You are here: BP HOME > TLB > Nāgārjuna: Mūlamadhyamakakārikā > record
Nāgārjuna: Mūlamadhyamakakārikā

Choose languages

Choose images, etc.

Choose languages
Choose display
    Enter number of multiples in view:
  • Enable images
  • Enable footnotes
    • Show all footnotes
    • Minimize footnotes
DiacriticaDiacritica-helpSearch-help
ā ī ū
ñ
ś ź
š č ǰ γ    
Note on the transliteration:
The transliteration system of the BP/TLB is based on the Unicode/UTF-8 system. However, there may be difficulties with some of the letters – particularly on PC/Windows-based systems, but not so much on the Mac. We have chosen the most accepted older and traditional systems of transliteration against, e.g, Wylie for Tibetan, since with Unicode it is possible, in Sanskrit and Tibetan, etc., to represent one sound with one letter in almost all the cases (excepting Sanskrit and Tibetan aspirated letters, and Tibetan tsa, tsha, dza). We thus do not use the Wylie system which widely employs two letters for one sound (ng, ny, sh, zh etc.).
 
Important:
We ask you in particular to note the use of the ’ apostrophe and not the ' representing the avagrāha in Sanskrit, and most important the ’a-chuṅ in Tibetan. On the Mac the ’ is Alt-M.
 
If you cannot find the letters on your key-board, you may click on the link "Diacritica" to access it for your search.
Choose specific texts..
Click to Expand/Collapse OptionTitle
Click to Expand/Collapse OptionPreface
Click to Expand/Collapse OptionChapters I-V
Click to Expand/Collapse OptionChapters VI-X
Click to Expand/Collapse OptionChapters XI-XV
Click to Expand/Collapse OptionChapters XVI-XX
Click to Expand/Collapse OptionChapters XXI-XXV
Click to Expand/Collapse OptionChapters XXVI-XXVII
Click to Expand/Collapse OptionColophon
San: La Vallée Poussin (1913) 76,5-6
catvāraḥ pratyayā hetur ārambaṇam anantaram |
tathaivādhipateyaṃ ca pratyayo nāsti pañcamaḥ || 2 ||
Chi: Kumārajīva, T. 1564 2b18-19
如諸法自性 不在於緣中
以無自性故 他性亦復無1
1. =verse 1.3.
Tib: Tg, tsa 1a4
rkyen rnam bzhi ste rgyu dang ni | | dmigs pa dang ni de ma thag | |
bdag po yang ni de bzhin te | | rkyen lnga pa ni yod ma yin | |
Eng: Streng (1967)
2. There are four conditioning causes: A cause (hetu) (1), objects of sensations (2), “immediately preceding condition,” (3) and of course the predominant influence(4)——there is no fifth.
Eng: Batchellor (2000)
There are four conditions: Causes, objects, immediate and dominant. There is no fifth.
Nāgārjuna (Āryadeva?) "Akutobhaya" Tg 3829 33a-34a
འདིར་སྨྲས་པ། ཁྱོད་ཀྱིས་རིམ་པ་རྣམ་པ་བཞི་པོ་གང་དག་གིས་དངོས་པོ་རྣམས་སྐྱེ་བ་མེད་པར་དཔྱད་པ་དེའི་རིགས་པ་གང་གིས་ཇི་ལྟར་མི་འཐད་པར་ཤེས་པར་འགྱུར། འདིར་བཤད་པ། དངོས་པོ་རྣམས་ཀྱི་རང་(33B)བཞིན་ནི། །རྐྱེན་ལ་སོགས་ལ་ཡོད་མ་ཡིན། །བདག་གི་དངོས་པོ་ཡོད་མིན་ན། །གཞན་གྱི་དངོས་པོ་ཡོད་མ་ཡིན། །དངོས་པོ་རྣམས་ཀྱི་ཞེས་བྱ་བ་ནི་ཆོས་རྣམས་ཀྱིའོ། །རང་བཞིན་ནི་ཞེས་བྱ་བ་ནི། རང་གི་དངོས་པོ་ནི་རང་བཞིན་ཏེ། བདག་ཉིད་ཀྱི་དངོས་པོ་ཞེས་བྱ་བའི་ཐ་ཚིག་གོ། ། རྐྱེན་ལ་སོགས་ཞེས་བྱ་བ་ནི་རྒྱུ་ལ་སོགས་པ་དག་ལ་ཞེས་བྱ་བའི་ཐ་ཚིག་གོ། །སྩོགས་ལ་ཞེས་བྱ་བའི་སྒྲ་སྨོས་པ་ནི། གཞན་མུ་སྟེགས་ཅན་དག་གི་རྐྱེན་བསྟན་པ་ཐམས་ཅད་བསྡུས་པའི་ཕྱིར་རོ། །ཡོད་མ་ཡིན་ཞེས་བྱ་བ་ནི་རྒྱུ་བསྟན་པ་སྔར་བཏང་སྟེ། ཡོད་པ་མ་ཡིན་ནོ་ཞེས་དགག་་པའི་དོན་ཏོ། །བདག་གི་དངོས་པོ་ཞེས་བྱ་བ་ནི་བདག་ཉིད་ཀྱི་དངོས་པོ་ཞེས་བྱ་བའི་ཐ་ཚིག་གོ། །ཡོད་མིན་ན་ཞེས་བྱ་བ་ནི་ཡོད་པ་མ་ཡིན་ན་ཞེས་བྱ་བའི་དོན་ཏོ། །གཞན་གྱི་དངོས་པོ་ཞེས་བྱ་བ་ནི་གཞན་གྱི་ངོ་བོ་ཉིད་ནི་གཞན་གྱི་དངོས་པོ་སྟེ། བདག་ཉིད་ཀྱི་དངོས་པོ་མ་ཡིན་པ་ཞེས་བྱ་་བའི་ཐ་ཚིག་གོ། །ཡོད་མ་ཡིན་ཞེས་བྱ་བ་ནི་ཡོད་པ་མ་ཡིན་ནོ་ཞེས་བྱ་བའི་དོན་ཏོ། །གང་གི་ཕྱིར་དངོས་པོ་རྣམས་ཀྱི་རང་བཞིན་རྐྱེན་ལ་སོགས་པ་དག་ལ་ཡོད་པ་མ་ཡིན་པ་དེའི་ཕྱིར་དངོས་པོ་རྣམས་བདག་ལས་སྐྱེ་བར་མི་འཐད་དོ། །གང་གི་ཕྱིར་བདག་གི་དངོས་པོ་ཡོད་པ་མིན་གཞན་གྱི་དངོས་་པོ་ཡོད་མ་ཡིན་པ་དེའི་ཕྱིར་དངོས་པོ་རྣམས་གཞན་ལས་སྐྱེ་བར་མི་འཐད་དོ། །བདག་གི་དངོས་པོ་དང་གཞན་གྱི་དངོས་པོ་ཡོད་པ་མ་ཡིན་པས་དངོས་པོ་རྣམས་གཉིས་ལས་སྐྱེ་བར་མི་འཐད་དོ། །རྒྱུ་མེད་པ་ནི་ཐ་ཆད་ཁོ་ན་ཡིན་པར་དེ་ལས་ཀྱང་དངོས་པོ་རྣམས་སྐྱེ་བར་མི་འཐད་དོ། །འདིར་་ཆོས་མངོན་པར་ཤེས་པ་དག་གིས་སྨྲས་པ། རྐྱེན་རྣམ་བཞི་སྟེ་རྒྱུ་དང་ནི། །དམིགས་པ་དང་ནི་དེ་མ་ཐག་། བདག་པོ་ཡང་ནི་དེ་བཞིན་ཏེ། །རྐྱེན་ལྔ་པ་ནི་ཡོད་མ་ཡིན། །རབ་ཏུ་བྱེད་པ་རྩོམ་པ་དག་གིས་རྣམ་གྲངས་དེ་དང་དེ་དག་གིས་བརྟེན་པ་རྐྱེན་ཇི་སྙེད་གང་དག་བརྗོད་པ་དེ་དག་ཐམས་་ཅད་ནི་རྐྱེན་བཞི་པོ་འདི་དག་ཉིད་དུ་འདུས་པས་རྐྱེན་ལྔ་པ་ཡོད་པ་མ་ཡིན་ནོ། །རྐྱེན་བཞི་པོ་གང་དག་ཏུ་འདུས་ཤེ་ན། རྒྱུའི་རྐྱེན་ནི་བསྐྱེད་པའི་དོན་གྱིས་སོ། །དམིགས་པའི་རྐྱེན་ནི་རྟེན་གྱི་དོན་གྱིས་སོ། །དེ་མ་ཐག་པའི་རྐྱེན་ནི་བར་དུ་མཆོད་པའི་དོན་གྱིས་སོ། །བདག་པོའི་རྐྱེན་ནི་དབང་བྱེད་པའི་(34A)དོན་གྱིས་ཏེ། རྐྱེན་བཞི་པོ་དེ་དག་གིས་དངོས་པོ་རྣམས་ཀྱི་བྱ་བ་དང་སྐྱེ་བ་དང་འབྱུང་བ་དང་། རྒྱུའི་རྣམ་གྲངས་ཀྱི་སྒྲ་བརྗོད་དོ། །
Piṅgalanetra 賓伽羅 "中論 (Madhyamakaśāstra)" T.1564 2b17-28
復次(18)如諸法自性 不在於縁中(19)以無自性故 他性亦復無(20)諸法自性不在衆縁中。但衆縁和合故得(21)名字。自性即是自體。衆縁中無自性。自性無(22)故不自生。自性無故他性亦無。何以故。因(23)自性有他性。他性於他亦是自性。若破自(24)性即破他性。是故不應從他性生。若破(25)自性他性即破共義。無因則有大過。有因(26)尚可破。何況無因。於四句中生不可得。是(27)故不生。問曰。阿毘曇人言。諸法從四縁生。(28)云何言不生。
Buddhapālita "Vṛtti" Tg 3842 161b-162a
སྨྲས་པ། དངོས་པོ་རྣམས་བདག་ལས་སྐྱེ་བ་མེད་དེ། འདི་ལྟར་མྱུ་གུ་དེ་ཉིས་ལས་ཇི་ལྟར་སྐྱེ་ཞེས་བཤད་པ་གང་ཡིན་པ་དང ། བདག་ལས་སྐྱེ་བ་མེད་ན་བདག་དང་གཞན་གཉིས་ལས་སྐྱེ་བ་དེ་ཡང་མི་རིགས་ཏེ། (162A)ཕྱོགས་གཅིག་ཉམས་པའི་ཕྱིར་རོ་ཞེས་བྱ་བ་དང་། འདི་ལྟར་རྒྱུ་མེད་པ་ལས་སྐྱེའོ་ཞེས་བྱ་བའི་ཕྱོགས་དེ་ནི་ཐ་ཆད་ཡིན་པས་དེ་དག་ནི་རེ་ཞིག་ཁས་མི་ལེན་ཏོ། །དངོས་པོ་རྣམས་གཞན་ལས་སྐྱེ་བ་མེད་པ་ཁོ་ནའོ། །ཞེས་བྱ་བ་དེ་ངེས་པར་གཟུང་སྟེ་བཤད་པ་གང་ཡིན་་པ་དེ་ལ་སྨྲ་བར་བྱ་སྟེ། རྐྱེན་རྣམས་བཞི་སྟེ་རྒྱུ་དང་ནི། །དམིགས་པ་དང་ནི་དེ་མ་ཐག་།བདག་པོ་ཡང་ནི་དེ་བཞིན་ཏེ། །རྐྱེན་ལྔ་པ་ནི་ཡོད་མ་ཡིན། །ལྔ་པ་ཡོད་པ་མ་ཡིན་ཞེས་བྱ་བས་ནི་སློབ་དཔོན་ཁ་ཅིག་གིས་རྐྱེན་བཞི་པོ་འདི་ལས་གཞན་གང་དག་ཐ་སྙད་དུ་བརྗོད་པ་དེ་དག་ཐམས་ཅད་་ཀྱང་རྐྱེན་བཞི་པོ་འདི་དག་ཏུ་འདུས་སོ། །ཞེས་ངེས་པར་འཛིན་པར་བྱེད་དོ། །དེ་རབ་ཏུ་བསྟན་པའི་ཕྱིར་རྒྱུ་ལ་སོགས་པ་རྐྱེན་བཞི་པོ་དེ་དག་དངོས་པོ་རྣམས་སྐྱེད་པའི་རྐྱེན་དུ་བསྟན་ཏེ། རྐྱེན་བཞི་པོ་དེ་དག་ལས་དངོས་པོ་རྣམས་སྐྱེ་བར་འགྱུར་རོ། །གང་གི་ཕྱིར་རྐྱེན་བཞི་པོ་གཞན་དུ་་གྱུར་པ་དེ་དག་ལས་དངོས་པོ་རྣམས་སྐྱེ་བར་འགྱུར་བ་དེའི་ཕྱིར་དངོས་པོ་རྣམས་གཞན་ལས་སྐྱེ་བ་མེད་པ་ཁོ་ནའོ། །ཞེས་བྱ་བ་དེ་བཟང་པོ་མ་ཡིན་ནོ། །
Bhāvaviveka "Prajñāpradīpa" Tg 3853 53b
ད་ནི་རང་གི་སྡེ་པ་དག་གིས་སྨྲས་པ། རྐྱེན་རྣམ་བཞི་སྟེ་རྒྱུ་དང་ནི། །དམིགས་པ་དང་ནི་དེ་མ་ཐག་བདག་པོ་ཡང་ནི་དེ་བཞིན་ཏེ། །སྟོན་པས་མདོ་སྡེ་དང་ཆོས་མངོན་པའི་བསྟན་བཅོས་ལས། རང་དང་གཞན་གྱི་གཞུང་ལུགས་དང། ལྷ་ཡུལ་དང། སའི་སྟེང་དག་ཏུ་བཀའ་སྩལ་ཏོ། །རྐྱེན་ལྔ་པ་ནི་ཡོད་མ་ཡིན། །སྡེ་པ་གཞན་གྱིས་ཡོངས་སུ་བརྟགས་པའི་རྐྱེན་མདུན་དུ་སྐྱེས་པ་དང། ཡོད་པ་དང། མེད་པ་རྣམས་ཀྱང་འདི་དག་ཉིད་དུ་འདུས་པའི་ཕྱིར་རོ། །དེ་ལ་རྒྱུའི་རྐྱེན་ནི་ལྷན་ཅིག་འབྱུང་བ་དང། སྐལ་བ་མཉམ་པ་དང་མཚུངས་པར་ལྡན་པ་དང། ཀུན་ཏུ་འགྲོ་བ་དང། རྣམ་པར་སྨིན་པ་ཞེས་བྱ་བ་ནི་རྒྱུ་ལྔ་པོ་དག་གོ། །དམིགས་པའི་རྐྱེན་ནི་ཆོས་ཐམས་ཅད་དོ། །དེ་མ་ཐག་པའི་རྐྱེན་ནི་སེམས་དང་སེམས་ལས་བྱུང་བ་སྐྱེས་པ་རྣམས་ལས་ཐ་མ་མ་གཏོགས་པའོ། །བདག་པོའི་རྐྱེན་ནི་བྱེད་པའི་རྒྱུ་སྟེ། བཞི་པོ་གཞན་དུ་གྱུར་པ་དེ་དག་ཁོ་ན་ལས་སྐྱེ་བར་འདོད་དོ། །
Candrakīrti "Prasannapadā" Vaidya 1960
atrāhuḥ svayūthyāḥ- yad idam uktaṃ na svata utpadyante bhāvā iti, tad yuktam, svata utpattivaiyarthyāt | yac coktaṃ na dvābhyām iti, tad api yuktam, ekāṃś avaikalyāt | ahetupakṣas tu (pp_26) ekāntanikṛṣṭa iti tatpratiṣedho ’pi yuktaḥ| yat tu khalv idam ucyate nāpi parata iti, tadayuktam yasmāt parabhūtā eva bhagavatā bhāvānām utpādakā nirdiṣṭāḥ |
catvāraḥ pratyayā hetuś cālambanam anantaram |
tathaivādhipateyaṃ ca pratyayo nāsti pañcamaḥ || 4 ||
tatra nirvartako hetur iti lakṣaṇāt, yo hi yasya nirvartako bījabhāvenāvasthitaḥ, sa tasya hetu pratyayaḥ | utpadyamāno dharmo yenālambanenotpadyate, sa tasyālambanapratyayaḥ | kāraṇasyānantaro nirodhaḥ kāryasyotpattipratyayaḥ, tadyathā bījasyānantaro nirodho ’ṅkurasyotpādapratyayaḥ | yasmin sati yadbhavati tattasyādhipateyam iti | ta ete catvāraḥ pratyayāḥ | ye cānye purojātasahajātapaścājjātādayaḥ, te eteṣv eva antarbhūtāḥ | īśvarādayas tu pratyayā eva na saṃbhavantīti, ata evāvadhārayati- pratyayo nāsti pañcama iti | tasmād ebhyaḥ parabhūtebhyo bhāvānām utpattir asti parata utpattir iti || 4 ||
http://www2.hf.uio.no/common/apps/permlink/permlink.php?app=polyglotta&context=record&uid=082702ec-6be5-11df-870c-00215aecadea
Go to Wiki Documentation
Enhet: Det humanistiske fakultet   Utviklet av: IT-seksjonen ved HF
Login