรทุกชนิด
Dhammosadhaṃ pivitvāna visaṃ sabbaṃ samūhaniṃ /
ajarāmaraṃ sītibhāvaṃ nibbānaṃ passayiṃ ahaṃ. // ApTha_1,6. //
[๔๙๕] ข้าพระองค์ดื่มธรรมโอสถแล้วก็ถอนพิษได้ทั้งหมด
ข้าพระองค์ได้สัมผัสพระนิพพาน ซึ่งไม่แก่ ไม่ตาย
เป็นภาวะเย็นสนิท
Yathā bhūtaṭṭito poso bhūtaggāhena pīḷito /
bhūtavejjaṃ gaveseyya bhūtasmā parimuttiyā. // ApTha_1,6. //
[๔๙๖] คนถูกผีคุกคาม ถูกผีสิงบีบคั้น
พึงแสวงหาหมอผี เพื่อรอดพ้นจากผี
Gavesamāno passeyya bhūtavijjāsu kovidaṃ /
tassa so vihaññe bhūtaṃ samūlañ ca vināsaye. // ApTha_1,6. //
[๔๙๗] เมื่อแสวงหา ก็ได้พบหมอผีผู้ฉลาดในวิชาไล่ผี
หมอผีนั้นจึงขับไล่ผีให้คนนั้น
และทำผีพร้อมทั้งต้นเหตุให้พินาศ ฉันใด
Tath’ evāhaṃ mahāvīra tamaggāhena pīḷito /
ñāṇalokaṃ gavesāmi tamato parimuttiyā. // ApTha_1,6. //
[๔๙๘] ข้าแต่พระองค์ผู้มีความเพียรมาก
ข้าพระองค์ก็ฉันนั้นเหมือนกัน
ถูกผีคือความมืด(คือกิเลส)เบียดเบียน
จึงแสวงหาแสงสว่างคือญาณเพื่อรอดพ้นจากความมืด
Ath’ addasaṃ Sakyamuniṃ kilesatamasodhanaṃ /
so me tamaṃ vinodesi bhūtavejjo va bhūtikaṃ. // ApTha_1,6. //
[๔๙๙] ต่อมา ข้าพระองค์ได้พบพระศากยมุนีผู้ชำระความมืดคือกิเลส
พระศากยมุนีนั้น ทรงบรรเทาความมืดให้ข้าพระองค์
ดุจหมอผีขับไล่ผีไป ฉะนั้น
Saṃsārasotaṃ sañchindiṃ taṇhāsotaṃ nivārayiṃ; /
bhavaṃ ugghāṭayiṃ sabbaṃ bhūtavejjo va mūlato. // ApTha_1,6. //
[๕๐๐] ข้าพระองค์ได้ตัดกระแสการเวียนว่ายตายเกิดแล้ว
ห้ามกระแสแห่งตัณหาได้ ถอนภพขึ้นได้หมดสิ้น
ดุจหมอผีขับไล่ผีไปพร้อมทั้งต้นเหตุ ฉะนั้น
Garuḷo yathā opatti pannagaṃ bhakkham attano /
samantāyojanasataṃ vikkhobheti mahāsaraṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๐๑] พญาครุฑโฉบลงจับนาคซึ่งเป็นภักษาของตน
ย่อมทำน้ำในสระใหญ่ให้กระเพื่อมถึง ๑๐๐ โยชน์ โดยรอบ
Pannagaṃ so gahetvāna adhosīsaṃ viheṭhayaṃ /
ādāya so pakkamati yena kāmaṃ vihaṅgamo. // ApTha_1,6. //
[๕๐๒] ครั้นพญาครุฑนั้นจับนาคได้แล้ว เบียดเบียนนาค ให้ห้อยหัวลง
มันจับนาคพาบินไปได้ตามความปรารถนา ฉันใด
Tath’ evāhaṃ mahāvīra yathāpi Garuḷo balī /
asaṅkhataṃ gavesanto dose vikkhālayiṃ ahaṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๐๓] ข้าแต่พระองค์ผู้มีความเพียรมาก
ข้าพระองค์ก็เหมือนพญาครุฑที่มีพลัง
แสวงหาอสังขตธรรม ได้ชำระโทษทั้งหลายแล้ว
Diṭṭho ahaṃ dhammavaraṃ santipadam anuttaraṃ /
ādāya viharām’ etaṃ Garuḷo pannagaṃ yathā. // ApTha_1,6. //
[๕๐๔] ข้าพระองค์ได้เห็นธรรมอันประเสริฐ
จึงยึดถือเอาสันติบท อันยอดเยี่ยมนี้อยู่
ดุจพญาครุฑจับนาคไป ฉะนั้น
Āsāvatī nāma latā jātā cittalatāvane /
tassā vassasahassena ekaṃ nibbattate phalaṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๐๕] เถาวัลย์ชื่ออาสาวดี เกิดในสวนจิตรลดาแล้ว
ล่วงไป ๑,๐๐๐ ปี เถาวัลย์นั้นจึงจะเกิดผลผลหนึ่ง
(042) Taṃ devā payirupāsanti tāva dūraphalaṃ satiṃ /
devānaṃ sā piyā evaṃ āsāvati latuttamā. // ApTha_1,6. //
[๕๐๖] เทพทั้งหลาย เข้าไปนั่งเฝ้าเถาวัลย์ชื่ออาสาวดีนั้น
เมื่อกาลนานๆ จะมีผลสักคราว
เถาวัลย์ชื่ออาสาวดีนั้นเป็นเถาวัลย์ชั้นสูงสุด
เป็นที่รักใคร่ของเหล่าเทวดาอย่างนี้
Satasahassaṃ upādāya tāhaṃ paricare muniṃ /
sāyaṃpātaṃ namassāmi devā āsāvatiṃ yathā. // ApTha_1,6. //
[๕๐๗] นับได้ ๑๐๐,๐๐๐ ปี (นับจากกัปนี้ไป)
ข้าพระองค์จึงจะได้ปรนนิบัติพระมุนีนั้นนอบน้อมทั้งเช้าเย็น
ดุจเหล่าเทวดาได้เข้าไปเฝ้าเถาวัลย์ชื่ออาสาวดีทั้งเช้าเย็น ฉะนั้น
Avañjhā pāricariyā amoghā ca namassanā /
dūrāgatam pi maṃ santaṃ khaṇo maṃ na virādhayi. // ApTha_1,6. //
[๕๐๘] การปรนนิบัติ(พระพุทธเจ้า)ไม่เป็นหมัน(เปล่าประโยชน์)
และการนอบน้อมก็ไม่เปล่าประโยชน์
ถึงข้าพระองค์จะมาจากที่ไกล
ขณะ ก็มิได้ล่วงเลยข้าพระองค์ไป
Paṭisandhiṃ na passāmi vicinanto bhave ahaṃ /
nirupadhi vippamutto upasanto carām’ ahaṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๐๙] ข้าพระองค์ค้นหาการถือปฏิสนธิในภพก็ไม่เห็น
เพราะข้าพระองค์ไม่มีอุปธิ หลุดพ้นแล้ว(จากกิเลสทั้งปวง)
มีจิตสงบระงับเที่ยวไป
Yathāpi padumaṃ nāma sūraraṃsena pupphati /
tath’ evāhaṃ mahāvīra buddharaṃsena pupphito. // ApTha_1,6. //
[๕๑๐] ธรรมดาดอกปทุมพอได้สัมผัสแสงดวงอาทิตย์
ก็แย้มบานทุกเมื่อ ฉันใด
ข้าแต่พระองค์ผู้ทรงมีความเพียรมาก
ข้าพระองค์ก็ฉันนั้นบานแล้ว(คือสำเร็จมรรคผลนิพพาน)
เพราะรัศมีแห่งพระพุทธเจ้า
Yathā balākayonimhi na vijjati pumā sadā /
meghesu gajjamānesu gabbhaṃ gaṇhanti tā sadā. // ApTha_1,6. //
[๕๑๑] ในกำเนิดนกยาง ย่อมไม่มีนกยางตัวผู้ในกาลทุกเมื่อ
เมื่อเมฆฝนคำรน(เมื่อฟ้าร้อง)
นกยางตัวเมียจึงจะตั้งครรภ์ได้ ในกาลทั้งปวง
Ciram pi gabbhaṃ dhārenti yāva megho na gajjati /
bhārato parimuccanti yadā megho pavassati. // ApTha_1,6. //
[๕๑๒] นกยางตัวเมียเหล่านั้นจะตั้งครรภ์อยู่นาน
ตราบเท่าที่เมฆฝนยังไม่คำราม
พวกมันจะพ้นจากภาระ(จะออกไข่)
ได้ก็ต่อเมื่อเมฆฝนตกลงมา ฉันใด
Padumuttarabuddhassa dhammameghena gajjato /
saddena dhammameghassa dhammagabbhaṃ agaṇhi'haṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๑๓] ข้าพระองค์ก็ฉันนั้น เมื่อพระพุทธเจ้าพระนามว่าปทุมุตตระ
ทรงคำรนด้วยเมฆฝนคือพระธรรม
ก็ได้ตั้งครรภ์คือธรรม ด้วยเสียงแห่งเมฆฝนคือธรรม
Satasahassaṃ upādāya puññagabbhaṃ dharem ahaṃ /
nappamuccāmi bhārato dhammamegho na gajjati. // ApTha_1,6. //
[๕๑๔] ใช้เวลาตั้ง ๑๐๐,๐๐๐ กัป
ข้าพระองค์ จึงจะได้ตั้งครรภ์คือบุญ
ข้าพระองค์ยังไม่พ้นจากภาระ
ตราบเท่าที่เมฆฝนคือพระธรรมยังไม่คำรน
Yadā tuvaṃ Sakyamuni ramme Kapilavatthave /
gajjasi dhammameghena bhārato parimucc' ahaṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๑๕] ข้าแต่พระศากยมุนี พระองค์ทรงคำรน
ด้วยเมฆฝนคือพระธรรมในกรุงกบิลพัสดุ์ที่น่ารื่นรมย์ในกาลใด
ในกาลนั้นข้าพระองค์ก็จะพ้นจากภาระ
Suññataṃ animittañ ca tathāpaṇihitam pi ca /
caturo ca phale sabbe dhamme 'va vijaṭāy' ahaṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๑๖] ธรรมแม้นั้น คือ สุญญตวิโมกข์ อนิมิตตวิโมกข์
อัปปณิหิตวิโมกข์ และผล ๔ ทั้งปวง
ข้าพระองค์ก็ได้บรรลุแล้ว
Dutiyabhāṇavāraṃ.
ภาณวารที่ ๒ จบ
Aparimeyy’ upādāya patthe*mi ta*va sāsanaṃ /
so me attho anuppatto santiṃ padam anuttaraṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๑๗] ข้าพระองค์ปรารถนาคำสอนของพระองค์นานจนนับกัปไม่ได้
ข้าพระองค์ได้บรรลุประโยชน์นั้นแล้ว
ทั้งได้สันติบท อันยอดเยี่ยมตามลำดับ
(043) Vinaye pāramiṃ patto yathā pi pāṭhiko isi /
na me samasamo atthi dhāremi sāsanaṃ ahaṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๑๘] ข้าพระองค์ถึงความสำเร็จในวินัย
เป็นเหมือนภิกษุผู้แสวงคุณผู้มีชื่อเสียง
ไม่มีภิกษุรูปอื่นจะเสมอเหมือนข้าพระองค์
ข้าพระองค์ทรงจำคำสั่งสอนไว้ได้
Vinaye khandhake cāpi tikacchede 'va pañcake /
ettha me vimati n’ atthi akkhare vyañjane pi vā. // ApTha_1,6. //
[๕๑๙] ในวินัยปิฎกทั้งสิ้นนี้ คือ ในวินัย ในขันธกะ
ในปริจเฉท ๓ (คือ ในสังฆาทิเสส ๓ หมวด
และปาจิตตีย์ ๓ หมวด)
ในหมวดที่ ๕
14
ข้าพระองค์ไม่มีความสงสัยอักขระ(คือสระ)
หรือแม้ในพยัญชนะเลย
14.
หมายถึงปริวาร, ชื่อคัมภีร์พระวินัยปิฎก หมวดสุดท้ายใน ๕ หมวด คือ อาทิกัมมิกะ ปาจิตตีย์ มหาวรรค จูฬวรรค ปริวาร
Niggahe paṭikamme ca ṭhānāṭhāne ca kovido /
osāraṇe vuṭṭhāpane sabbaṭṭha pāramiṅgato. // ApTha_1,6. //
[๕๒๐] ข้าพระองค์ฉลาดในวิธีข่ม ในการกระทำคืน
ในฐานะที่ควรและฐานะที่ไม่ควร
ในการเรียกภิกษุผู้ถูกลงโทษกลับเข้าหมู่
และในการช่วยให้ภิกษุออกจากอาบัติ
ถึงความสำเร็จในการกระทำทางวินัยกรรมทุกอย่าง
Vinaye khandhake cāpi nikkhipitvā padaṃ ahaṃ /
ubhato viniveṭhetvā rasato osāreyy’ ahaṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๒๑] ข้าพระองค์ตั้งบทไว้ในวินัยและขันธกะ และขยายอุภโตวิภังค์
เรียก(ภิกษุผู้ถูกลงโทษ)กลับเข้าหมู่โดยกิจ(หน้าที่)
Niruttiyā ca kusalo atthānatthe ca kovido /
anaññātaṃ mayā n’ atthi ekaggo satthu sāsane. // ApTha_1,6. //
[๕๒๒] ข้าพระองค์เป็นผู้ฉลาดในนิรุตติศาสตร์
และฉลาดในประโยชน์และสิ่งมิใช่ประโยชน์
สิ่งที่ข้าพระองค์ไม่รู้ไม่มี
ข้าพระองค์เป็นผู้เลิศผู้หนึ่งในศาสนาของพระศาสดา
Rūpadakkho ahaṃ ajja Sakyaputtassa sāsane /
kaṅkhaṃ sabbaṃ vinodemi chindāmi sabbasaṃsayaṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๒๓] ในวันนี้ ข้าพระองค์มองเห็นรูปคดี
บรรเทาความสงสัยได้ทุกอย่าง ในศาสนาของพระศากยบุตร
ตัดความลังเลได้หมดสิ้น
Padaṃ anupadañ cāpi akkharañ cāpi vyañjanaṃ /
nidāne pariyosāne sabbattha kovido ahaṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๒๔] ข้าพระองค์เป็นผู้ฉลาดในฐานะทั้งปวง คือ บทหน้า
บทหลัง อักขระ พยัญชนะ คำเริ่มต้น และคำลงท้าย
Yathāpi rājā balavā niggaṇhitvā paran tape /
vijinitvāna saṅgāmaṃ naṅgaraṃ tattha māpaye. // ApTha_1,6. //
[๕๒๕] เหมือนอย่างพระราชาผู้มีพลัง
ทรงจับไพร่พลของพระราชาผู้เป็นปฏิปักษ์
ให้เดือดร้อน ชนะสงครามแล้ว รับสั่งให้สร้างนครไว้ในที่นั้น
Pākāraṃ parikhañ cāpi esikañ dvārakoṭṭhakaṃ /
aṭṭālake ca vividhe kāraye naṅgare bahū. // ApTha_1,6. //
[๕๒๖] พึงรับสั่งให้สร้างกำแพง รับสั่งให้ขุดคูรอบ ตั้งเสาระเนียด
สร้างซุ้มประตู สร้างป้อมต่างๆ ไว้ในนคร เป็นอันมาก
Siṅghāṭakaṃ caccarañ ca suvibhattantarāpaṇaṃ /
kārayeyya sabhaṃ tattha atthānatthaṃ vinicchayaṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๒๗] พึงรับสั่งให้สร้างถนนสี่แยก ทางแยก
ร้านตลาด จัดสรรไว้เป็นอย่างดี
สร้างศาลสถิตยุติธรรมเป็นที่ตัดสินคดีความไว้ในนครนั้น
Nigghāṭatthaṃ amittānaṃ chiddāchiddañ ca jānituṃ /
rakkhāya balakāyassa senāpaccam ṭhapeti so. // ApTha_1,6. //
[๕๒๘] เพื่อป้องกันอริราชศัตรู เพื่อจะรู้ช่องทาง(ดีร้าย)
เพื่อดูแลรักษากำลังพล พระราชาเจ้านครนั้น
จึงทรงแต่งตั้งแม่ทัพไว้
Ārakkhatthāya bhaṇḍassa nidhānakusalaṃ naraṃ /
‘mā me bhaṇḍaṃ vinassī’ ti bhaṇḍarakkhaṃ ṭhapeti so. // ApTha_1,6. //
[๕๒๙] เพื่อรักษาสิ่งของ พระองค์จึงทรงแต่งตั้งคนที่ฉลาด
ในการเก็บรักษาสิ่งของ ให้เป็นผู้รักษาสิ่งของ
ด้วยตั้งพระทัยว่า สิ่งของของเราอย่าเสียหายไปเลย
Māmako hoti yo rañño vuddhiṃ yassa ca icchati /
tassādhikaraṇaṃ deti mittassa paṭipajjituṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๓๐] ผู้ใดสมัครสมานกับพระราชา
และปรารถนาความเจริญรุ่งเรืองแก่พระราชา
พระราชาย่อมมอบหน้าที่แก่ผู้นั้น
เพื่อปฏิบัติตอบแทนต่อมิตร
Uppādesu nimittesu lakkhaṇesu ca kovidaṃ /
ajjhāyakaṃ mantadharaṃ porohicce ṭhapeti so. // ApTha_1,6. //
[๕๓๑] พระราชาพระองค์นั้น ย่อมทรงแต่งตั้งผู้ที่ฉลาดในลางบอกเหตุ
ในนิมิตและในลักษณะ
ผู้คงแก่เรียน ผู้ทรงมนตร์ ไว้ในตำแหน่งปุโรหิต
(044) Eteh’ aṅgehi sampanno khattiyo ti pavuccati /
sadā rakkhanti rājānaṃ cakkavāko va dukkhitaṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๓๒] พระราชาพระองค์นั้นทรงสมบูรณ์ด้วยองค์ประกอบเหล่านี้
พสกนิกรจึงขนานพระนามว่ากษัตริย์
เหล่าอำมาตย์จึงถวายการอารักขาพระราชาทุกเมื่อ
ดุจนกจักรพากเฝ้ารักษานกผู้ประสบทุกข์
Tath’ eva tvaṃ mahāvīra hatāmitto va khattiyo /
sadevakassa lokassa dhammarājā ti vuccati. // ApTha_1,6. //
[๕๓๓] ข้าแต่พระองค์ผู้มีความเพียรมาก พระองค์ก็ฉันนั้นเหมือนกัน
เป็นดุจกษัตริย์ ผู้ขจัดข้าศึกศัตรูได้แล้ว
ชาวโลกพร้อมทั้งเทวโลกจึงขนานพระนามว่าธรรมราชา
Titthiye nihanitvāna Mārañ cāpi sasenakaṃ /
tam andhakāraṃ vidhamitvā dhammanaṅgaraṃ amāpayi. // ApTha_1,6. //
[๕๓๔] พระองค์ทรงปราบเหล่าเดียรถีย์
ทรงกำจัดมารพร้อมทั้งเสนามาร
ทรงขจัดความมืดมนอนธการแล้ว ได้ทรงสร้างนครคือพระธรรมไว้
Sīlaṃ pākārikaṃ tattha ñāṇan te dvārakoṭṭhakaṃ /
saddhā te esikā dhīra dvārapālo 'va saṃvaro. // ApTha_1,6. //
[๕๓๕] ข้าแต่พระองค์ผู้มีความเพียร ในนครคือพระธรรมนั้น
พระองค์มีศีลเป็นปราการ มีพระญาณเป็นซุ้มประตู
มีศรัทธาเป็นเสาระเนียด และมีความสังวรเป็นนายประตู
Satipaṭṭhānam aṭṭālaṃ paññā te caccaraṃ mune /
iddhipādañ ca siṅghāṭaṃ dhammavīthiṃ sumāpitaṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๓๖] ข้าแต่พระมุนี พระองค์มีสติปัฏฐานเป็นป้อม
มีพระปัญญาเป็นชุมทาง
มีอิทธิบาทเป็นถนนสี่แยก
ธรรมวิถี พระองค์ก็ทรงสร้างไว้ดีแล้ว
Suttantaṃ Abhidhammañ ca Vinayañ cāpi kevalaṃ /
navaṅgabuddhavacanaṃ ettha dhammasabhā tava. // ApTha_1,6. //
[๕๓๗] พระองค์มีพระวินัย พระสูตร พระอภิธรรม
และพระพุทธพจน์มีองค์ ๙ แม้ทั้งมวล
นี้เป็นธรรมสภา
Suññatam animittañ ca *vihārañ cāppanīhitaṃ /
anejañ ca* nirodho ca esā dhammakuṭi tava. // ApTha_1,6. //
[๕๓๘] พระองค์มีสุญญตวิหารธรรม(ธรรมเป็นเครื่องอยู่อันว่าง)
อนิมิตตวิหารธรรม(ธรรมเป็นเครื่องอยู่ไม่มีนิมิต)
อัปปณิหิตวิหารธรรม(ธรรมเป็นเครื่องอยู่ไม่มีความตั้งปรารถนา)
อาเนญชวิหารธรรม (ธรรมเป็นเครื่องอยู่ไม่หวั่นไหว)
นิโรธวิหารธรรม (ธรรมเป็นเครื่องอยู่คือความดับ) นี้เป็นธรรมกุฎี
Paññāya aggo nikkhitto paṭibhāne ca kovido /
Sāriputto ti nāmena dhammasenāpatī tava. // ApTha_1,6. //
[๕๓๙] พระเถระผู้เลิศด้วยปัญญา ที่ทรงแต่งตั้งไว้
ฉลาดในปฏิภาณ มีนามว่าสารีบุตร
เป็นจอมทัพธรรมของพระองค์
Cutūpapātakusalo iddhiyā pāramiṅgato /
Kolito nāma nāmena po*rohicco tava mune. // ApTha_1,6. //
[๕๔๐] ข้าแต่พระมุนี พระเถระผู้ฉลาดในจุติและปฏิสนธิ
ถึงความสำเร็จแห่งฤทธิ์ มีนามว่าโกลิตะ (โมคคัลลานะ)
เป็นปุโรหิตของพระองค์
Po*rāṇakavaṃsadharo uggatejo durāsado /
dhūtavādiguṇen’ aggo akkhadasso tavaṃ mune. // ApTha_1,6. //
[๕๔๑] ข้าแต่พระมุนี พระเถระผู้ดำรงวงศ์เก่าแก่
มีเดชแผ่ไป หาผู้กระทบกระทั่งได้ยาก
เป็นผู้เลิศด้วยธุดงค์คุณ(มีนามว่ากัสสปะ)เป็นผู้พิพากษาของพระองค์
Bahussuto dhammadharo sabbapāṭhī ca sāsane /
Ānando nāma nāmena dhammārakkho tavaṃ mune. // ApTha_1,6. //
[๕๔๒] ข้าแต่พระมุนี พระเถระผู้เป็นพหูสูต ผู้ทรงธรรม
เป็นผู้เลิศกว่าภิกษุผู้สวดสาธยายทุกรูป๓- ในศาสนา
มีนามว่าอานนท์ เป็นผู้รักษาธรรมของพระองค์
Ete sabbe atikkamma pihesi bhagavā mamaṃ /
vinicchayam me pādāsi vinaye viññūdesitaṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๔๓] พระผู้มีพระภาคผู้แสวงหาคุณอันยิ่งใหญ่
ทรงละพระเถระเหล่านี้ทุกรูป
ทรงมุ่งเฉพาะข้าพระองค์ แล้วทรงประทานการวินิจฉัยวินัย
ซึ่งบัณฑิตผู้รู้แสดงไว้แล้วแก่ข้าพระองค์
Yo koci vinaye pañhaṃ pucchati buddhasāvako /
tattha me cintanā n’ atthi tañ yev’ atthaṃ kathem’ ahaṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๔๔] สาวกของพระพุทธองค์ บางรูปไต่ถามปัญหาในวินัย
ในปัญหาที่ถามมานั้น ข้าพระองค์ไม่ต้องคิด(ลังเล)
ย่อมอธิบายปัญหานั้นได้เลย
Yāvatā buddhakhettamhi ṭhapetvā taṃ mabāmuni /
vinaye mādiso n’ atthi, kuto bhiyyo bhavissati. // ApTha_1,6. //
[๕๔๕] ข้าแต่พระมหามุนีตลอดพุทธเขต ยกเว้นพระองค์
ในพระวินัยไม่มีใครผู้เช่นกับข้าพระองค์
ผู้ที่ยิ่งกว่าจักมีแต่ที่ไหน
(045) Bhikkhusaṅghe nisīditvā evaṃ gajjati Gotamo: /
Upālissa samo n’ atthi Vinaye Khandhakesu ca // ApTha_1,6. //
[๕๔๖] พระผู้มีพระภาคผู้โคดม ประทับนั่งในท่ามกลางภิกษุสงฆ์แล้ว
บันลืออย่างนี้ว่า ผู้เสมอกับอุบาลีในพระวินัย
และในขันธกะ(คือในมหาวรรค จูฬวรรคและปริวาร)ไม่มี
Yāvatā Buddhabhaṇitaṃ navaṅgaṃ Satthusāsanaṃ /
vinayogadhitaṃ sabbaṃ vinayamūlapassino. // ApTha_1,6. //
[๕๔๗] สำหรับท่านผู้เห็นพระวินัยเป็นหลักสำคัญ
นวังคสัตถุศาสตร์ เท่าที่พระพุทธเจ้าตรัสไว้
ทั้งหมดพระศาสดาตรัสไว้ในวินัย
Mama kammaṃ saritvāna Gotamo Sakyapuṅgavo /
bhikkhusaṅghe nisīditvā etadagge ṭhapesi maṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๔๘] พระผู้มีพระภาคผู้โคดมศากยะผู้ประเสริฐ
ทรงระลึกถึงกรรมของข้าพระองค์
ประทับนั่งในท่ามกลางหมู่ภิกษุแล้ว
ทรงแต่งตั้งข้าพระองค์ไว้ในตำแหน่งเอตทัคคะ
Satasahass’ upādāya imaṃ ṭhānaṃ apatthayiṃ /
so me attho anuppatto vinaye pāramiṅgato. // ApTha_1,6. //
[๕๔๙] ข้าพระองค์ได้ปรารถนาตำแหน่งนี้นานนับได้ ๑๐๐,๐๐๐ กัป
ข้าพระองค์ได้บรรลุประโยชน์นั้นแล้ว ถึงความสำเร็จในวินัย
Sakyānaṃ nandijanano kappako ās’ ahaṃ pure /
vijahitvāna taṃ jātiṃ putto jāto mahesino. // ApTha_1,6. //
[๕๕๐] เมื่อก่อน ข้าพระองค์เป็นช่างกัลบก (ช่างตัดผม)
เป็นผู้ทำให้เจ้าศากยะทั้งหลายเกิดความเพลิดเพลิน
ได้ละชาติกำเนิดนั้นแล้วมาเป็นบุตร
ของพระสัมมาสัมพุทธเจ้า ผู้แสวงหาคุณอันยิ่งใหญ่
Ito dutiyake kappe Ajaso nāma khattiyo /
anantatejo amitayaso bhūmipālo mahaddhano. // ApTha_1,6. //
[๕๕๑] ในกัปที่ ๒ นับจากภัทรกัปนี้ไป
ได้มีกษัตริย์พระนามว่าอัญชสะ
ทรงเดชานุภาพหาที่สุดมิได้
ทรงยศหาประมาณมิได้
เป็นพระเจ้าแผ่นดินมีพระราชทรัพย์มาก
Tassa rañño ahaṃ putto Candano nāma khattiyo /
jātimaden’ upatthaddho yasabhogamadena ca // ApTha_1,6. //
[๕๕๒] ข้าพระองค์ได้เป็นขัตติยกุมารมีนามว่าจันทนะ
เป็นโอรสของพระราชาพระองค์นั้น
เป็นคนมีกิริยาแข็งกระด้าง
เพราะความมัวเมาในชาติตระกูล ในยศ และในโภคะ
Nāgasatasahassāni sabbālaṅkārabhūsitā /
tidhapabhinnā mātaṅgā parivārenti maṃ sadā. // ApTha_1,6. //
[๕๕๓] ช้างตระกูลมาตังคะ ๑๐๐,๐๐๐ เชือก
ตกมัน ๓ แห่งประดับด้วยเครื่องประดับทุกอย่าง
แวดล้อมข้าพระองค์อยู่ทุกเมื่อ
Sabalehi pareto haṃ uyyānaṃ gantukāmako /
āruyha Sirikaṃ nāgaṃ naṅgarā nikkhamiṃ tadā. // ApTha_1,6. //
[๕๕๔] ครั้งนั้น ข้าพระองค์มีกำลังพลของตนห้อมล้อม
ต้องการจะประพาสอุทยาน
จึงทรงช้างชื่อสิริกะออกจากนครไป
Caraṇena ca sampanno *guttadvāre*susaṃvuto /
Devalo nāma sambuddho āgacchi purato mamaṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๕๕] พระสัมพุทธเจ้า พระนามว่าเทวละ
ผู้เพียบพร้อมด้วยจรณะ คุ้มครองทวาร
สำรวมด้วยดี เสด็จมาข้างหน้าของข้าพระองค์
Pesetvā Sirikaṃ nāgaṃ Buddhaṃ āsādayiṃ tadā /
tato sañjātakopo so nāgo nuddharate padaṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๕๖] ครั้งนั้น ข้าพระองค์ได้ไสช้างสิริกะไป
จะให้ทำร้ายพระพุทธเจ้า
เพราะเหตุนั้น ช้างนั้นเหมือนเกิดความโกรธยกเท้าไม่ขึ้น
Nāgaṃ duṭṭhamanaṃ disvā Buddhe kopaṃ akās’ ahaṃ /
vihesayitvā sambuddhaṃ uyyānaṃ a*gamās’ ahaṃ.* // ApTha_1,6. //
[๕๕๗] ข้าพระองค์เห็นช้างเสียใจ จึงโกรธพระพุทธเจ้า
เบียดเบียนพระสัมมาสัมพุทธเจ้าแล้วได้ไปอุทยาน
Sātaṃ tattha na vindāmi; siro pajjalito yathā /
parilāhena ḍayhāmi maccho va baḷisādako. // ApTha_1,6. //
[๕๕๘] เพราะการจะให้ช้างทำร้ายนั้นเป็นเหตุ
ข้าพระองค์จึงมิได้ประสบความสำราญ
ศีรษะเป็นเหมือนมีไฟลุกโพลงอยู่
ข้าพระองค์ถูกความเร่าร้อนเผาไหม้อยู่ เหมือนปลาติดเบ็ด
(046) Sasāgarantā pathavī ādittā viya hoti me /
pitu santik’ upāgamma idaṃ vacanam abraviṃ: // ApTha_1,6. //
[๕๕๙] แผ่นดินซึ่งมีสมุทรสาครเป็นที่สุด
ย่อมปรากฏแก่ข้าพระองค์เป็นดุจไฟลุกท่วม
ข้าพระองค์ได้เข้าเฝ้าพระราชบิดาแล้วกราบทูลคำนี้ว่า
Āsīvisaṃ va kupitaṃ aggikkhandham va āgataṃ /
mattaṃ va kuñjaraṃ* dantiṃ yaṃ sayambhuṃ* asādayiṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๖๐] หม่อมฉันได้ทำร้ายพระพุทธเจ้า
ผู้เป็นพระสยัมภูพระองค์ใด
ผู้เป็นดังอสรพิษที่ถูกทำให้โกรธ
ดังกองไฟที่ลามมา ดังช้างพลายตัวตกมัน
Āsādito mayā Buddho ghoro uggatapo jino /
purā sabbe vinassāma khamāpessāma taṃ muniṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๖๑] พระพุทธชินเจ้า ผู้มีตบะแก่กล้า ถูกข้าพระองค์รุกราน
พวกเราชาวเมืองทั้งปวงจักพินาศ
พวกเราจักขอขมาพระมุนีนั้น
No ce taṃ nijjhapessāma attadantaṃ samāhitaṃ /
orena sattame divase raṭṭhaṃ me vidhamissati. // ApTha_1,6. //
[๕๖๒] หากพวกเราจักไม่ขอขมาพระองค์(พระสัมมาสัมพุทธเจ้า)
ผู้ฝึกตนแล้ว ผู้มีจิตตั้งมั่น
แว่นแคว้นของเราจักพินาศภายในวันที่ ๗
S*umekhalo Kosiyo* ca Siggavo cāpi Sattuko /
āsādayitvā isayo duggatā te sasenakā. // ApTha_1,6. //
[๕๖๓] พระเจ้าสุเมขลราช พระเจ้าโกสิยราช
พระเจ้าสิคควราช พระเจ้าสัตตกราชเหล่านั้นพร้อมเสนา
ได้รุกรานท่านฤๅษีทั้งหลายแล้ว ได้ถึงความทุกข์ยาก
Yadā kuppanti isayo saññatā brahmacāriyo /
sadevakaṃ vināsenti sasāgaraṃ sapabbataṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๖๔] ท่านฤๅษีทั้งหลาย ผู้สำรวมแล้ว
ประพฤติประเสริฐ ย่อมโกรธในกาลใด
ในกาลนั้นย่อมทำมนุษยโลกพร้อมทั้งเทวโลก
ท้องทะเล และภูเขา ให้พินาศไป
Tiyojanasahassamhi purise sanni*pātayiṃ /
accayaṃ desana*tthāya sayambhuṃ upasaṅkamiṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๖๕] ข้าพระองค์จึงสั่งให้ประชาชนมาประชุมกันในพื้นที่
ประมาณ ๓,๐๐๐ โยชน์ เพื่อต้องการจะแสดงโทษ
จึงเข้าไปหาพระสยัมภูพุทธเจ้า
Allavatthā allasirā sabbe 'va p’ añjalīkatā /
Buddhassa pāde nipatitvā idaṃ vacanam abravuṃ: // ApTha_1,6. //
[๕๖๖] ประชาชน(พร้อมทั้งข้าพระองค์)ทั้งหมด
มีผ้าเปียก ศีรษะเปียก ประนมมือ
พากันหมอบลงแทบพระยุคลบาทของพระสยัมภูพุทธเจ้า
แล้วได้กราบเรียนคำนี้ว่า
‘Khamassu tvaṃ mahāvīra '; abhiyācati taṃ jano /
pariḷāhaṃ vinodehi; mā ca raṭṭhaṃ vināsāya. // ApTha_1,6. //
[๕๖๗] ข้าแต่ท่านผู้มีความเพียรมาก ขอพระคุณเจ้าโปรดยกโทษเถิด
ประชาชนอ้อนวอนพระคุณเจ้า
ขอพระคุณเจ้าโปรดช่วยบรรเทาความเร่าร้อน
และขอพระคุณเจ้าอย่าได้ทำแว่นแคว้นให้พินาศเลย
Sadevā manussā sabbe sadānavā*sarakkhasā /
ayo*mayena kūṭena siraṃ bhiñjeyyuṃ me sadā. // ApTha_1,6. //
[๕๖๘] มวลมนุษย์พร้อมทั้งเทวดา ทานพ และรากษส
15
จะพึงเอาฆ้อนเหล็กทุบศีรษะของข้าพระองค์ ในกาลทุกเมื่อ
15.
ทานพ หมายถึงอสูรจำพวกหนึ่ง รากษส หมายถึงยักษ์ร้าย, ผีเสื้อน้ำ
Udake aggi na saṇṭhāti bījaṃ selena rūhati /
agade kimi na saṇṭhāti kopo Buddhe na jāyati. // ApTha_1,6. //
[๕๖๙] (พระพุทธเจ้าตรัสว่า)
ไฟย่อมไม่เกิดในน้ำ พืชย่อมไม่งอกบนแผ่นหิน
กิมิชาต
16
ิ ย่อมไม่เกิดในยาพิษ ฉันใด
ความโกรธย่อมไม่เกิดในพระพุทธเจ้า ฉันนั้น
16.
หมายถึงสัตว์จำพวกหนอน
Yathāpi bhūmi acalā appameyyo ca sāgaro /
anantako ca ākāso evaṃ Buddho *akhobhiyo.* // ApTha_1,6. //
[๕๗๐] แผ่นดินไม่หวั่นไหว ฉันใด
พระพุทธเจ้าใครๆ ก็ให้กำเริบไม่ได้ ฉันนั้น
ทะเลประมาณมิได้ ฉันใด
พระพุทธเจ้ามีพระคุณประมาณมิได้ ฉันนั้น
และอากาศไม่มีที่สุด ฉันใด
พระพุทธเจ้ามีพระคุณไม่มีที่สุด ฉันนั้น
Sadā khantā mahāvīra khamitā ca tapassino /
khantānaṃ khamitānañ ca gamanaṃ vo na vijjati.’ // ApTha_1,6. //
[๕๗๑] พระพุทธเจ้าทั้งหลายฝึกฝนตนแล้ว
มีความเพียรมาก มีการงดโทษให้แก่ผู้อื่นและมีตบะ
ท่านผู้มีความอดทนและมีการอดโทษให้ แก่ผู้อื่น
จะไม่มีการลุอำนาจอคติ
Idaṃ vatvāna sambuddho pariḷāhaṃ vinodayi /
mahājanassa purato nabhaṃ abbhuggamī tadā. // ApTha_1,6. //
[๕๗๒] พระสัมมาสัมพุทธเจ้าครั้นกล่าวดังนี้แล้วได้บรรเทาความเร่าร้อน
เหาะขึ้นไปบนท้องฟ้าต่อหน้ามหาชน ในครั้งนั้น
(047) Tena *kammen’ a*haṃ dhīra hīnattaṃ ajjhupāgato /
samatikkamma taṃ jātiṃ pāvisiṃ abhayaṃ puraṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๗๓] ข้าแต่พระองค์ผู้มีความเพียร
เพราะกรรมนั้น ข้าพระองค์จึงได้เข้าถึงภาวะที่เลวทราม
ล่วงเลยชาตินั้นมาเข้าสู่นคร(คือนิพพาน)ซึ่งไม่มีภัย
Tadāpi maṃ mahāvīra ḍayhamānaṃ susaṇṭhitaṃ /
pariḷāhaṃ vinodesi sayambhuñ ca khamāpayiṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๗๔] ข้าแต่พระองค์ผู้มีความเพียรมาก แม้ในครั้งนั้น
พระสยัมภูพุทธเจ้าเห็นข้าพระองค์ถูกไฟแผดเผาอยู่
(แต่)ดำรงอยู่ด้วยดี จึงทรงบรรเทาความเร่าร้อนให้
ข้าพเจ้าจึงทูลขอพระสยัมภูงดโทษให้
Ajjāpi maṃ mahāvīra ḍayhamānaṃ *tīh aggi*hi /
nibbāpesi tayo aggī sītibhāvañ ca pāpayi. // ApTha_1,6. //
[๕๗๕] ข้าแต่พระองค์ผู้มีความเพียรมาก แม้ในวันนี้
พระผู้มีพระภาคทรงช่วยข้าพระองค์ผู้ถูกไฟ ๓ กอง แผดเผาอยู่
ให้ถึงภาวะสงบเย็น และทรงช่วยดับไฟ ๓ กองให้แล้ว
Yesaṃ sotāvadhān’ atthi suṇotha mama bhāsato: /
atthaṃ tuyhaṃ pavakkhāmi yathā diṭṭhapadaṃ mamaṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๗๖] ขอให้ท่านทั้งหลายผู้เงี่ยโสตสดับ จงตั้งใจฟังข้าพเจ้ากล่าว
ข้าพเจ้าจะบอกประโยชน์แก่ท่านทั้งหลาย
โดยประการที่ข้าพเจ้าได้เห็นบท แล้ว
{Sayambhuṃ} taṃ vimānetvā santacittaṃ samāhitaṃ /
tena kammen’ a*haṃ ajja jāto 'mhi nīcayoniyam // ApTha_1,6. //
[๕๗๗] ข้าพเจ้าดูหมิ่นพระสยัมภูพุทธเจ้าพระองค์นั้น
ผู้มีจิตสงบ มีจิตตั้งมั่น
เพราะกรรมนั้น ในปัจจุบันนี้
จึงมาเกิดในชาติตระกูลต่ำ
Mā vo khaṇaṃ virādhetha khaṇātītā hi socare. /
Sadatthe vāyameyyātha khaṇo vo paṭipādito. // ApTha_1,6. //
[๕๗๘] ท่านทั้งหลายอย่าได้พลาดขณะ ไปเลย
เพราะเหล่าสัตว์ผู้ล่วงเลยขณะไปย่อมเศร้าโศก
ขอท่านทั้งหลายพึงพยายามในประโยชน์ตนเถิด
ขณะท่านทั้งหลายให้สำเร็จแล้ว
Ekaccāna ca vamanaṃ ekaccānañ ca virecanaṃ /
visaṃ haḷāhaḷaṃ ete ekaccānañ ca osadhaṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๗๙] พระผู้มีพระภาคตรัสบอกยาสำรอกแก่บุคคลบางพวก
ยาถ่ายแก่บุคคลบางพวก ยาพิษร้ายแรงแก่บุคคลบางพวก
และยารักษาแก่บุคคลบางพวก
Vamanaṃ paṭipannānaṃ phalaṭṭhānaṃ virecanaṃ /
osadhaṃ phalalābhīnaṃ puññakkhettaṃ gavesinaṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๘๐] คือพระผู้มีพระภาค ตรัสบอกยาสำรอกแก่บุคคลผู้ปฏิบัติ
ตรัสบอกยาถ่ายแก่บุคคลผู้ดำรงอยู่ในผล
ตรัสบอกยารักษาโรคแก่บุคคลผู้ได้ผลแล้ว
ตรัสบอกบุญเขตแก่บุคคลผู้แสวงบุญ
Sāsanena viruddhānaṃ visaṃ haḷāhaḷaṃ yathā /
āsīviso daṭṭhaviso evaṃ jhāpeti taṃ naraṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๘๑] ตรัสบอกยาพิษร้ายแรง(คือบาปอกุศล)
แก่บุคคลผู้เป็นข้าศึกต่อศาสนา
ยาพิษร้ายแรงย่อมแผดเผานรชนนั้น
เหมือนอสรพิษร้าย ฉะนั้น
Sakiṃ pi taṃ haḷāhaḷaṃ uparundhati jīvitaṃ /
sāsanena virujjhitvā kappakoṭim hi ḍayhati. // ApTha_1,6. //
[๕๘๒] ยาพิษร้ายแรงที่บุคคลดื่มแล้วเพียงครั้งเดียว
ก็ย่อมทำให้เสียชีวิตได้ บุคคลทำผิดต่อศาสนาแล้ว
ย่อมถูกแผดเผานับเป็นโกฏิกัป
Khantiyā avihiṃsāya mettacittavatāya ca /
sadevakaṃ so tarati tasmā vo avirodhiyā. // ApTha_1,6. //
[๕๘๓] พระองค์ทรงช่วยสัตว์โลกพร้อมทั้งเทวโลกให้ข้ามพ้น(สังสารวัฏ)
ด้วยขันติ ด้วยความไม่เบียดเบียน
และด้วยจิตประกอบด้วยเมตตา
เพราะเหตุนั้น พระพุทธเจ้าเหล่านั้น
เป็นผู้อันท่านทั้งหลายให้พิโรธไม่ได้
Lābhālābhe na sajjanti sammānane vimānane /
paṭhavī sadisā Buddhā tasmā te n’ avirodhiyā. // ApTha_1,6. //
[๕๘๔] พระพุทธเจ้าทั้งหลายทรงเป็นเช่นพื้นปฐพี
ไม่ทรงติดข้องในลาภ ในความเสื่อมลาภ
ในความสรรเสริญ ในความถูกดูหมิ่น
เพราะเหตุนั้น พระพุทธเจ้าเหล่านั้น
เป็นผู้อันท่านทั้งหลายให้พิโรธไม่ได้
Devadatte ca vadhake core Aṅgulimālake /
Dhanapāle Rāhule ca sabbesaṃ samako muni. // ApTha_1,6. //
[๕๘๕] พระมุนีทรงมีพระทัยสม่ำเสมอในสัตว์ทั้งปวง คือ ในพระเทวทัต
นายขมังธนู โจรองคุลีมาล พระราหุล และช้างธนบาล
(048) Etesaṃ paṭighaṃ n’ atthi, rāgo 'mesaṃ na vijjati /
sabbesaṃ samako buddho *vadhakass orasassa ca.* // ApTha_1,6. //
[๕๘๖] พระพุทธเจ้าทั้งหลายเหล่านั้น
ไม่มีความแค้นเคือง ไม่มีความกำหนัด
เหตุนั้น พระพุทธเจ้าจึงทรงมีพระทัยสม่ำเสมอในชนทั้งหมด
คือในนายขมังธนู และในพระโอรส
Panthe disvāna kāsāvaṃ chaḍḍitaṃ mīḷhamakkhitaṃ /
sirasā añjaliṃ katvā vanditabbaṃ isiddhajaṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๘๗] ท่านทั้งหลายได้พบผ้ากาสาวะอันเป็นธงชัยของพระฤๅษี
ซึ่งเปื้อนคูถ ถูกทิ้งไว้ที่หนทาง
ก็พึงประนมมือเหนือศีรษะแล้วไหว้เถิด
Abbhātītā ca 'me Buddhā vattamānā anāgatā /
dhajenānena sujjhanti tasmā ete namassiyā. // ApTha_1,6. //
[๕๘๘] พระพุทธเจ้าเหล่าใดทั้งอดีต ปัจจุบัน และอนาคต
พระพุทธเจ้าเหล่านั้น ย่อมบริสุทธิ์ได้ด้วยธงชัยนี้
เพราะเหตุนั้น จึงควรนอบน้อมพระพุทธเจ้าเหล่านั้น
Satthukappaṃ suvinayaṃ dhāremi hadayen’ ahaṃ /
namassamāno vinayaṃ viharissāmi sabbadā. // ApTha_1,6. //
[๕๘๙] ข้าพเจ้าทรงจำวินัยที่ดีงาม
เช่นกับองค์แทนพระศาสดาไว้ด้วยหทัย
ข้าพเจ้านมัสการวินัยอยู่ในกาลทั้งปวง
Vinayo āsayaṃ mayhaṃ vinayo ṭhānacaṅkamaṃ /
kappemi vinaye vāsaṃ vinayo mayhaṃ gocaro. // ApTha_1,6. //
[๕๙๐] วินัยเป็นที่อาศัยของข้าพเจ้า เป็นที่ยืนเดินของข้าพเจ้า
ข้าพเจ้าสำเร็จการอยู่ในวินัย วินัยเป็นอารมณ์ของข้าพเจ้า
Vinaye pāramippatto samathe cāpi kovido /
Upāli taṃ mahāvīra pāde vandati satthuno. // ApTha_1,6. //
[๕๙๑] ข้าแต่พระองค์ผู้มีความเพียรมาก
ภิกษุชื่ออุบาลีถึงความสำเร็จในวินัย
เป็นผู้ฉลาดในวิธีระงับอธิกรณ์
ขอถวายบังคมพระยุคลบาทของพระศาสดา
So ahaṃ vicarissāmi gāmāgāmaṃ purāpuraṃ /
namassamāno sambuddhaṃ dhammassa ca sudhammataṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๙๒] ข้าพเจ้านั้น เที่ยวไปจากหมู่บ้านสู่หมู่บ้าน จากเมืองสู่เมือง
นมัสการอยู่ซึ่งพระสัมมาสัมพุทธเจ้า และพระธรรมซึ่งเป็นธรรมดี
Kilesā jhāpitā mayhaṃ bhavā sabbe samūhatā /
sabbāsavā parikkhīṇā n’ atthi dāni punabbhavo // ApTha_1,6. //
[๕๙๓] กิเลสทั้งหลายข้าพเจ้าก็เผาได้แล้ว
ภพทั้งปวงข้าพเจ้าถอนได้แล้ว
อาสวะทั้งปวงก็สิ้นไปแล้ว
บัดนี้ ภพใหม่ไม่มีอีก
Sāgataṃ vata me āsi buddhaseṭṭhassa santike /
tisso vijjā anuppattā kataṃ buddhassa sāsanaṃ. // ApTha_1,6. //
[๕๙๔] การที่ข้าพเจ้าได้มาในสำนักของพระพุทธเจ้าผู้ประเสริฐที่สุด
เป็นการมาดีแล้วโดยแท้
วิชชา ๓ ข้าพเจ้าได้บรรลุแล้วโดยลำดับ
คำสั่งสอนของพระพุทธเจ้า ข้าพเจ้าก็ได้ทำสำเร็จแล้ว
Paṭisambhidā catasso vimokhā pi ca atth’ ime /
chaḍabhiññā sacchikatā kataṃ Buddhassa sāsanan ti. // ApTha_1,6. //
[๕๙๕] คุณวิเศษเหล่านี้ คือ ปฏิสัมภิทา ๔ วิโมกข์ ๘
และอภิญญา ๖ ข้าพเจ้าได้ทำให้แจ้งแล้ว
คำสั่งสอนของพระพุทธเจ้า ข้าพเจ้าก็ได้ทำสำเร็จแล้ว ดังนี้แล
Itthaṃ sudaṃ āyasmā Upālithero imā gāthāyo abhāsitthāti.
ได้ทราบว่า ท่านพระอุบาลีเถระได้ภาษิตคาถาเหล่านี้ ด้วยประการฉะนี้
Upālittherassa apadānaṃ samattaṃ.
อุปาลิเถราปทานที่ ๖ จบ
7. {Aññākoṇḍañña}.
๗. อัญญาโกณฑัญญเถราปทาน [ประวัติในอดีตชาติของพระอัญญาโกณฑัญญเถระ (พระอัญญาโกณฑัญญเถระ เมื่อจะประกาศประวัติในอดีตชาติของตน จึงกล่าวว่า)]
Padumuttarasambuddhaṃ lokajeṭṭhaṃ vināyakaṃ /
Buddhabhūmiṃ anuppattaṃ paṭhamaṃ addasam ahaṃ. // ApTha_1,7. //
[๕๙๖] ข้าพเจ้าได้พบเห็นพระสัมมาสัมพุทธเจ้าพระนามว่าปทุมุตตระ
ผู้เจริญที่สุดในโลก ผู้ทรงเป็นผู้นำโดยวิเศษ
ผู้ถึงพุทธภูมิแล้ว เป็นครั้งแรก
Yāvatā bodhiyā mule yakkhā sabbe samāgatā /
Sambuddhaṃ parivāretvā vandanti pañjalīkatā. // ApTha_1,7. //
[๕๙๗] ยักษ์จำนวนเท่าที่มีทั้งหมด มาประชุมที่ต้นโพธิ์
ประนมมือไหว้แวดล้อมพระสัมมาสัมพุทธเจ้า
(049) Sabbe devā tuṭṭhamanā ākāse sañcaranti te /
buddho ayaṃ anuppatto andhakāratamonudo. // ApTha_1,7. //
[๕๙๘] เทวดาทั้งหมดนั้นมีใจยินดีเที่ยวไปในอากาศ
ป่าวประกาศว่า พระพุทธเจ้าพระองค์นี้
ทรงบรรเทาความมืดมนอนธการ
บรรลุ(อนุตตรสัมมาสัมโพธิญาณ)
Tesaṃ hāsaparetānaṃ mahānādo pavattatha /
kilese jhāpayissāma sammāsambuddhasāsane. // ApTha_1,7. //
[๕๙๙] เทวดาเหล่านั้นมีความร่าเริง ป่าวประกาศบันลือลั่นไปว่า
พวกเราจักเผากิเลสทั้งหลายให้ได้
ในศาสนาของพระสัมมาสัมพุทธเจ้า
Devānaṃ giram aññāya vācāsabhiṃ udīritaṃ /
haṭṭho haṭṭhena cittena ādibhikkham adās’ ahaṃ. // ApTha_1,7. //
[๖๐๐] ข้าพเจ้ารู้จากคำพูดของเหล่าเทวดาที่เปล่งออกมาด้วยวาจา
แล้วมีจิตร่าเริง เบิกบาน ได้ถวายภิกษาครั้งแรก
Mamaṃ saṅkappam aññāya satthā loke anuttaro /
devasaṅghe nisīditvā imā gāthā abhāsatha: // ApTha_1,7. //
[๖๐๑] พระศาสดาผู้ยอดเยี่ยมในโลก ทรงทราบความดำริของข้าพเจ้า
ประทับนั่งในท่ามกลางหมู่เทวดา ได้ตรัสพระคาถาเหล่านี้ว่า
‘Sattāhaṃ abhinikkhamma bodhim ajjhāgamam ahaṃ /
idaṃ me paṭhamaṃ bhattaṃ brahmacārissa yāpanaṃ. // ApTha_1,7. //
[๖๐๒] เราออกบวชได้ ๗ วันแล้ว จึงได้บรรลุพระโพธิญาณ
ภัตตาหารที่ถวายเป็นครั้งแรกนี้
เป็นสิ่งที่ช่วยอัตภาพของเราผู้ประพฤติพรหมจรรย์ให้เป็นไปได้
Tusitāhi idhāgantvā yo me bhikkham upānayi /
tam ahaṃ kittayissāmi; suṇotha mama bhāsato: // ApTha_1,7. //
[๖๐๓] เราจักพยากรณ์เทพบุตรที่จากสวรรค์ชั้นดุสิตมาในที่นี้
น้อมภิกษาหารเข้ามาถวายแก่เรา
ท่านทั้งหลายจงฟังเรากล่าวเถิด
Tiṃsakappasahassena devarajjaṃ karissati /
sabbe deve atibhotvā Tidivaṃ āvasissati. // ApTha_1,7. //
[๖๐๔] เทพบุตรนั้นจักครองเทวสมบัติประมาณ ๓๐,๐๐๐ กัป
ครองสวรรค์ชั้นไตรทิพย์ ปกครองเทวดาทั้งปวง
Devalokā cavitvāna manussattaṃ gamissati /
sahassaṃ va cakkavatti tattha rajjaṃ karissati. // ApTha_1,7. //
[๖๐๕] ครั้นจุติจากเทวโลกแล้ว
จักไปเกิดเป็นมนุษย์เป็นพระเจ้าจักรพรรดิ
ครองราชสมบัติในโลกมนุษย์นั้น ๑,๐๐๐ ชาติ
Kappasatasahassamhi Okkākakulasambhavo /
Gotamo nāma gottena satthā loke bhavissati. // ApTha_1,7. //
[๖๐๖] ในกัปที่ ๑๐๐,๐๐๐ (นับจากกัปนี้ไป)
พระศาสดาพระนามว่าโคดม ตามพระโคตร
ทรงสมภพในราชสกุลโอกกากราช จักอุบัติขึ้นในโลก
Tidasā so cavitvāna manussattaṃ gamissati /
agārā pabbajitvāna chabbassāni vasissati. // ApTha_1,7. //
[๖๐๗] เทพบุตรนั้น ครั้นจุติจากสวรรค์ชั้นดาวดึงส์แล้ว
ไปเกิดเป็นมนุษย์ ออกบวชปฏิบัติอยู่ ๖ ปี
Tato sattamake vasse Buddho saccaṃ kathessati /
Koṇḍañño nāma nāmena paṭhamaṃ sacchikāhiti.’ // ApTha_1,7. //
[๖๐๘] ในปีที่ ๗ พระพุทธเจ้าจักทรงประกาศสัจจะ
ภิกษุมีนามว่าโกณฑัญญะ ทำให้แจ้งเป็นองค์แรก
Nikkhantenānupabbajjaṃ padhānaṃ sukataṃ mayā /
kilese13 *jhāpanatthāya pabbaj*iṃ anagāriyaṃ. // ApTha_1,7. //
[๖๐๙] พระโพธิสัตว์ออกผนวช
ข้าพเจ้าก็ออกบวชตามบำเพ็ญความเพียรอย่างดี
ข้าพเจ้าบวชเป็นบรรพชิต เพื่อต้องการจะเผากิเลสทั้งหลาย
Abhigantvāna sabbaññū buddho loke sadevake /
iminā me migāraññe amataṃ bherim āhani. // ApTha_1,7. //
[๖๑๐] พระพุทธเจ้าผู้ทรงรู้สิ่งทั้งปวง ในโลกพร้อมทั้งเทวโลก
ได้เสด็จไปยังป่าใหญ่
ทรงลั่นอมตเภรี ด้วยโสดาปัตติมรรคญาณ
ที่ข้าพเจ้าทำให้แจ้งแล้วนี้
So dāni patto amataṃ santaṃ padam anuttaraṃ /
sabbāsave pariññāya viharāmi anāsavo. // ApTha_1,7. //
[๖๑๑] บัดนี้ ข้าพเจ้านั้นได้บรรลุอมตบท สงบ ยอดเยี่ยม
กำหนดรู้อาสวะทั้งปวงแล้วอยู่อย่างผู้ไม่มีอาสวะ
(050) Paṭisambhidā catasso vimokhā pi ca aṭṭh’ ime /
chaḍabhiññā sacchikatā kataṃ Buddhassa sāsanan ti. // ApTha_1,7. //
[๖๑๒] คุณวิเศษเหล่านี้ คือ ปฏิสัมภิทา ๔ วิโมกข์ ๘
และอภิญญา ๖ ข้าพเจ้าได้ทำให้แจ้งแล้ว
คำสั่งสอนของพระพุทธเจ้า ข้าพเจ้าก็ได้ทำสำเร็จแล้ว ดังนี้แล
Itthaṃ sudaṃ āyasmā {Aññākoṇḍañño} thero imā gāthāyo abhāsitthā ti.
ได้ทราบว่า ท่านพระอัญญาโกณฑัญญเถระได้ภาษิตคาถาเหล่านี้ ด้วยประการฉะนี้
Aññākoṇḍaññatherassa apadānaṃ samattaṃ.
อัญญาโกณฑัญญเถราปทานที่ ๗ จบ
8. Piṇḍola-Bhāradvāja.
๘. ปิณโฑลภารทวาชเถราปทาน [ประวัติในอดีตชาติของพระปิณโฑลภารทวาชเถระ (พระปิณโฑลภารทวาชเถระ เมื่อจะประกาศประวัติในอดีตชาติของตน จึงกล่าวว่า)]
Padumuttaro nāma jino sayambhū aggapuggalo /
purato Himavantassa Cittakūṭe vasī tadā. // ApTha_1,8. //
[๖๑๓] ครั้งนั้น พระชินเจ้าพระนามว่าปทุมุตตระ
ผู้เป็นพระสยัมภู ทรงเป็นบุคคลผู้เลิศ
ประทับอยู่บนภูเขาจิตรกูฏ เบื้องหน้าภูเขาหิมพานต์
Abhītarūpo tatthāsiṃ migarājā catukkamo /
yassa saddaṃ suṇitvāna vikkhambhanti bahū janā. // ApTha_1,8. //
[๖๑๔] ข้าพเจ้าได้เกิดเป็นพญาเนื้อ ไม่มีความกลัวเกรง
สามารถวิ่งไปได้ทั้ง ๔ ทิศ อยู่ ณ ที่นั้น
ซึ่งสัตว์จำนวนมากได้ฟังเสียงแล้วย่อมครั่นคร้าม
Suphullam padumaṃ gayha upagañchiṃ narāsabhaṃ /
vuṭṭhitassa samādhimhā Buddhassa abhiropayiṃ. // ApTha_1,8. //
[๖๑๕] ข้าพเจ้าได้คาบดอกปทุมที่บานดีแล้ว
เข้าเฝ้าพระพุทธเจ้าผู้องอาจกว่านรชน
ได้บูชาพระพุทธเจ้าผู้เสด็จออกจากสมาธิ
Catuddisaṃ namassitvā Buddhaseṭṭhaṃ naruttamaṃ /
sakaṃ cittaṃ pasādetvā sīhanādam adās’ ahaṃ. // ApTha_1,8. //
[๖๑๖] ครั้งนั้น ข้าพเจ้าได้นมัสการพระพุทธเจ้า
ผู้ประเสริฐที่สุด ผู้สูงสุดแห่งนรชน ในทิศทั้ง ๔
ทำจิตของตนให้เลื่อมใส ได้บันลือสีหนาท
Padumuttaro lokavidū āhutīnaṃ paṭiggaho /
sakāsane nisīditvā imā gāthā abhāsatha: // ApTha_1,8. //
[๖๑๗] พระพุทธเจ้าพระนามว่าปทุมุตตระ
ผู้ทรงรู้แจ้งโลก ผู้สมควรรับเครื่องบูชา
ประทับนั่งบนอาสนะของพระองค์ ได้ตรัสพระคาถาเหล่านี้ว่า
Buddhassa giram aññāya sabbe devā samāgatā /
āgato vadataṃ seṭṭho dhammaṃ sossāma taṃ mayaṃ. // ApTha_1,8. //
[๖๑๘] เทวดาทั้งปวง พอทราบพระดำรัสของพระพุทธเจ้าแล้ว
ก็มาประชุมกันด้วยคิดว่า
พระพุทธเจ้าผู้ประเสริฐกว่าเจ้าลัทธิทั้งหลายเสด็จมาแล้ว
พวกเราจักฟังธรรมของพระองค์
Tesaṃ hāsaparetānaṃ purato lokanāyako /
mama saddaṃ pakittesi Dīghadassī mahāmuni: // ApTha_1,8. //
[๖๑๙] พระพุทธเจ้าผู้เป็นพระมหามุนี
ผู้ทรงเป็นผู้นำสัตว์โลก ทรงเห็นกาลไกล
ทรงประกาศเสียงของข้าพเจ้าข้างหน้าของเทวดา
และมนุษย์เหล่านั้นผู้มีความร่าเริงว่า
‘Yen’ idaṃ padumaṃ dinnaṃ sīhanādo ca nādito /
tam ahaṃ kittayissāmi; suṇotha mama bhāsato: // ApTha_1,8. //
[๖๒๐] เราจักพยากรณ์ผู้ที่ได้ถวายดอกปทุมนี้และได้บันลือสีหนาท
ท่านทั้งหลายจงฟังเรากล่าวเถิด
Ito aṭṭhamake kappe cakkavatti bhavissati /
sattaratanasampanno cātuddīpamhi issaro. // ApTha_1,8. //
[๖๒๑] ในกัปที่ ๘ นับจากกัปนี้ไป
ผู้นั้นจักเกิดเป็นพระเจ้าจักรพรรดิ
สมบูรณ์ด้วยรัตนะ ๗ ประการ เป็นใหญ่ในทวีปทั้ง ๔
Kārayissati issaraṃ mahiyā catusaṭṭhiyā /
Padumo nāma nāmena cakkavatti mahābalo. // ApTha_1,8. //
[๖๒๒] จักครองความเป็นใหญ่ในแผ่นดินถึง ๖๔ ชาติ
จักเป็นพระเจ้าจักรพรรดิพระนามว่าปทุม ตามโคตร
มีพลานุภาพมาก
(051) Kappasatasahassamhi Okkākakulasambhavo /
Gotamo nāma gottena satthā loke bhavissati. // ApTha_1,8. //
[๖๒๓] ในกัปที่ ๑๐๐,๐๐๐ (นับจากกัปนี้ไป)
พระศาสดาพระนามว่าโคดม ตามพระโคตร
ทรงสมภพในราชสกุลโอกกากราช จักอุบัติขึ้นในโลก
Pakāsite pāvacane brahmabandhu bhavissati /
brahmaññā abhinikkhamma pabbajissati tāvade. // ApTha_1,8. //
[๖๒๔] เมื่อพระผู้มีพระภาคพระนามว่าโคดมพระองค์นั้น
ทรงประกาศธรรมวินัย ผู้นี้จักเกิดเป็นบุตรของพราหมณ์
ออกจากตระกูลพราหมณ์แล้วบวชในขณะนั้น
Padhānapahitatto so upasanto nirūpadhi /
sabbāsave pariññāya nibbāyissat’ anāsavo. // ApTha_1,8. //
[๖๒๕] เขามีจิตเด็ดเดี่ยวเพื่อบำเพ็ญเพียร
เป็นผู้สงบระงับ ไม่มีอุปธิ
กำหนดรู้อาสวะทั้งปวงเป็นผู้ไม่มีอาสวะแล้วนิพพาน
Vipine pantaseyyamhi vāḷamigasamākule /
sabbāsave pariññāya nibbāyissat’ anāsavo.’ // ApTha_1,8. //
[๖๒๖] ณ เสนาสนะที่สงัด เว้นจากผู้คน พลุกพล่านด้วยเนื้อร้าย
เขากำหนดรู้อาสวะทั้งปวงเป็นผู้ไม่มีอาสวะแล้วนิพพาน
Paṭisambhidā catasso vimokhā pi ca aṭṭh’ ime /
chaḍabhiññā sacchikatā kataṃ Buddhassa sāsanan ti. // ApTha_1,8. //
[๖๒๗] คุณวิเศษเหล่านี้ คือ ปฏิสัมภิทา ๔ วิโมกข์ ๘
และอภิญญา ๖ ข้าพเจ้าได้ทำให้แจ้งแล้ว
คำสั่งสอนของพระพุทธเจ้า ข้าพเจ้าก็ได้ทำสำเร็จแล้ว ดังนี้แล
Itthaṃ sudan āyasmā Piṇḍola-Bhāradvājo thero imā gāthāyo abhāsitthā ti.
ได้ทราบว่า ท่านพระปิณโฑลภารทวาชเถระได้ภาษิตคาถาเหล่านี้ ด้วประการฉะนี้
Piṇḍola-Bhāradvājatherassa apadānaṃ samattaṃ.
ปิณโฑลภารทวาชเถราปทานที่ ๘ จบ
9. Khadiravaniya Revata.
๙. ขทิรวนิยเรวตเถราปทาน [ประวัติในอดีตชาติของพระขทิรวนิยเรวตเถระ (พระขทิรวนิยเรวตเถระ เมื่อจะประกาศประวัติในอดีตชาติของตน จึงกล่าวว่า)]
Gaṅgā Bhāgīrasī nāma Himavantā pabhāvitā /
kutitthe nāviko āsiṃ orime ca tariṃ ahaṃ. // ApTha_1,9. //
[๖๒๘] แม่น้ำภาคีรถี ไหลมาจากภูเขาหิมพานต์
ข้าพเจ้าเกิดเป็นนายเรือ อยู่ที่ท่าน้ำไม่ราบเรียบ
พาคนส่งข้ามฟากจากฝั่งโน้นมาฝั่งนี้
Padumuttaranāyako sambuddho dīpaduttamo /
vasīsatasahassehi Gaṅgāsotaṃ tarissati. // ApTha_1,9. //
[๖๒๙] พระสัมมาสัมพุทธเจ้าพระนามว่าปทุมุตตระ
ผู้ทรงเป็นผู้นำ ผู้สูงสุดแห่งเทวดาและมนุษย์ทั้งหลาย
พร้อมกับพระขีณาสพ ๑๐๐,๐๐๐ รูป
ผู้ได้วสี จักข้ามกระแสแม่น้ำคงคา
Bahū nāvā samānetvā vaḍḍhakīhi susaṅkhataṃ /
nāvāya chadanaṃ katvā paṭimānin narāsabhaṃ. // ApTha_1,9. //
[๖๓๐] ข้าพเจ้าได้นำเรือมาจอดรวมกันไว้จำนวนมาก
แล้วจัดประทุนที่นายช่างประกอบอย่างดีไว้บนเรือ
ต้อนรับพระสัมมาสัมพุทธเจ้าผู้องอาจกว่านรชน
Āgantvāna ca sambuddho ā*ruhi nāvalañcakaṃ /
vārimajjhe ṭhi*to satthā imā gāthā abhāsatha: // ApTha_1,9. //
[๖๓๑] พระสัมมาสัมพุทธเจ้าผู้ศาสดาได้เสด็จมาขึ้นเรือนั้นแล้ว
ประทับอยู่ท่ามกลางน้ำ ได้ตรัสพระคาถาเหล่านี้ว่า
‘Yo so tāresi sambuddhaṃ saṅghaṃ cāpi anāsavaṃ /
tena cittappasādena devaloke ramissati. // ApTha_1,9. //
[๖๓๒] นายเรือที่ได้พาพระสัมมาสัมพุทธเจ้า
และพระสงฆ์ผู้ไม่มีอาสวะส่งข้ามฟาก
จักรื่นรมย์อยู่ในเทวโลกด้วยจิตที่เลื่อมใสนั้น
Nibbattissati te vyamhaṃ sukataṃ nāvasaṇṭhitaṃ /
ākāse pupphachadanaṃ dhārayissati sabbadā. // ApTha_1,9. //
[๖๓๓] วิมานที่บุญกรรมตกแต่งไว้อย่างดี
มีสัณฐานดุจเรือ จักเกิดขึ้นแก่ท่าน
จักมีหลังคาดอกไม้กั้นอยู่ในอากาศทุกเมื่อ
Aṭṭhapaññāsakappamhi Tāraṇo nāma khattiyo /
cāturanto vijitāvī cakkavatti bhavissati. // ApTha_1,9. //
[๖๓๔] ในกัปที่ ๕๘ นายเรือผู้นี้
จักเป็นพระเจ้าจักรพรรดิพระนามว่าตารณะ
เป็นใหญ่ มีชัยชนะในทวีปทั้ง ๔
(052) Sattapaññāsakappamhi Campako nāma khattiyo /
uggacchanto va suriyo jotissati mahābalo. // ApTha_1,9. //
[๖๓๕] ในกัปที่ ๕๗ (นับจากกัปนี้ไป)
จักเกิดเป็นกษัตริย์พระนามว่าจัมพกะ
มีพลานุภาพมาก จักรุ่งเรืองดังดวงอาทิตย์อุทัย
Kappasatasahassamhi Okkākakulasambhavo /
Gotamo nāma gottena satthā loke bhavissati. // ApTha_1,9. //
[๖๓๖] ในกัปที่ ๑๐๐,๐๐๐ (นับจากกัปนี้ไป)
พระศาสดาพระนามว่าโคดม ตามพระโคตร
ทรงสมภพในราชสกุลโอกกากราช จักอุบัติขึ้นในโลก
Tidasā so cavitvāna manussattaṃ gamissati /
Revato nāma nāmena brahmabandhu bhavissati. // ApTha_1,9. //
[๖๓๗] นายเรือผู้นี้จุติจากสวรรค์ชั้นไตรทิพย์แล้วจักไปเกิดเป็นมนุษย์
เป็นบุตรของพราหมณ์มีนามว่าเรวตะ ตามโคตร
Agārā nikkhamitvāna sukkamūlena codito /
Gotamassa bhagavato sāsane pabbajissati. // ApTha_1,9. //
[๖๓๘] เขาถูกกุศลมูลตักเตือนแล้ว
จักออกจากเรือนไปบวชในศาสนา
ของพระผู้มีพระภาคพระนามว่าโคดม
So pacchā pabbajitvāna yuttayogo vipassako /
sabbāsave pariññāya nibbāyissati 'nāsavo.’ // ApTha_1,9. //
[๖๓๙] หลังจากบวชแล้ว เขาจักประกอบความเพียร เจริญวิปัสสนา
กำหนดรู้อาสวะทั้งปวงเป็นผู้ไม่มีอาสวะแล้วนิพพาน
Viriyam me dhuradhorayhaṃ yogakkhemādhivāhanaṃ /
dhāremi antimaṃ dehaṃ sammāsambuddhasāsane. // ApTha_1,9. //
[๖๔๐] ข้าพเจ้ามีความเพียรสำหรับนำพาธุระ
เป็นความเพียรที่นำมาซึ่งธรรมเป็นแดนเกษมจากโยคะ
ข้าพเจ้าทรงร่างกายซึ่งมีในภพสุดท้าย
อยู่ในศาสนาของพระสัมมาสัมพุทธเจ้า
(No text in PTS)
[๖๔๑] กรรมที่ข้าพเจ้าได้ทำไว้ใน ๑๐๐,๐๐๐ กัป
แสดงผลแก่ข้าพเจ้าแล้วในอัตภาพสุดท้ายนี้
ข้าพเจ้าหลุดพ้นดีแล้วดุจความเร็วแห่งลูกศรพ้นไปจากแล่ง
เผากิเลสทั้งหลายได้แล้ว
(No text in PTS)
[๖๔๒] แต่นั้น พระมุนีผู้มีพระปัญญามาก
ทรงถึงที่สุดแห่งโลก(คือถึงความสิ้นทุกข์)
ได้ทอดพระเนตรเห็นข้าพเจ้าผู้ยินดีในป่า
จึงทรงตั้งข้าพเจ้าว่า เป็นผู้เลิศกว่าภิกษุผู้อยู่ป่าเป็นวัตร
Paṭisambhidā catasso ca vimokhā pi ca aṭṭh’ ime /
chaḍabhiññā sacchikatā kataṃ Buddhassa sāsanan ti. // ApTha_1,9. //
[๖๔๓] คุณวิเศษเหล่านี้ คือ ปฏิสัมภิทา ๔ วิโมกข์ ๘
และอภิญญา ๖ ข้าพเจ้าได้ทำให้แจ้งแล้ว
คำสั่งสอนของพระพุทธเจ้า ข้าพเจ้าก็ได้ทำสำเร็จแล้ว ดังนี้แล
Itthaṃ sudaṃ āyasmā Khadiravaniyo Revato thero imā gāthāyo abhāsitthati.
ได้ทราบว่า ท่านพระขทิรวนิยเรวตเถระได้ภาษิตคาถาเหล่านี้ ด้วยประการฉะนี้
Khadiravaniyo Revatattherassa apadānaṃ samattaṃ.
ขทิรวนิยเรวตเถราปทานที่ ๙ จบ
10. Ānanda.
๑๐. อานันทเถราปทาน [ประวัติในอดีตชาติของพระอานนทเถระ (พระอานนทเถระ เมื่อจะประกาศประวัติในอดีตชาติของตน จึงกล่าวว่า)]
Ārāmādvārā nikkhamma Padumuttaro mahāmuni /
vassanto amataṃ vuṭṭhiṃ nibbāpesi mahājanaṃ. // ApTha_1,10. //
[๖๔๔] พระมหามุนีพระนามว่าปทุมุตตระ
เสด็จออกจากประตูอารามแล้ว
ทรงบันดาลฝนคืออมตธรรมให้ตก ให้มหาชนสงบเย็นแล้ว
Satasahassāni vīrā chaḷabhiññā mahiddhikā /
parivārenti sambuddhaṃ chāyā 'va anapāyinī. // ApTha_1,10. //
[๖๔๕] พระขีณาสพ ๑๐๐,๐๐๐ รูปเหล่านั้น
ผู้เป็นนักปราชญ์ สำเร็จอภิญญา ๖ มีฤทธิ์มาก
แวดล้อมพระสัมมาสัมพุทธเจ้า ประดุจเงาติดตามพระองค์
Hatthikkhandhagato āsiṃ setacchattam varuttamaṃ /
sucārurūpaṃ disvāna vitti me udapajjatha. // ApTha_1,10. //
[๖๔๖] ข้าพเจ้าได้นั่งกั้นเศวตฉัตรอันประเสริฐเลิศอยู่บนคอช้าง
เพราะได้เห็นพระสัมมาสัมพุทธเจ้าผู้มีพระรูปงดงาม
ข้าพเจ้าจึงเกิดความปีติยินดี
Oruyha hatthikkhandhamhā upagacchiṃ narāsabhaṃ /
ratanāmayachattam me Buddhaseṭṭhassa dhārayiṃ. // ApTha_1,10. //
[๖๔๗] ข้าพเจ้าจึงลงจากคอช้างแล้วเข้าเฝ้า
พระสัมมาสัมพุทธเจ้า ผู้องอาจกว่านรชน
ข้าพเจ้าได้กั้นฉัตรแก้วของข้าพเจ้าถวายพระพุทธเจ้าผู้ประเสริฐที่สุด
(053) Mama saṅkappam aññāya Padumuttaro mahāisi /
taṃ kathaṃ ṭhapayitvāna imā gāthā abhāsatha: // ApTha_1,10. //
[๖๔๘] พระผู้มีพระภาคพระนามว่าปทุมุตตระ
ผู้ทรงแสวงหาคุณยิ่งใหญ่ ทรงทราบความดำริของข้าพเจ้า
จึงทรงพักการแสดงธรรมกถาไว้แล้วได้ตรัสพระคาถาเหล่านี้ว่า
‘Yo so chattaṃ adhāresi soṇṇalaṅkārabhūsitaṃ /
tam ahaṃ kittayissāmi; suṇotha mama bhāsato: // ApTha_1,10. //
[๖๔๙] เราจักพยากรณ์ราชกุมาร
ผู้ที่ได้กั้นฉัตรอันประดับด้วยเครื่องอลังการทองนั้น
ท่านทั้งหลายจงฟังเรากล่าวเถิด
Ito gantvā ayaṃ poso Tusitaṃ āvasissati /
anubhossati sampattiṃ accharāhi purakkhato. // ApTha_1,10. //
[๖๕๐] ราชกุมารนี้จุติจากมนุษยโลกนี้แล้ว
จักไปครองสวรรค์ชั้นดุสิต
มีเหล่านางเทพอัปสรห้อมล้อมเสวยสมบัติ
Catutiṃsatikkhattuñ ca devarajjaṃ karissati /
balādhipo aṭṭhasataṃ vasudhaṃ āvasissati. // ApTha_1,10. //
[๖๕๑] จักครองเทวสมบัติ ๓๔ ชาติ
จักเป็นพระเจ้าแผ่นดินครองแผ่นดิน ๑๐๘ ชาติ
Aṭṭhapaññāsakkhattuñ ca cakkavatti bhavissati /
padesarajjaṃ vipulaṃ mahiyā kā*rayissati.* // ApTha_1,10. //
[๖๕๒] จักเป็นพระเจ้าจักรพรรดิ ๕๘ ชาติ
จักครองความเป็นพระเจ้าประเทศราชอันไพบูลย์ในแผ่นดิน
Kappasatasahassamhi Okkākakulasambhavo /
Gotamo nāma gottena satthā loke bhavissati. // ApTha_1,10. //
[๖๕๓] ในกัปที่ ๑๐๐,๐๐๐ (นับจากกัปนี้ไป)
พระศาสดาพระนามว่าโคดม ตามพระโคตร
ทรงสมภพในราชสกุลโอกกากราช จักอุบัติในโลก
Sakyānaṃ kulaketussa ñātibandhu bhavissati /
Ānando nāma nāmena upaṭṭhāko mahesino. // ApTha_1,10. //
[๖๕๔] ราชกุมารนี้จักเป็นพระญาติของพระสัมมาสัมพุทธเจ้า
ผู้เป็นธงชัยแห่งศากยะตระกูล มีนามว่าอานนท์
เป็นอุปัฏฐากของพระพุทธเจ้าผู้แสวงหาคุณอันยิ่งใหญ่
Ātā*pī ni*pako cāpi bāhusaccesu kovido /
nivātavutti athaddho sabbapāṭhī bhavissati. // ApTha_1,10. //
[๖๕๕] มีความเพียร มีปัญญารักษาตน เฉลียวฉลาดในพาหุสัจจะ
ประพฤติถ่อมตน ไม่แข็งกระด้าง
เป็นผู้ทรงไว้ซึ่งปาฐะทั้งปวง
Padhānapahitatto so upasanto nirūpadhi /
sabbāsave pariññāya nibbāyissat’ anāsavo'. // ApTha_1,10. //
[๖๕๖] พระอานนท์นั้นมีจิตเด็ดเดี่ยวบำเพ็ญเพียร
เป็นผู้สงบระงับ ไม่มีอุปธิ
กำหนดรู้อาสวะทั้งปวงเป็นผู้ไม่มีอาสวะแล้วนิพพาน
Santi āraññakā nāgā kuñjarā saṭṭhihāyanā /
tidhāppabhinnā mātaṅgā-r-īsādantā urūḷhavā. // ApTha_1,10. //
[๖๕๗] ช้างกุญชรเกิดในป่า เป็นช้างตระกูลมาตังคะ
เสื่อมกำลังเมื่ออายุ ๖๐ ปี ตกมัน ๓ แห่ง
มีงางอนงาม ควรเป็นราชพาหนะ ฉันใด
Anekasatasahassā paṇḍitā pi mahiddhikā /
sabbe te Buddhanāgassa na honti parivimhitā. // ApTha_1,10. //
[๖๕๘] แม้บัณฑิตหลายแสนรูปก็ฉันนั้น มีฤทธิ์มาก
ทั้งหมดเป็นพระอรหันต์ผู้ประเสริฐของพระพุทธเจ้าผู้ประเสริฐ
ท่านเหล่านั้นไม่เป็นเช่นนั้น ในการตัดสินใจ
Ādiyāme namassāmi majjhime atha pacchime /
pasannacitto sumano Buddhaseṭṭhaṃ upaṭṭhahiṃ. // ApTha_1,10. //
[๖๕๙] ข้าพเจ้าเป็นผู้มีจิตเลื่อมใสมีใจยินดีนอบน้อม
ทั้งในปฐมยาม มัชฌิมยาม และปัจฉิมยาม
เป็นอุปัฏฐากพระพุทธเจ้าผู้ประเสริฐที่สุด
Ātāpī nipako cāpi sampajāno patissato /
sotāpattiphalaṃ patto sekhabhūmisu kovido. // ApTha_1,10. //
[๖๖๐] ข้าพเจ้ามีความเพียร มีปัญญารักษาตน มีสติสัมปชัญญะ
บรรลุโสดาปัตติผล เฉลียวฉลาดในเสขภูมิ
Kappe 'to satasahasse yaṃ kammam abhinīhariṃ /
tāhaṃ bhūmim anuppatto ṭhito saṅgama-m-ācalo. // ApTha_1,10. //
[๖๖๑] ในกัปที่ ๑๐๐,๐๐๐ นับจากกัปนี้ไป
ข้าพเจ้าได้สร้างกรรมใดไว้
ข้าพเจ้าได้บรรลุถึงภูมิแห่งกรรมนั้นแล้ว
ศรัทธาที่ตั้งมั่นแล้วมีผลมาก
(054) Sāgataṃ vata me āsi Buddhaseṭṭhassa santike /
tisso vijjā anuppatto kataṃ Buddhassasāsanaṃ. // ApTha_1,10. //
[๖๖๒] การที่ข้าพเจ้าได้มาในสำนักของพระพุทธเจ้าผู้ประเสริฐที่สุด
เป็นการมาดีแล้วโดยแท้
วิชชา ๓ ข้าพเจ้าได้บรรลุแล้วโดยลำดับ
คำสั่งสอนของพระพุทธเจ้า ข้าพเจ้าก็ได้ทำสำเร็จแล้ว
Paṭisambhidā catasso vimokhā pi ca aṭṭh’ ime /
chaḍabhiññā sacchikatā kataṃ Buddhassa sāsanan ti. // ApTha_1,10. //
[๖๖๓] คุณวิเศษเหล่านี้ คือ ปฏิสัมภิทา ๔ วิโมกข์ ๘
และอภิญญา ๖ ข้าพเจ้าได้ทำให้แจ้งแล้ว
คำสั่งสอนของพระพุทธเจ้า ข้าพเจ้าก็ได้ทำสำเร็จแล้ว ดังนี้แล
Permanent link
http://www2.hf.uio.no/common/apps/permlink/permlink.php?app=polyglotta&context=ctext&uid=1b1691d4-8d51-11e6-98cc-0050569f23b2
Go to Wiki Documentation
Enhet:
Det humanistiske fakultet
Utviklet av:
IT-seksjonen ved HF
Login